Proč svět bez Boha nemá Naději?

Odpověď je jednoduchá – jelikož Bůh sám je i Nadějí, Jeho nepřítomnost v současném světě, ve společnosti a v životě každého člověka znamená automaticky i absenci Naděje. Pokud Boha do svého života nepustíme, nemůže tam být On, a tím pádem ani Naděje...

Otázkou mnohem složitější je ta, proč by vlastně obyvatelé planety Země neměli mít naději za předpokladu, že se neobrátí zpět k Bohu, Bůh pro ně nebude na prvním místě a svět nebude řízen v souladu s Ním. Mohlo by se zdát, že to je složitá a těžce stravitelná otázka jen pro nevěřící, ale to ani zdaleka není pravda. Každý věřící svoji víru pojímá po svém a zdaleka ne každý si uvědomuje nezbytnost Boží přítomnosti ve svém životě, natož pro řízení tohoto světa. Ani každý křesťan nemá Boha na prvním místě svého vlastního života, zdaleka ne každý hledá především Boží království a jeho spravedlnost (jak je psáno).

Podle mého přesvědčení svět bez Boha naději skutečně nemá. Vycházím však přitom z mého vlastního a osobního pojetí víry včetně pochopení Božího slova, souvislostí se stavem současného světa a hlubokým přesvědčení o tom, co tento náš svět v nejbližší době čeká. Právě z mé víry vyvěrá vážnost a hloubka mých myšlenek, když uvažuji o tom, jak svět skončí, když nenajde cestu k Bohu.

Cesta k Bohu je z mého pohledu pro obyvatele planety Země pouhým návratem domů, ke kořenům stvoření života. Ačkoliv by se však mohl tento návrat jevit jako snadný, opak je pravdou. Většina lidí v Boha nevěří, nehledají Jej ve svém životě a naprosto netouží po Jeho přítomnosti. Lidé netouží stanout v nebi, protože v žádné nebe nevěří, nechtějí být dobrými, jelikož nedokážou rozlišit dobré od zlého, nemohou pochopit víru, protože nevědí, čemu vlastně mají věřit, nedaří se jim uvěřit Pravdě, neboť ji nehledají. Přestože Bible je přeložena již téměř do všech jazyků světa a evangelium již bylo hlásáno téměř všem národům, každý si Boží slovo vykládá tak trochu po svém. Většina lidí jej však považuje za pouhý nástroj manipulace, za výtvor člověka, který chtěl ovládnout svět a získat bohatství, moc a slávu. K těmto účelům bylo Boží slovo v minulosti skutečně zneužito a proto ani v této oblasti nezůstalo to, co bylo Bohem vytvořeno, lidmi zcela ponecháno v té původní, ryzí a čisté podobě. Nicméně Boží slovo obsažené v Bibli je živé, a pokud jej budeme pozorně a pravidelně pročítat, zcela jistě k nám promluví v osobní rovině a přímo ve věcech užitečných pro náš vlastní život.

Konec světa je již blízko, období před druhým a definitivně posledním návratem Ježíše na svět již započalo, neboť mnohé věci z těch, která tomu mají podle Bible předcházet, se již dějí. Jsem přesvědčený o tom, že nás všechny čeká závěrečný boj mezi Dobrem a Zlem. K boji vítěznému na straně Dobra bude zapotřebí patrně mnohem více věřících, ba co více, mnohem více hluboce a uvnitř svého srdce pevně věřících, neboť povrchní víra nemůže při boji stejně jako ani v obyčejném životě nikterak obstát. Předně je však potřeba si uvědomit, že budou proti sobě stát lidé, a proto bych si přál, aby za Dobro světa a jeho trvalé vítězství chtěla bojovat podstatná část naší společnosti. Aby těch, kteří budou chtít hájit toho špatného a budou ochotni za něj také bojovat, tím pádem položit i život, bylo co možná nejméně. Tedy jinými slovy bych chtěl, aby se lidé obrátili ještě předtím k Bohu a přešli na Jeho stranu „barikády“. Potom by se záchrana stala pro většinu lidí realitou a nebe by nás všechny s radostí přivítalo.

Pravdou zůstává, že v posledních dnech bude vše, co není postaveno na Skále, zbořeno a smeteno z povrchu zemského. Zhroutí se finanční systémy tohoto světa, přestanou platit zákony, které jsme si sami jako lidstvo určili. Majetek a bohatství pozbudou smyslu a nebudou mít naprosto žádnou hodnotu. Úspory v bankách, zlato a drahé kamení, paláce ze slonoviny, červená Ferrari, vše, co člověk nastřádal, aby v životě nestrádal, bude naprosto bezcenné. Budeme potřebovat pouze Víru, Naději a Lásku, přičemž skutečná láska v srdci bude tou nejmocnější duchovní zbraní, kterou budou lidé v boji disponovat.

