Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Fotopříběh: Rysí kořist u Bílého Kříže (CHKO Beskydy)

Rys ostrovid je v naší přírodě nejčastější velkou šelmou a oponenti (někteří myslivci) mu rádi vytýkají lov „plýtvavým způsobem“ či dokonce, že často zabíjí jen „ze zábavy“. Opomenu pro tentokrát diskuzi na téma, zda lov zvěře ze strany myslivců (tzv. obhospodařování zvěře) probíhá ze zábavy, pro potřebu uživit se, či z nějakého vyššího cíle „péče o zvěř“.

Rys ostrovid u své kořisti (srnce) v BeskydechMiroslav Kutal

Fakta, pověry a monitoring

Rys je naší nejmenší velkou šelmou a naráz není schopen zkonzumovat větší množství než 1,5–4 kg masa,  a tak se ke kořisti vrací několik dní. Často se stává, že  zvíře uloví v údolí poblíž lesní cesty, nebo při konzumaci kořisti na prudkém svahu kadáver stáhne až  k cestě. Tam může náhodného objevitele překvapit, že rys „sežral tak málo“. Myslivci však někdy zbytek těla (většinou srnce) z lesa odstraňují. Naproti tomu případy, kdy rys kořist uloví mimo přístupné cesty a během několika dní až týdnů ji zkonzumuje, zůstanou  často bez povšimnutí.

Fakt, že se rys ke kořisti vrací, je někdy zpochybňován, považován za výjimečný nebo dokonce za „známku toho, že rys se přemnožil a nemá dostatek potravy“. Dlouhodobě prováděné výzkumy v různých oblastech Evropy včetně Šumavy (interaktivní mapu s popisem pohybu rysa Milana je možné spustit zde) tyto domněnky nepotvrdily a nejsou ani předmětem aktuální vědecké debaty.

Projekt ochrany a monitoringu velkých šelem v Beskydech, jehož součástí jsou i takzvané vlčí hlídky, probíhá už déle než deset let a za tu dobu se vytvořilo stabilní jádro terénních mapovatelů, kteří se projektu účastní; každoročně se zapojují i desítky nových dobrovolníků. Od toku 2003 jsou všechny údaje systematicky evidovány a jsou tak zatím nejpodrobnější databází výskytu velkých šelem v Beskydech. Dovolím si proto podělit se o čerstvou, dobře zdokumentovanou zkušenost s chováním rysa ostrovida u kořisti.

Co lze zjistit z pobytových stop

Před dvěma týdny mi poslední čerstvý sníh v Beskydech  umožnil stopovat rysa a najít jeho kořist v okolí Bílého Kříže. Ve skutečnosti to byli dva rysi – loňská mláďata, která se v této době osamostatňují od matky. Celou trojici jsme s přáteli z vlčích hlídek tuto zimu sledovali mnohokrát a máme dobrou představu o území, které obývají. 

Kořist jsem objevil v pátek 15.4. pozdě odpoledne, pouhých 40 metrů od jedné z nejfrekventovanějších turistických tras v Beskydech mezi Bílým Křížem a Visalajemi. Zadávený srnec byl zmoklý a slézala z něj srst – na první pohled se zdálo, že už tam leží několik dnů netknutý. Při detailnějším pohledu byla zřetelná užraná zadní kýta, na krku byly dobře vidět zákusy po ostrých zubech – nebylo pochyb o tom, že se jedná o kořist rysa, ulovenou pravdpodobně ve středu nebo ve čtvrtek.

Druhý den v sobotu 16.4. jsem se na místo vypravil s fotopastí. Podle stop bylo vidět, že se rysi ke kořisti v noci vrátili – byla sežraná asi polovina srnce.

Nebylo zrovna snadné umístit nepozorovaně fotopast poblíž stezky s čilým turistickým ruchem, ale povedlo se.  Občas se stává, že rys svou kořist postupně odtáhne o několik (desítek) metrů dál, proto jsem srnce fixoval úvazy k blízkému pařezu a trčícímu kořenu, aby se objekt nedostal mimo záběr fotopasti.

Pak jsem se vydal proti stopám zjistit, odkud rysi ke kořisti přišli. Proplétali se mladšími porosty v blízkém okolí Bílého Kříže. V hustých, těžko přístupných mlazinách, odkud stopy směřovaly, měli rysi pravděpodobně svůj denní úkryt. Nemělo smysl stopy v houští a tajícím sněhu sledovat dál.

