Příští povodeň ve Slavoníně může být menší

Česká zemědělsky obdělávaná krajina prošla za posledních šedesát let radikálními změnami. Násilné scelování pozemků v 50. letech 20. století znamenalo rozsáhlé zjednodušení a rozorání krajiny: likvidaci remízků, mezí a stromořadí podél polních cest. Během 50. let se rozloha rozptýlené zeleně snížila čtyřikrát, její celkový úbytek do roku 1990 činil 50 000 hektarů a byly zrušeny dvě třetiny polních cest. Tyto neobdělávané plochy byly základní kostrou pestré přírody – sloužily jako domov pro mnoho druhů ptáků, menších savců, hmyzu nebo rostlin, chránily půdu před erozí a zadržovaly vodu v krajině. Rozptýlená zeleň tak ve výsledku zvyšovala ekologickou stabilitu krajiny.

V posledním desetiletí se v Česku objevuje ještě další problém: výrazně ubývá samotné zemědělské půdy. Od roku 2000 se jedná průměrně o 10 hektarů denně, v letech 2007–2008 dokonce více než 13 hektarů za den, většinou je úrodná půda vyjmuta ve prospěch výstavby výrobních nebo obytných ploch.

Rozloha zpevněných ploch ČR je nyní přibližně srovnatelná s územím Lucemburska (2500 km²). Při průměrném množství srážek v ČR (700 mm ročně) dopadne na takto velkou plochu cca 1,6 miliardy m³ vody, tj. téměř polovina objemu všech vodních nádrží v naší zemi. Zatímco půda zarostlá vegetací má vysokou míru vsaku (odteče jen cca 5 % srážek), u zpevněných ploch je míra vsaku téměř nulová. Je zjevné, že zejména při intenzivních srážkách tato voda ihned odtéká po povrchu a velmi významně tak přispívá ke vzniku povodní.

Jaké důsledky má nepromyšlená zástavba krajiny novými obchodními centry a dalšími developerskými záměry, připomněla víkendová lokální povodeň ve Slavoníně. Škody, které způsobila voda z rozvodněné říčky Nemilanka, mohly být výrazně nižší, kdyby před 10 lety, když Magistrát města Olomouce zástavbu v lokalitě Horní Lán povoloval, vhodnými způsoby kompenzoval omezené možnosti krajiny zadržovat vodu.

Hnutí DUHA a sdružení Nemilanka tehdy namítali, že obchodní centra s parkovišti na Horním Lánu a v lokalitě „Pod Vlachovým", prosazené developery a společností GEMO, zhorší vsakování dešťových srážek a dále sníží ekologickou stabilitu krajiny. Ekologické organizace navrhly kompenzační opatření, která spočívala v zachování nivy Nemilanky a realizaci opatření na lepší zasakování vody u nově stavěných objektů. Namísto toho došlo ke zničení 2 hektarů nivy Nemilanky a mokřadů, které jsou klíčové pro zadržování vody v krajině a tlumení povodní.

Příští povodeň však přesto může být menší. Magistrát města Olomouce však musí odmítnout navrženou podobu (koncept) územního plánu, který v povodí Nemilanky umisťuje další betonové plochy (například u ulice Balcárkovy). Další developerské projekty jsou plánovány na Tabulovém vrchu na Nové Ulici – takzvaném zeleném horizontu města, kde se nachází pramenná oblast potoka Nemilanka. Vzrostlá zeleň dnes v lokalitě vytváří také široké možnosti rekreace. Zatrubněnou Nemilanku je v některých místech také možné revitalizovat s pomocí příspěvků Evropské unie a vrátit tak narušenému ekosystému jeho přirozené funkce. Jinak bude Slavonín v permanentním ohrožení povodněmi.