Postoj, přesvědčení, hodnoty? Slova, pro které těžce v dnešní době hledáme důkazy existence. Přesto právě tyto slova tvořily dějiny, zapsali se do mýtů, bájí a měnili svět. A kde jsou teď?
Víte strašně nerad se tlačím do psaní článku jen pro to, abych něco napsal. Je to taková moje vlastní hodnota. Psát jen pokud mám co předat. A hlavně pokud mám chuť to předat. Koncem května jsem strávil týden na dovolené, kde jsem měl možnost filosofovat ve své hlavě, jak já rád dělám. Byla to první týdenní dovolená po pěti letech dobrovolného workoholismu. Člověk má čas přemítat myšlenky, inspirovat se maličkostmi a odprostit se od běžného městského ruchu. Dokáže si potom představit žít i na malinkatém ostrůvku s pár lidmi. Akorát by mi chybělo to tvoření. Něco budovat.
V dnešní době, ale mám pocit, že lidé chtějí spíše ničit. Ničit hodnoty, ničit vztahy, majetek. Mají totiž zničené či snížené přesvědčení o tom, že je důlžité tvořit a právě udržovat ty správné hodnoty. Mají postoj oběti. Toho člověka, který za nič nemůže , není za nic zodpovědný a za vše mohou ostatní. Nechtěl jsem se pouštět do tématu imigrantů, kterých je teď plný internet. Ano jsou to lidé a mají právo žít, ale nemají právo demolovat. Také měli ten postoj, že si dlouho nechali kydat hnůj na hlavu a až přišel někdo jiný a rozpatlal ten hnůj všude okolo, tak oni ho uklízet nechtějí. Tudíž utíkají od problému a problém je dostihne v jiné zemi, protože problémem a problémoví se stávají oni sami. Bohužel mají opravdu špatný postoj. Ano říká se mi to snadno z poza elektrifikované domácnosti a pohodlné židle, ale je to k zamyšlení, zda si mají dát do pořádku svoji zemi sami, nebo od toho utéct, ne? Středověká a následně osvícená evropa se taky nevybudovala ze dne na den. Chtělo to víru vizi a hlavně akci.
A zde se dostáváme k jádru věci, co je to vítězný postoj. Postoj = názor nebo připravenost k činu ve vztahu s určitým problémem nebo volbou. Je to uvědomění toho, že já jsem zodpovědný za vytváření mého života dle mých kroků, činů, myšlenek. Jsem zodpovědný za svůj prostor a mé prostředí. Není to můj šéf, moji kolegové, rodiče, kamarádi, ale já jsem svého štěstí strůjcem. Vždy je důležité jít s tímto postojem nebo přesvědčením životem. Sám jsem udělal spoustu uvědomělých i riskantních rozhodnutí, ale věděl jsem, že mě to posune minimálně zkušenostmi dál, proto jsem schopen teď psát i tento blog a chtělo to ze začátku velké odhodlání. Sdílet mé myšlenky veřejně. Ale člověk si na to navykne a přijde mu to již přirozené. Dítě prvně také nemůže chodit ani mluvit a přitom to je pro dospělého člověka natolik přirozené. Kdy jste naposledy udělali něco navíc? Co se Vám nechtělo, ale za co jste byli potom vděční? Kdy jste se odhodlali udělat krok do neznáma, ale byl to ten šťasný krok? Věřte svému přesvědčení, své intuici a dovede Vás tam, kde jste si mysleli, že jen tak nedojdete. A pokud by jste chtěli s tímto pomoci existuje spousta inspiračních lidí a motivační kurzů. Nejen ty moje. I když by mě to potěšilo vidět Vás 30.6. v 17:00 v ImpactHubu v Brně. Jděte tam, kam Vás to táhne. Protože jen Vy víte proč. A to je ten Vítězný postoj. Nenechat se odradit za žádnou cenu! Je to Váš život. ;)
