Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Se vzácnými zvířaty se naučíme žít

Do české krajiny vrací unikátní zvířata, jež byla v minulosti vyhubena. Horské lesy Beskyd a Šumavy už obývá slušná populace rysů. Ve skalách Českého Švýcarska nebo Broumovska nebo na kostelních věžích v Praze opět hnízdí sokoli. Nad třeboňskými rybníky krouží orli mořští. Do stále více řek se vrací bobři, kteří od nás zmizeli před 200 lety. Ale se vzácnými zvířaty přichází nový úkol i pro nás: musíme se znovu naučit s nimi sdílet krajinu, což jsme desítky i stovky let nedělali. Myslivcům to očividně působí potíže, a proto pytláci soustavně odstřelují vzácné rysy a tajemní zabíječi kladou otrávené návnady na orly. Ale výzva nekončí u myslivců. Týká se rovněž nás ostatních.

Nejde pouze o to, aby myslivci pochopili, že v krajině obývané velkými šelmami nemají exkluzivní monopol na zabíjení srn, nebo turisté v beskydských kopcích – stejně jako na Slovensku – věděli, jak se chovat, když potkají medvěda. Většina problémů v našem spolužití se zvířaty může být mnohem subtilnějšího rázu.

 

Malým náhledem do našich rezerv budiž nedávná lokální „katastrofa“ na Šternbersku na střední Moravě. Novinové titulky informovaly, že vinou bobří hráze na potoku Bystřice měl potok zaplavit louku, kde se pasou krávy. Splachy z pastviny poseté výkaly jej tak silně znečistily, že nebylo možné vodu upravit na pitnou. Podle tohoto scénáře se viníkem se stal kdysi vyhubený savec, který díky migraci z Rakouska i znovuvysazení v chráněné krajinné oblasti LitovelskéPomoraví osidluje nová místa. Zdá se, že přísně chráněný bobr se přemnožil a nyní sklízíme nežádoucí ovoce špatně nasazeného stromu ochrany přírody. V médiích se začalo spekulovat o tom, jaké kroky zahájit k tomu, aby bobři narušující nesporný veřejný zájem – dodávky pitné vody – mohli být odchyceni a jejich domov – bobří hráz – odstraněna.

 

Leč některé senzace nejsou tak senzační, jak se na první pohled zdály. Kdo u všech všudy povolil pastvu dobytka na břehu potoka, který je zdrojem vody pro tři okolní vesnice? Po každém větším dešti by nastal stejný problém i bez bobří hráze. Navíc, ač podrobnější vyšetřování České inspekce životního prostředí zatím není ukončeno, zdá se pravděpodobné, že za znečištění dotyčného potoka může spíše porucha výše položené čističky v Moravském Berouně a vývěry podzemních pramenů, které jsou díky vyššímu obsahu manganu nevhodné pro úpravu na pitnou vodu. Což vypadá méně spektakulárně než přetékající bobří hráz.

 

Bobři, rysi či orli nebo divoké pralesy jsou součástí české krajiny – stejně jako staré aleje, pokosené louky i boží muka a moderní domy. Tvoří ji místa, která vznikla díky práci stovek generací lidí, i kousky přírodní divočiny. Proto se vracející vzácná zvířata těší velké popularitě.

 

V každém případě i zde platí, že učit se soužití s divokými tvory je o poznání náročnější než jejich prostý obdiv do doby, než se objeví první problémy. Většinu konfliktů však jde rozumně řešit, aniž bychom zvířata odchytávali nebo přemisťovali „někam do divočiny“. Bobří hráz ohrožující lidské statky lze například perforovat dlouhou trubkou, která zajistí pokles hladiny. A divoká příroda bude tak divoká, jakou se rozhodneme přijmout. Mohou to být horské pralesy, kde stromy nejen rostou, ale také padají nebo usychají, či přirozeně meandrující vodní tok s bobřími hrázemi. A je namístě připomenout, že ve výsledku může mít revitalizovaná, přírodnější krajina i ekonomické výhody.

