Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Rozhovor s medvědem: když lidi nabízejí, tak bereme

Na Slovensku se prý přemnožili medvědi, pojišťovny nás varují, že „jsou tam všude“. Před časem jsem se vydal přímo do jámy lvové — do Západních Tater. Bez jakékoliv zbraně, jen s celtou, hrstkou jídla a plynovým vařičem. V divokých horách jsem strávil sedm dnů — a přežil kupodivu bez zranění. Jaké jsou pohledy medvědů na lidské počínání jsem zjistil v rozhovoru s obávaným „zabijákem“.

Medvěd hnědý při hledání potravy.L. Machalová

Mohl byste našim čtenářům prozradit, kdo jste, odkud pocházíte a čím se zabýváte?

Lidé mě pojmenovali medvěd hnědý, v mezinárodní řeči Ursus arctos. Tady na Slovensku mi taky říkají maco. Pocházím přímo odsud, generace mých předků tu žijí po tisíce let. Tatry jsou jediným místem na Slovensku, kde nás člověk nikdy zcela nevyhubil. Naši příbuzní se ale vyskytují skoro v celé Eurasii až po Kamčatku, a taky v Severní Americe. Momentálně se zabývám sběrem borůvek a malin. Sezóna vrcholí a je jich tu opravdu hodně.

 

To nezní moc přesvědčivě. Jste největší evropská šelma, opravdu se pro vás v horách nenajde něco výživnějšího?

Těžko. Těch sladkých bobulí tu rostou tisíce hektarů a jsou dostupné bez jakékoli námahy, stačí hlavu zabořit do borůvčí, podobně jak to dělají stroje na sklízení obilí. Borůvky žeru i s listím. Kdybych teď ztrácel čas a energii běháním za jeleny, nemusel bych nabrat dost zásob na zimu.

 

Chcete říct, že vůbec nelovíte?

Největší zvíře, které jsem za život ulovil, byl malý zajíček, na kterého jsem náhodou narazil při vyhrabávání vosího hnízda. Možná to nezní zrovna hrdinsky, ale mnohem raději si pochutnám na různých zdechlinách, které najdu v lese po tuhé zimě nebo které zbudou po řádově lepších lovcích, než jsem já — třeba po vlcích nebo rysech. (Trhaně zabručí způsobem podobným smíchu.) Ze srny, kterou uloví, sežere rys první den sotva jednu kýtu. Zahrabe si ji jen lehce do listí nebo sněhu a věří, že nikdo nezjistí, co se tam ukrývá… asi se nikdy nepoučí. Krkavci to možná z výšky nepoznají, ale my máme ze všech šelem nejlepší čich.

 

Dobrá, ale není vzácností, že se také chodíte krmit odpadky do vesnic a hotelů, a strašíte tak místní obyvatele a turisty…

To máte tak, kdybyste třeba stavěl brloh, tedy dům, a nechával si kameny nebo cihly, které zrovna nepotřebujete, před plotem volně přístupné, divil byste se, že vám je někdo do týdne ukradne? My nechceme působit problémy, ale vůně hnijících pochoutek je pro nás neodolatelná, i když je les plný zralých plodů. Je to i celkem logické a nechápu, proč se tomuto našemu „alternativnímu“ životnímu stylu lidé tak diví? Vždyť zájem každého tvora — možná to platí i o vás lidech — je uživit se s co nejmenší námahou, především, pokud je nějak znevýhodněný nebo v těžké životní situaci, jak by se řeklo u vás. Takže především medvědí puberťáky a velmi mladé matky medvědice tyto voňavé, zajímavé a výživné zbytky lákají, protože se k nim mohou lehce dostat. Když lidi nabízejí, tak bereme. Jejich reakce na mé příbuzné, kteří se vlastně jen řídí svým instinktem, je však bohužel až přehnaně hysterická. Stává se dokonce, že medvědi jsou bez výstrahy zabiti! To je snad i z vašeho lidského pohledu těžko pochopitelné. Ostatní medvědi se z toho přece nedozvědí, co se vlastně stalo, a dokud budou vesnice pod horami poskytovat snadné „odpadkové občerstvení“, budou další a další medvědi vystaveni pokušení toho využít. A takové chování — jak jsem z vaší otázky pochopil — lidé berou jako problém.

 

V některých zemích tyto potíže řeší ukládáním biologického odpadu do medvěduvzdorných kontejnerů nebo popelnice zavírají do garáží. Setkal jste se tím někdy v Tatrách?

To by mohlo být dobré řešení, ale osobně jsem se tím ještě nesetkal. Možná to někde zkoušeli, ale pokud vím, zatím se konflikty řeší spíš odstřelem než prevencí.

 

Na Slovensku je váš druh docela známá mediální postava. Liptovský tisk nedávno otvíral svou titulní stránku příběhem o houbaři, který se před vámi schoval na strom a nic se mu nestalo. Jak se vám daří dosahovat takové popularity?

Abych řekl pravdu, nemám z tohoto typu popularity příliš radost. Když se objevíme ve zprávách, téměř vždy to vypadá, že jsme zákeřní zabijáci. Tak tomu ale není. Z pochopitelných důvodů není dán prostor druhé straně (tedy nám), a většinou ani lidem, kteří o našem životě ví trochu víc než jen to, že můžeme být nebezpeční.

 

Jaký je tedy skutečný vztah medvědů k lidem?

