Soud shledal porušení zákona, všechny stížnosti však přesto zamítl

Tak to je opravdu zajímavé rozhodnutí soudu, které je hmatatelným důkazem toho, jak se zákony dají soudci ohýbat až téměř k prasknutí. Z mého pohledu by mělo platit, že pokud je něco shledáno jako porušení zákona, jedná se o záležitost nezákonnou a jako taková by neměla být tolerována či snad bagatelizována. Tím méně ze strany Nejvyššího správního soudu (NSS)...

foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Opak je pravdou. Ačkoliv soud u některých argumentů z více než stovky stížností na průběh první přímé volby prezidenta České republiky uznal jejich opodstatněnost, jedním dechem si nad tím vším umyl ruce s tím, že není v jeho moci „pískat všechny volební fauly“. Jinými slovy soud vlastně říká, že on není tím, kdo by měl soudit to, že se v průběhu volby hrubě fauluje, podvádí a porušuje zákon, což zní přinejmenším podivně. K čemu nám tedy takový soud je dobrý?

Soudci například uznali, že některá Zemanova prohlášení se lidem mohla oprávněně jevit jako nekorektní, demagogická či dokonce lživá, ale nešlo podle názoru soudců o tak závažné věci, které by si vynutily zrušení voleb. Vysvětlení soudu je opět v přímém rozporu s tímto tvrzením, neboť se v něm říká, že je obvyklé využívat pozitivní i negativní kampaň včetně emocionálních a vyostřených argumentů, které ovšem nesmí být vyloženě lživé. Pokud tedy Zeman použil lživé tvrzení, tak z pohledu soudu vlastně nelhal? Nebo sice lhal, ale jenom málo, tedy nedostatečně významně, aby to bylo už za hranou? Ale za hranou čeho nebo koho? Opravdu nestačí, že je to prostě a jednoduše za hranou zákona?

Na druhou stranu soud konstatoval jednoznačně, že spojování rodiny prezidentského kandidáta s fašistickým a nacistickým hnutím bylo skutečně nepravdou a lží, ale tady dospěl soud pro změnu k názoru, že sice tyto nezákonné praktiky mohly ovlivnit volební výsledek, nikoliv však tak intenzivním způsobem, který by mohl změnit konečný výsledek. Co tohle znamená? Nezákonné praktiky jsou soudem identifikovány, ale dochází k subjektivnímu hodnocení jejich možného dopadu na výsledek voleb? Ale jak tohle může soud kvalifikovaně zhodnotit od jednacího stolu? Asi nijak, ale přesto se tak stalo.

Soud se poté vypořádal se vším tím nezákonným jednáním souvisejícím s druhým kolem voleb holým konstatováním, že se přeci druhá strana mohla bránit. Zřejmě tím soud má na mysli, že se mohl prezidentský kandidát a jeho tým pustit v těch několika málo dnech a hodinách před druhým kolem do trpělivého vysvětlování a polemiky se všemi těmi lživými, zavádějícími a nekorektními informacemi šířenými ze strany soupeře, ať už přímo nebo nepřímo. Pokud toto tvrzení vztáhneme například na inzerát v Blesku, který vyšel v den voleb, je tato argumentace soudu lichá, neboť prostor na jakoukoliv veřejnou a v médiích otištěnou reakci či obranu byl v tomto případě jednoznačně nulový.

Prohlášení voleb za neplatné je podle názoru soudců možné pouze ve výjimečných případech, což ovšem v textu zákona není popsáno a jedná se patrně o nějaký interní paragraf NSS. Soud dává svým rozhodnutím jasně na srozuměnou, že zákon k přímé volbě prezidenta je pouhým cárem papíru. Je totiž zřejmé, že soudcům nezákonnost průběhu přímé volby prezidenta nejen nevadí, ale dokonce ji cíleně bagatelizují, kostrbatě vysvětlují a vlastně svým alibistickým rozhodnutím obhajují. Zároveň tak nepřímo nabádají k tomu, aby se příští kandidáti v přímé volbě prezidenta chovali podobně nezákonně a neměli problém s tím pohybovat se daleko za hranou, neboť účel podle soudu dokonale světí prostředky. Včetně těch nezákonných.

http://zpravy.idnes.cz/stiznost-na-platnost-prime-volby-prezidenta-fnq-/domaci.aspx?c=A130219_100917_domaci_skr

http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/nss-nevyhovel-zadne-ze-stiznosti-zvoleni-zemana-prezidentem-plati/903555