V neděli odpoledne jsem v očekávání přišel zkontrolovat fotopast. Torzo kořisti zůstalo na místě, ale většina svaloviny byla pryč. Podle čerstvých stop bylo zřejmé, že rysi ani třetí noc nezaháleli.

Technika však nečekaně zklamala – bylo nafoceno jen asi dvacet fotek z předešlého dne, kdy hodoval krkavec, pak se zcela nepochopitelně fotopast vybila, přestože běžně vydrží v terénu několik týdnů. Vyměnil jsem baterie a vydal se alespoň proti čerstvým stopám vedoucím ke kořisti.  Oba dva rysi přišli stejnou cestou jako předešlý den, asi kilometr v mých stopách, kudy jsem je včera stopoval.

V pondělí 18. 4. jsem vyrazil už brzy ráno, ke kořisti jsem šel asi patnáctikilometrovou oklikou, abych z terénu stáhl jinou fotopast a umístil ji ke kořisti jako zálohu, kdyby se původní fotopast ukázala jako nefunkční. Nakonec ji ale nebylo potřeba, původní fotopast byla tentokrát stále dobře nabitá, přestože nafotila přes 250 snímků.

Co zachytila fotopast

Předešlý den (17.4.) odpoledne od tří do půl šesté  na kořisti s dvěma půlhodinovými přestávkami hodoval krkavec a ukázal se ještě na 10 minut po šesté hodině (mám ho asi v 170 různých pozicích ;-)

 

Hned po setmění – 7:15 SEČ, tedy 8:15 letního času (a poté, co z Visalají odjel poslední autobus), přišel rys. Přestože z kořisti příliš nezbývalo, žral s přestávkami asi hodinu.

 

Blesku si vůbec nevšímal, ale pozorně kontroloval okolí.

 

Po půl druhé několikrát proběhla liška, přičichla, ale nežrala. Před rysem cítila respekt (případně je možné, že jí vadil blesk). Podobné chování lišky letos zachytil kolega ve slovenské části Javorníků, kde se lišky dva týdny vůbec neodvážily k strženému srnci přijít blíže než na 50 metrů, přestože o něm musely vědět. (Obavy jsou opodstatněné - jak bylo zjištěno i z potravních analýz například na Šumavě, stává se liška občas potravou rysa. Před čtyřmi lety jsem podle stop ve Vsetínských vrších pozoroval, jak rys od kořisti lišku odehnal. Ve Švýcarské Juře byla několikrát rysem zabitá liška nalezena v blízkosti kořisti a ve Švédsku byl zjištěn významný regulační efekt predace rysa na lišku.)

 

Zajímavá byla návštěva srnce před třetí hodinou, zdržel se několik minut. Ráno po rozednění od šesté do osmé hodiny se znovu živil krkavec.

 

Past jsem nechal na místě a přišel zkontrolovat za několik dní. Stejný rys kupodivu přišel popáté ještě v pondělí po 21. hodině, asi dvě hodiny ohlodával kosti.

Pak rys nepřišel 4 dny, ze srnce už zbývaly hlavně chlupy a dlouhé kosti, neukázal se ani krkavec, jen jednou místo krátce navštívila liška a kuna (a dvakrát pes, který odběhl z turistické stezky).

 

Sice mě lákalo sledovat dění ještě nějaký týden, zda některý z rysů nepřijde "na kontrolu", ale z obavy z krádeže fotopasti (byť je bez odkódovaného USB ovladače nefunkční) jsem zařízení raději odstranil. Bohužel, druhého mladého rysa se mi na fotopast nepodařilo zachytit, pravděpodobně se oddělil během neděle, kdy ještě fotopast nefungovala.

Co z toho vyplývá?

Potvrdilo se, že rys se ke kořisti vrací několik dnů až do úplného sežrání svaloviny. Dokonce i v blízkosti turisticky velmi frekventované cesty během exponovaného víkendu, kde by mohl být teoreticky rušen. Rys se dokázal přizpůsobit – přes den odpočíval v úkrytu vzdáleném několik kilometrů (pravděpodobně v hustém mlází) a ke kořisti se vydal za soumraku v době, kdy se v horách pohybuje jen naprosté minimum lidí. Také je zřejmé, že odebírání nalezené kořisti rysa není ani z mysliveckého pohledu přínosné, protože vede rysa k jedinému - ulovit dříve další srnu.

