Není vůbec důležité, co si o vás jiní lidé myslí!

Pročpak? Důvod je prostý – to, co si o vás kdo myslí, dobrého či špatného nebo neutrálního, ani v nejmenším nevypovídá o tom, jací ve skutečnosti jste lidé. Není proto důležité, jestli nás někdo nenávidí, pohrdá námi a nesouhlasí s naším životem, nebo naopak má nás kdosi moc rád, uznává nás a respektuje. My zůstáváme sami sebou v tom dobrém i špatném slova smyslu bez ohledu na naše okolí a na tom, jak nás ostatní vidí…

Přesto je těžké žít život nezávisle na mínění druhých, neboť pro většinu lidí je určující právě to, jak je berou jejich kolegové, spolupracovníci, kamarádi, spolužáci a rodinní příslušníci. Pro mnoho lidí je naprosto rozhodující, jestli nacházejí pochopení u svého okolí a také to, zdali s nimi ti pro ně vybraní a důležití jedinci souhlasí. Proto se pospolu nejčastěji vyskytují a nejraději se dohromady scházejí lidé, kteří mají stejné, podobné nebo velmi blízké názory na svět. Nebo ti, kteří se nechají snadno ovlivnit názory druhých, případně lidé, kteří se přizpůsobují ve svých názorech právě té většině, která zrovna převládá.

Připomeňme si znovu to nejdůležitější sdělení celého tohoto článku – NENÍ DŮLEŽITÉ, CO SI O NÁS DRUZÍ MYSLÍ, a ani v nejmenším to neutváří naši osobnost. Dobré mínění druhých o nás neznamená, že jsme dobrosrdeční lidé a nemáme na sobě co zlepšovat, špatné mínění pak zcela jistě není důvodem, abychom si o sobě začali myslet to nejhorší. Sami bychom měli nejlépe vědět, jací jsme, měli bychom znát naše slabé i silné stránky. A pokud možno být k sobě v maximální možné míře upřímní, a vlastní chyby a nedostatky si uvědomovat a také je objektivně přiznávat.

Velmi podstatné je pochopit, že to, co o nás druzí říkají, píší nebo co si o nás myslí, s námi vůbec nesouvisí. Týká se to pouze a jedině těch, kteří jsou nositeli těchto myšlenek. Píšu to proto, že pro klidný a vyrovnaný život je nezbytně nutné vymanit se z pocitu a přesvědčení, jak moc je to důležité a jak strašně moc záleží na tom, jakým způsobem a v jakých barvách nás druzí vidí. My přeci nemůžeme fungovat a žít proto, abychom se druhým líbili. To bychom pak ani nebyli my.

Žijeme proto, abychom svůj život skutečně prožili a nepromarnili v něm ani jednu vteřinu, a to podle svého vlastního nejlepšího vědomí a svědomí. Nemůžeme dobrovolně přijmout hodnoty druhého člověka jenom proto, že jemu připadají jako ty nejlepší. To naprosto vůbec neznamená, že se nemáme nechat obohacovat lidmi kolem nás, jejich názory, argumenty a postoji, vstřebávat jejich vzdělání a životní moudrost, ale za vlastní bychom měli přijímat pouze to, s čím skutečně souhlasíme a co je v souladu s našimi životními zkušenostmi, to, s čím se můžeme ztotožnit. Souhlas vyslovený či vyjádřený pouze proto, abychom splynuli s „davem“ a byli IN, není nikdy pro nikoho dobrý. Tím méně pro nás samotné.

Opravdu velice záleží na tom, abychom byli sami sebou a mohli tak své okolí obohacovat jako originální osobnosti. Pokud se staneme kopiemi lidí, jejichž názory se líbí většině, ale kteří mají tak jako my úplně stejnou šanci přicházet věcem na kloub a nacházet nové a neotřelé pohledy na svět, jeho souvislosti včetně pravidel mezilidské komunikace, budeme jenom vlastním stínem, byť třeba v kolektivu oblíbeným pro svoji poddajnost a nekonfliktnost. Nezapomínejte, že máte právo na svoje vlastní názory a nikdo vám je nemá právo brát jenom proto, že s vámi nesouhlasí. Nikdo ani nemá právo o vás mluvit špatně, když s vámi nesouhlasí nebo se mu nelíbíte. Je to však rozhodnutí toho dotyčného, který rozdílnost názorů považuje za důvod k pomluvám a očerňování - s vámi to nesouvisí. Neznamená to automaticky, že máte nesmyslné názory a jste špatní, hloupí nebo nedostateční. Proto se nebojte a za všech okolností buďte vždy sami sebou i za tu cenu, že v tom někdy nebo často nebo stále budete sami.

--------------------------------------------------------------

Jiné moje články si můžete přečíst na http://www.shekel.cz/