 

Když se před patnácti lety v New Yorku rozhodovali, jak řešit problém špatné kvality vody, měli dvě možnosti. Buď postavit novou úpravnu, nebo revitalizovat okolí jezera, odkud metropole čerpala vodu. Výkup pozemků pro obnovu lesa sice nebyl laciný, ale v součtu vyšla akce levněji minimálně o šest miliard dolarů a město ušetří 300–500 miliónů ročně na údržbě složitých technických zařízení na úpravu vody.

 

A podobné to je i s českou krajinou: buď dáme prostor také přírodě a jejím obyvatelům a naučíme se žít tak, abychom eliminovali střety s některými vzácnými druhy. Nebo budeme pokračovat v industrializaci krajiny a pro jistotu se postupně zbavovat všech potenciálně konfliktních zvířat. V prvním případě můžeme výhledově počítat přínosy a služby, které nám přírodní prostředí zdarma poskytuje. V druhém případě však budeme stále více doplácet na chybějící takzvané ekosystémové služby, jež spočívají v zadržování vody v krajině, čištění vzduchu, ochraně půdy nebo příjemném prostředí k odpočinku a relaxaci. A v takové krajině budou chybět i její perly, vzácná zvířata.

Text vyšel v Lidových novinách 9.8.2010.

Autor: Miroslav Kutal | pondělí 9.8.2010 18:40 | karma článku: 23,55 | přečteno: 1626x
  • Další články autora

Miroslav Kutal

Divoký východ. Černá sjezdovka, za kterou může kůrovec

Pan Radomír Prus, jednatel společnosti Capital group service a několika dalších firem holdingu Excelsior v posledním čísle týdeníku Horizont obsáhle obhajuje svůj záměr nové ilegální sjezdovky ski areálu Armáda v Dolní Lomné a tiskovou zprávu Hnutí DUHA, které na činnost upozornilo veřejnost, označuje za „blábol“.

8.3.2013 v 20:53 | Karma: 20,71 | Přečteno: 1023x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Miroslav Kutal

Má smysl kácet u Ptačího potoka?

Několik autorů již blíže rozebíralo okolnosti blokády nelegálního kácení u Ptačího potoka a některé pověry, které se kolem akce objevují. Shrnuji a doplňuji důvody, proč je zásah nesmyslný zejména z důvodu regulace šíření kůrovce. Považuji to za důležité zejména z ohledem na fakt, že těžba dřeva v národním parku je ze zákona možná pouze v případě, že se jedná o kůrovcem napadené stromy.

9.8.2011 v 12:27 | Karma: 38,49 | Přečteno: 5319x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Miroslav Kutal

Fotopříběh: Rysí kořist u Bílého Kříže (CHKO Beskydy)

Rys ostrovid je v naší přírodě nejčastější velkou šelmou a oponenti (někteří myslivci) mu rádi vytýkají lov „plýtvavým způsobem“ či dokonce, že často zabíjí jen „ze zábavy“. Opomenu pro tentokrát diskuzi na téma, zda lov zvěře ze strany myslivců (tzv. obhospodařování zvěře) probíhá ze zábavy, pro potřebu uživit se, či z nějakého vyššího cíle „péče o zvěř“.

27.4.2011 v 19:54 | Karma: 32,66 | Přečteno: 4813x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Miroslav Kutal

Rozhovor s medvědem: když lidi nabízejí, tak bereme

Na Slovensku se prý přemnožili medvědi, pojišťovny nás varují, že „jsou tam všude“. Před časem jsem se vydal přímo do jámy lvové — do Západních Tater. Bez jakékoliv zbraně, jen s celtou, hrstkou jídla a plynovým vařičem. V divokých horách jsem strávil sedm dnů — a přežil kupodivu bez zranění. Jaké jsou pohledy medvědů na lidské počínání jsem zjistil v rozhovoru s obávaným „zabijákem“.