Maximální snahu o využívání uloveného srnce jsme nezaznamenali poprvé, ale v podstatě vždy, když jsme měli možnost delší dobu dění kolem kořisti sledovat. Například úlovek v podobném stavu po několika dnech návštěv zanechal rys ve Vsetínských vrších v roce 2007 nebo letos u Velkého Polomu. Rys se nemusí ke kořisti vracet denně. V Javorníkách jsme v zimě vícekrát pozorovali, že rys ke kořisti přišel až po několika dnech nebo až po týdnu.

 

Pokud by rys strhl každých pět dní jednoho srnce (což je v souladu i se zjištěními v jiných oblastech v Evropě), ročně by ulovil 73 kusů srnčí zvěře. Může se to zdát hodně pokud zapomeneme, že se rys pohybuje na 250–400 kilometrech čtverečních, což představuje území několika desítek honiteb. Protože je rys samotářská teritoriální šelma a stejná pohlaví si proti sobě vymezují své okrsky, v jedné oblasti zpravidla žije maximálně jeden samec a jedna samice (+ případně dočasně mláďata nebo subadultní rysi). Námi sledovaná rysí  rodina  během zimy navštívila 13–17 honiteb na české straně a o něco menší území na Slovensku. Množství ulovených srnců tak lze v jednotlivých honitbách ročně počítat na jednotlivé kusy. Nebylo by proto spravedlivé vzhledem k dalším faktorům mortality (lov, střety s dopravou) přičítat rysovi „velké škody na zvěři“. Navíc úloha rysa je v přírodě nenahraditelná v případě selekčního tlaku, kterým z populace odstraňuje především slabší a hůře smyslově vybavené jedince.

Popsaný případ využívání kořisti rysem si samozřejmě neklade ambici zobecňovat tato zjištění na chování všech rysů. Na základě zkušeností s několikaletým terénním monitoringem velkých šelem a v souladu s publikovanými poznatky z jiných evropských zemí si však dovolím tvrdit, že se jedná o typický případ. Výjimečné chování rysa spočívající v „nadměrném“ zabíjení přirozené kořisti je teoreticky možné - například v oblastech, kam se rys vrátil po mnoha desetiletích a zvěř na něj ještě není zvyklá. Nelze však  tento argument používat automaticky jako důkaz „škodlivosti rysa“. Každý podobný případ by měl být hodnověrně zdokumentován během delšího období, aby ho bylo možné vysvětlit a zasadit do širších souvislostí.

Pokud na procházce naleznete mrtvé zvíře, u nějž budete mít podezření, že se jedná o kořist ulovenou rysem nebo jinou velkou šelmou, Hnutí DUHA tuto informaci, nejlépe doplněnou fotografiemi, uvítá. Více na www.selmy.cz/monitoring.

Autor: Miroslav Kutal | středa 27.4.2011 19:54 | karma článku: 32,66 | přečteno: 4813x
  • Další články autora

Miroslav Kutal

Divoký východ. Černá sjezdovka, za kterou může kůrovec

Pan Radomír Prus, jednatel společnosti Capital group service a několika dalších firem holdingu Excelsior v posledním čísle týdeníku Horizont obsáhle obhajuje svůj záměr nové ilegální sjezdovky ski areálu Armáda v Dolní Lomné a tiskovou zprávu Hnutí DUHA, které na činnost upozornilo veřejnost, označuje za „blábol“.

8.3.2013 v 20:53 | Karma: 20,71 | Přečteno: 1023x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Miroslav Kutal

Má smysl kácet u Ptačího potoka?

Několik autorů již blíže rozebíralo okolnosti blokády nelegálního kácení u Ptačího potoka a některé pověry, které se kolem akce objevují. Shrnuji a doplňuji důvody, proč je zásah nesmyslný zejména z důvodu regulace šíření kůrovce. Považuji to za důležité zejména z ohledem na fakt, že těžba dřeva v národním parku je ze zákona možná pouze v případě, že se jedná o kůrovcem napadené stromy.

9.8.2011 v 12:27 | Karma: 38,49 | Přečteno: 5319x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Miroslav Kutal

Rozhovor s medvědem: když lidi nabízejí, tak bereme

Na Slovensku se prý přemnožili medvědi, pojišťovny nás varují, že „jsou tam všude“. Před časem jsem se vydal přímo do jámy lvové — do Západních Tater. Bez jakékoliv zbraně, jen s celtou, hrstkou jídla a plynovým vařičem. V divokých horách jsem strávil sedm dnů — a přežil kupodivu bez zranění. Jaké jsou pohledy medvědů na lidské počínání jsem zjistil v rozhovoru s obávaným „zabijákem“.

