Nejvyšší státní vyznamenání pro Mašíny? Absurdní nesmysl!

Tak se nám již pošesté pokouší Senát navrhnout bratry Mašíny na nejvyšší státní vyznamenání – Řád bílého lva. A já společně s mnoha dalšími, a nejspíš s drtivou většinou našeho národa, doufám, že skupina kolem bratrů Mašínů žádné vyznamenání nedostane. I když se jedná pouze o symbolické a nepříliš důležité ani nikterak vážené ocenění, přeci jenom podle mého hlubokého přesvědčení nepatří na hruď těm, kteří ve jménu boje za své ideály a přesvědčení neváhali zabít každého, kdo se jim postavil do cesty…

Zdroj: iDNES.cz

Pro všechny zastánce odbojové skupiny kolem bratrů Mašínů či pro ty, kteří jsou schopni tvrdit, že celá ta záležitost kolem jejich činnosti, která vyvrcholila dramatickým útěkem za svobodou na vysněný Západ, není jasná a není možné jednoznačně odpovědět na otázku, zdali jsou to hrdinové či nepotrestaní vrazi, mám nejspíš nepříliš příjemnou zprávu. Odpověď samozřejmě existuje a není tak složitá, jak by se mohlo na první pohled zdát. Samozřejmě bratři Mašínové hrdinové nejsou a ani jimi být nemohou, a to ani s přihlédnutím ke všem veřejně známým a historickým okolnostem.

Myslím, že každý člověk nosí ve svém srdci naprosto přesné rozlišení toho, co je správné a co nikoliv. Tedy, pokud dáme na tento přirozený instinkt, nemůžeme v žádném případě obdivovat někoho, kdo vzal život jinému člověku, navíc v případě skupiny bratrů Mašínů přinejmenším v několika případech z velmi málo legitimních důvodů. Můžeme se samozřejmě snažit pochopit pohnutky těch, kteří v nelehké situaci a z nějakých osobních důvodů někoho zabili, ale tak jako tak zůstává neměnným faktem, že není našim právem vzít komukoliv jeho život, ať už nás k tomu vedou sebeušlechtilejší pohnutky.

Bratři Mašínové a jejich spolubojovníci hrdinové prostě nejsou a být ani nemohou, neboť zavraždili nejen během samotného útěku, ale již dávno předtím při další záškodnické činnosti, při shánění peněz a zbraní na své akce. Poněkud zavádějící interpretace skutečnosti pojednávající dost často o tom, že zabíjeli pouze během své závěrečné akce na území tehdejšího Československa a následně NDR, tedy během útěku, vyvolává v mnohých lidech pocity přímého a nevyhnutelného boje se zločinnými komunisty. A proto jim fandí a spatřují v mrtvých na této cestě to nevyhnutelné zlo při boji za upíranou svobodu. Tento pohled na tehdejší události je však velmi zjednodušený, byť v mnohém pochopitelný, neboť v nás stále hrůzy páchané v naší zemi za více než čtyřicetileté despotické a kráté vlády Komunistické strany vyvolávají silné negativní emoce.

Přesto podstata zůstává v případě skupiny kolem bratrů Mašínů nedotknutá. Zavraždili nevinné lidi ještě předtím, než se rozhodli pro útěk. Jakkoliv samotný útěk je možné považovat za otevřený boj, kdy bylo nutné použít zbraně a kdy se je snažili tisíce vojáků zabít, ostatní akce, které útěku předcházely, není možné ospravedlnit. Ačkoliv byla doba pohnutá a plná zločinů ze strany komunistů, ze známých historických pramenů jasně vyplývá, že bratři Mašínové zabíjeli, aniž by bezpodmínečně museli a rovněž je zřejmé, že zabíjeli bez váhání. Dlužno dodat, že kromě několika zastřelených lidí bylo jedné jejich oběti nožem podříznuto hrdlo. Odměnou tehdy bylo bratrům Mašínům získání pistolí, nábojů a moderních samopalů. A v cestě jim tehdy stál chloroformem omámený příslušník…

---------------------------------------

Jiné moje články můžete číst na http://www.shekel.cz/