4.10.2010 v 20:10 | Karma: 24,44 | Přečteno: 1729x | Diskuse| Ostatní

Miroslav Kutal

Příští povodeň ve Slavoníně může být menší

Česká zemědělsky obdělávaná krajina prošla za posledních šedesát let radikálními změnami. Násilné scelování pozemků v 50. letech 20. století znamenalo rozsáhlé zjednodušení a rozorání krajiny: likvidaci remízků, mezí a stromořadí podél polních cest. Během 50. let se rozloha rozptýlené zeleně snížila čtyřikrát, její celkový úbytek do roku 1990 činil 50 000 hektarů a byly zrušeny dvě třetiny polních cest. Tyto neobdělávané plochy byly základní kostrou pestré přírody – sloužily jako domov pro mnoho druhů ptáků, menších savců, hmyzu nebo rostlin, chránily půdu před erozí a zadržovaly vodu v krajině. Rozptýlená zeleň tak ve výsledku zvyšovala ekologickou stabilitu krajiny.

12.8.2010 v 18:32 | Karma: 11,15 | Přečteno: 1195x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Čechy zasáhly extrémní bouřky, padaly obří kroupy. Hasiči měli stovky výjezdů

21. června 2024  9:39,  aktualizováno  22:58

Přes Česko prošly velmi extrémní bouřky s nárazy větru kolem 90 kilometrů za hodinu a krupobití....

Češi vjeli do vojenské zóny, fotili se u tanku. Dítě pak usmrtil nalezený granát

21. června 2024  8:52,  aktualizováno  18:16

Chorvatská policie propustila Čecha vyšetřovaného kvůli výbuchu u města Obrovac, při němž zemřelo...

Komentátor Schmarcz se v televizi pohádal se Šlachtou, pak zmizel ze studia

19. června 2024  20:51

„Já jsem se zastal kluků policistů a vy do toho taháte politiku,“ začal křičet komentátor Martin...

Ruská jaderná ponorka plula u pobřeží Floridy. Fotky ukazují její poškození

19. června 2024  13:53

Ruská flotila, která navštívila Havanu, se rozdělila. Část pluje od Kuby směrem k Venezuele,...

Východem Česka prošly silné bouřky a krupobití. Padající strom zabil člověka

19. června 2024  7:32,  aktualizováno  20.6 6:37

Velmi silné bouřky, které ve středu večer zasáhly Moravu a Slezsko, mají jednu oběť. V Českém...

V pražské nádrži Kotlářka se našla mrtvola, okolnosti zjišťují kriminalisté

24. června 2024  16:59

Kriminalisté od odpoledne vyšetřují nález mrtvoly v retenční nádrži na pražské Kotlářce. Podle...

Argentinský prezident Milei jednal s Fialou. Po přednášce se setká s Pavlem

24. června 2024  14:59,  aktualizováno  16:45

Česko v pondělí navštívil zhruba půl roku po svém zvolení do funkce argentinský prezident Javier...

Výzkumný institut u Moskvy zachvátil požár, lidé před plameny vyskočili z oken

24. června 2024  15:34,  aktualizováno  16:35

Nejméně dva lidé přišli o život při požáru, který vypukl v ruském institutu pro výzkum a výrobu...

Ta bunda je kradená, zaplať! Vyděrač vytáhl z vyděšeného seniora 300 tisíc

24. června 2024  16:25

O téměř 300 tisíc korun postupně přišel senior, který se stal obětí opakovaného vydírání....

Jan Kempa: Správný muž se nestydí své ženě projevovat lásku
Jan Kempa: Správný muž se nestydí své ženě projevovat lásku

Profesionální trenér sportovců-profesionálů i hobbíků, vytrvalec a závodník, Jan Kempa, je mužem činu. Svůj život obrátil v patnácti doslova...

  • Počet článků 10
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2870x
Vystudoval systematickou biologii a ekologii, od roku 2002 působí v Hnutí DUHA, především v olomoucké místní skupině. Zabývá se především ochranou a monitoringem velkých šelem, ochranou lesů a zeleně. V současnosti je také doktorandem Ústavu ekologie lesa Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.