4.10.2010 v 20:10 | Karma: 24,44 | Přečteno: 1729x | Diskuse| Ostatní

Miroslav Kutal

Příští povodeň ve Slavoníně může být menší

Česká zemědělsky obdělávaná krajina prošla za posledních šedesát let radikálními změnami. Násilné scelování pozemků v 50. letech 20. století znamenalo rozsáhlé zjednodušení a rozorání krajiny: likvidaci remízků, mezí a stromořadí podél polních cest. Během 50. let se rozloha rozptýlené zeleně snížila čtyřikrát, její celkový úbytek do roku 1990 činil 50 000 hektarů a byly zrušeny dvě třetiny polních cest. Tyto neobdělávané plochy byly základní kostrou pestré přírody – sloužily jako domov pro mnoho druhů ptáků, menších savců, hmyzu nebo rostlin, chránily půdu před erozí a zadržovaly vodu v krajině. Rozptýlená zeleň tak ve výsledku zvyšovala ekologickou stabilitu krajiny.

12.8.2010 v 18:32 | Karma: 11,15 | Přečteno: 1195x | Diskuse| Ostatní

Miroslav Kutal

Se vzácnými zvířaty se naučíme žít

Do české krajiny vrací unikátní zvířata, jež byla v minulosti vyhubena. Horské lesy Beskyd a Šumavy už obývá slušná populace rysů. Ve skalách Českého Švýcarska nebo Broumovska nebo na kostelních věžích v Praze opět hnízdí sokoli. Nad třeboňskými rybníky krouží orli mořští. Do stále více řek se vrací bobři, kteří od nás zmizeli před 200 lety. Ale se vzácnými zvířaty přichází nový úkol i pro nás: musíme se znovu naučit s nimi sdílet krajinu, což jsme desítky i stovky let nedělali. Myslivcům to očividně působí potíže, a proto pytláci soustavně odstřelují vzácné rysy a tajemní zabíječi kladou otrávené návnady na orly. Ale výzva nekončí u myslivců. Týká se rovněž nás ostatních.

9.8.2010 v 18:40 | Karma: 23,55 | Přečteno: 1626x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince

8. června 2024  23:01,  aktualizováno  9.6 12:41

Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...

Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti

9. června 2024  20:29,  aktualizováno  10.6

Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...

Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři

10. června 2024

Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...

„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ

11. června 2024  19:21

Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...

Policie prověřovala nákup vojenského materiálu pro Ukrajinu. Zajistila 300 milionů

5. června 2024,  aktualizováno  8.6 21:12

Premium Česká policie v tichosti prověřovala třaskavý případ, který může mít negativní dopad na zbrojní...

Polské gangy jezdí do Česka s falešnými recepty. Hlavně pro léky na úzkosti

13. června 2024

Premium Polské gangy obchodující s léky na předpis – zejména na deprese a úzkosti – přišly na jednoduchý...

ANALÝZA: Diplomatický teror, zní z Izraele. OSN ho staví na úroveň Hamásu

13. června 2024

Premium Od spolupracovnice MF DNES v Izraeli Napadený Izrael obvinila OSN z válečných zločinů, dává ho na černou listinu s al Káidou a...

Vláda schválila novelu o zjednodušení rozvodů. Zakazuje bití dětí

12. června 2024  23:09

Zjednodušení a zrychlení rozvodu i procesu hledání úpravy péče o děti z rozvedených manželství má...

Pokud nám nedají dost na školství, STAN nepodpoří rozpočet, varuje Bek

12. června 2024  22:56

Jestliže rozpočet na školství nebude splňovat vládní programové prohlášení, ministr Mikuláš Bek pro...

Realita práce s dětmi: Nikdy neuhádnete, co o svém povolání říká setra Lucia
Realita práce s dětmi: Nikdy neuhádnete, co o svém povolání říká setra Lucia

Dětská sestra a laktační poradkyně Lucia Berešová se pohybuje ve zdravotnictví již 19 let. Přestože se ke studiu střední zdravotnické školy dostala...

  • Počet článků 10
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2870x
Vystudoval systematickou biologii a ekologii, od roku 2002 působí v Hnutí DUHA, především v olomoucké místní skupině. Zabývá se především ochranou a monitoringem velkých šelem, ochranou lesů a zeleně. V současnosti je také doktorandem Ústavu ekologie lesa Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.