Jídlo, které ničí naše zdraví nebo nás rovnou zabíjí

Dobrý prodej = zisk = prosperita. Tato jednoduchá rovnice je pro mnohé důležitější, než život člověka. Každý se snaží, aby co nejlépe vydělal, a mnoho podnikatelů je rozhodnuto jít klidně doslova přes mrtvoly. A tak není divu, že si můžeme v obchodech klidně koupit potraviny, které nám sice naplní žaludek, ale na druhou stranu nám mohou zničit zdraví nebo dokonce ohrozit náš život…

Enterohemoragická Escherichia coli (EHEC) v misce pracovníka hygienické stanice v Hamburku (23. května 2011) | foto: Profimedia.czAutor: Profimedia.cz, zdroj: iDNES.cz

Aktuálně se objevily na trhu kontaminované okurky, které zabily již několik lidí v Německu a dál se šíří Evropou, jako by nebylo možné přesně dohledat a určit, kde všude se mohou takové okurky vyskytnout. Ale nebezpečné našemu zdraví nejsou zdaleka jenom okurky, které se dostaly kromě jiných zemí také do České republiky (přestože to původně jako obvykle vůbec nehrozilo). Dobrá rada zní - pro jistotu zapomeňte na nějaký čas na svůj oblíbený okurkový salát s kefírem a raději žádné okurky nekupujte. Je-li vám ovšem život drahý (vím, že to zní drsně, ale je to tak)…

Při pouhém prostudování složení potravin je zřejmé, že mnohé z nich obsahují různé umělé látky a barviva, které organismu člověka zrovna dvakrát neprospívají. Hospodářská zvířata jsou velmi pravděpodobně často živena takovým způsobem, aby nebyla nemocná a výnosy z jejich chovu byly co nejlepší. Plodiny na poli jsou z pochopitelných důvodů hnojeny všelijakým svinstvem, jen aby to dobře rostlo, bylo to dost velké a neměla na to chuť žádná zvířata, případně to nenapadali žádní brouci. Jenomže zvířata na poli a ti brouci rovněž, na rozdíl od nás, moc dobře poznají, co je pro ně dobré a co nikoliv. Co jim nevoní, prostě většinou nesežerou…

To my často „sežereme“ skoro všechno, i když nám to třeba ani nevoní. Hlavně, abychom neměli hlad, popřípadě ušetřili nějaký ten peníz. A proto mohou na trhu vesele fungovat a velmi dobře prosperovat různí pochybní pěstitelé, výrobci či prodejci potravin, kterým rozhodně nejde o to, aby jídlo lidem chutnalo a zároveň jim neničilo zdraví.

Například v Brně zcela legálně fungují obchody, které nabízejí potraviny s prošlou lhůtou spotřeby. Žádný zákon to nezakazuje, tak proč na tom trochu nevydělat, že? Vždyť za tak nízkou cenu to nikde nekoupíte. Obchodník si mne ruce a zákazník v tom lepším případě stráví pouze více času na toaletě – sice má průjem, křeče v břiše, případně zvrací, ale zase na druhou stranu příjemně ušetřil. Konzumenti se za své nakupování v těchto obchodech stydí, ovšem to nic nemění na faktu, že lidí, kteří jsou ochotni koupit prošlé potraviny, je pořád dost. Náš zákazník, náš pán – nebo už to platí obráceně - jaký prodejce, takový zákazník?

Myslím, že by se Evropská unie namísto nesmyslného handrkování například o názvy potravin a dotace do zemědělství a živočišné výroby měla zajímat právě o kvalitu produkce veškerých pěstitelů, chovatelů a výrobců. Tedy především o to, aby lidé neutráceli peníze za potraviny, které jim ničí zdraví či je dokonce zabíjejí. Jednou bychom se totiž kvůli vlastní benevolenci vůči podobným praktikám mohli dostat do situace, kdy nakupování běžných potravin, ovoce a zeleniny v obchodech bude vyloženě loterií a otevřeným hazardem se životem…