Moc bych chtěl, aby všude kolem mne bylo mnoho lidí skutečně a z hloubi svého srdce věřících. Aby lidé měli Ježíše na prvním místě a nebylo tomu už nikdy jinak. Nejde o to, že lidé věřící nedělají chyby a jsou bez poskvrny, pořád jsou to lidé, kteří se dopouštějí špatných věcí, hříchů a omylů. Jde o to, že pro naplnění života je naprosto nezbytné, abychom celým svým srdcem toužili po Boží vůli, aby byl Bůh pro nás tím nejdůležitějším v životě. Žádná jiná cesta není správná, jen ta, kterou pro nás vybere Bůh. Proto máme hledat nejprve Boží království a jeho spravedlnost, a až toto s pomocí Boží nalezneme, vše ostatní nám bude přidáno.

Pokud tedy prožijeme život podle svého, byť sebelepšího vědomí a svědomí, budeme třeba i celý svůj život pomáhat lidem a nezkřivíme nikomu ani jediný vlas, jestliže naše kroky nebyly vedeny Bohem a my jsme Jej v životě nehledali a nepoznali, neupřednostnili před všemi našimi jinými potřebami a nevěnovali mu dostatek času, je to naprosto k ničemu. Tedy je to pochopitelně lepší, než kdybychom celý svůj život někomu ubližovali, byli zlí a nepoctiví, ale potenciál našeho života může být naplněn plně jedině ve spojení s Bohem. Člověk není stvořen k tomu, aby sám sobě určoval, co je správné a co je špatné, protože toho bez Božího vedení není schopen. Člověk je stvořen k tomu, aby byl s Bohem jedno stvoření, aby s Ním byl zajedno a plnil Jeho vůli. Stejně tak, jako je podstatné hledání Boží cesty pro náš život, je také nezbytné žádat a přijímat Boží odpuštění za všechno špatné, co v životě uděláme. Jedině tak byla oběť Ježíše na kříži smysluplná a pro všechny lidi spásná. Bůh si zcela jistě přeje, aby všichni přišli do nebe.

Jsme samozřejmě svobodní a můžeme se rozhodnout, jak chceme. Naše životy jsou lemovány různými cestami, z nichž většina je špatná a nepatrná část dobrá. Záleží jenom na nás, jak se rozhodneme a jestli naše cesty předkládáme Bohu a naše rozhodnutí činíme v souladu s Ním. Za naše rozhodnutí však poté neseme plnou zodpovědnost, sami před sebou i před Bohem. Každý slyšel Boží slovo, každý je ve svém životě konfrontován s tím, jestli chce být s Boží pomocí dobrý, čestný, hodný, spravedlivý a láskyplný člověk (tento přístup je mnohými lidmi pejorativně pojmenováván jako styl "pravdoláskař"), nebo člověk zlý, podlý, zákeřný, nemilý, nespravedlivý či plný závisti a nenávisti.

Život je dar a záleží na nás, jak se rozhodneme. Pokud budeme hledat Boha, nalezneme Jej, pochopíme a prohlédneme, získáme naprosto odlišnou perspektivu ve vidění světa a souvislostí. Ze slepých lidí se Boží přítomností stávají lidé vskutku bystrozrací.

K závěrečnému boji mezi Dobrem a Zlem bude jedna armáda tvořena z lidí, kteří Boha hledali a našli, nikoliv díky svému vlastnímu přičinění, ale spíše způsobem života, nikoliv proto, že by byli lepšími lidmi, ale proto, že se nespokojili s povrchním způsobem života a byli schopni naslouchat hlasu svého srdce. A v pravou chvíli udělali správné rozhodnutí – nepodepsali smlouvu s Ďáblem, ale rozhodli se pro život s Ježíšem na prvním místě. Na odvrácené straně bitevního pole budou stát lidé, kteří o Bohu slyšeli či jej dokonce osobně poznali, ale zanevřeli na Něj, upřednostnili sami sebe a svoje věci, nebo Jej v životě vůbec nehledali, protože z nějakého důvodu nechtěli nebo se nechali zmást Ďáblem, případně si pro svůj život svobodně vybrali cestu zla, svůj život prožili sobecky a pouze pro svoje osobní blaho. Budou to ti, pro které nebyl Ježíš na prvním místě.

Věřím však pevně a neochvějně v Naději a milost pro všechny až do poslední chvíle, věřím ve spásu pro každého člověka.

(David Wilkerson, pastor a zakladatel celosvětové služby pro drogově závislé, v jednom ze svých kázání napsal: „Mnoho dobrých lidí, kteří jsou zapojeni do činění úžasných věcí, nedojdou do nebe. Mnozí z těch, kteří se považují za křesťany a jsou přesvědčeni, že jdou do nebe, nebudou vpuštěni“.)