My nepovažujeme člověka za svou potravu. Kdyby tomu tak bylo, denně by se z lesů ztrácely desítky lidí. Smířili jsme se s tím, že lidé osídlili prakticky všechny nížinaté oblasti podél velkých řek, ale aspoň v horách bychom rádi měli klid. Většinou se lidé drží cest, různých chodníčků a podobně. Ale teď, když rostou houby, stává se také, že od východu do západu slunce doslova v rojnicích prolézají každým křovím. Opravdu někdy nevíme, kam se uchýlit. Nejjistější je zůstat v nevytěžených polomech, které jsou velmi zarostlé a o houbu tu nezakopnete (zato je tu spoustu malin…). Bohužel po velké větrné kalamitě před šesti lety lidé většinu stromů odtáhli, postavili nové cesty, a tak nám skoro všechny tyto skvělé skrýše zlikvidovali.

Podobné rojnice se v lese objevují, když začne lovecká sezóna a lidé nahánějí zvířata, která pak myslivci ze skrytých pozic odstřelují. V listopadu se však již chystáme k zimnímu spánku a vyrušení přímo z brlohu není nic příjemného. Pak se není čemu divit, že někomu z nás trochu ujedou nervy. Asi byste byl taky dost nevrlý, kdyby vám doma, když chcete spát, rámusil nějaký cizinec. Když dojde na jakýkoli vážnější konflikt člověka s medvědem, považuje se člověk za nevinnou oběť vydanou napospas náhlé zlovůli medvěda, a pokud přitom medvěda zastřelí, berou to lidé jako opodstatněnou obranu. To mi ale nepřijde příliš fér.

 

Ale došlo také k několika vážným zraněním člověka…

Ano, ale zjišťoval někdo z lidí, proč medvěd útočil? Už předem je to zkreslené tím, že medvědi nemohou vypovídat. Znám ale okolnosti některých střetnutí: byly způsobeny buď přímo provokací ze strany lidí, nebo jejich špatným chováním. Přitom na Slovensku denně dochází k desítkám, ba stovkám setkání, která končí bez konfliktu, dokonce o nich člověk většinou ani neví. A v tom je ten nepoměr: lidé náš druh posuzují na základě informací, které neodpovídají skutečnosti, a prokazují nám tak medvědí službu.

 

Není problém také v tom, že je váš druh přemnožený?

Myslím si, že je přemnožený jiný druh, ne medvěd (přestože mají medvědi slabě vyvinuté mimické svaly, zdá se, že se huňáč pousmál). My nemáme přesnou „evidenci obyvatel“, abychom tohle mohli posoudit. A tu nemají dokonce ani autoři výroku o našich počtech na Slovensku.

 

Celkové statistiky však přesto ukazují soustavný nárůst v posledních čtyřiceti letech.

Ano, ale kdo čte pozorně tyto statistiky, zaznamená zároveň pokles konfliktů s člověkem a s hospodářskými zvířaty. S útlumem pastevectví v horách došlo ke zvýšení našich počtů, ale to ještě nemusí znamenat, že jsme přemnožení. Je nás tolik, jak úživné je prostředí, kde žijeme.

 

Co si pak ale myslet o tom, když se medvědi vyskytují i v nižších polohách, v kukuřičném lánu?

Není to nic jiného než přirozená reakce na dočasně snadno dostupný potravní zdroj. A navíc, pokud neprobíhá zrovna sklizeň, v kukuřici za celé dny nepotkáte jediného člověka. Podobně jako se lidé stěhují a jezdí po silnicích, ani my nezůstáváme na jednom místě v lese celý rok, ale hledáme nejvhodnější biotopy od jara do podzimu v rámci rozsáhlého území.

 

Několik medvědů žije i v Česku. Pro někoho je to až příliš kulturní krajina, kde medvědi nemohou nalézt vhodný prostor k životu. Neměli by medvědi přece jen trochu lépe vybírat, kde se usídlí?

Pro mě také není příliš pochopitelné, že jistý druh původem z Afriky osidluje nejsevernější oblasti Sibiře nebo Kanady. Ale protože nemám lidské myšlení, nechám lidi, ať si sami zváží, kde všude se chtějí usídlit a jaké to bude mít důsledky. Pokud vím, medvědi v Česku žijí zatím jen v Beskydech, což je pohoří srovnatelné třeba se slovenskou Polanou. Tam žije medvědů zhruba desetkrát více, možná se zde pohybuje také desetkrát méně lidí, to neumím přesně posoudit. Takže si myslím, že území, která dnes medvědi osidlují, a počet medvědů v nich vcelku odpovídá tomu, jak je pro medvědy území úživné z hlediska potravy, úkrytů, klidu a možností, jak se tam po vlastních tlapách dostat.

 

Děkuji za rozhovor a přeji příjemný a ničím nerušený zbytek pastvy.

 

Rozhovor vyjde podzimním čísle v Sedmé generace.

 

Autor: Miroslav Kutal | pondělí 4.10.2010 20:10 | karma článku: 24,44 | přečteno: 1729x
  • Další články autora

Miroslav Kutal

Divoký východ. Černá sjezdovka, za kterou může kůrovec

Pan Radomír Prus, jednatel společnosti Capital group service a několika dalších firem holdingu Excelsior v posledním čísle týdeníku Horizont obsáhle obhajuje svůj záměr nové ilegální sjezdovky ski areálu Armáda v Dolní Lomné a tiskovou zprávu Hnutí DUHA, které na činnost upozornilo veřejnost, označuje za „blábol“.

8.3.2013 v 20:53 | Karma: 20,71 | Přečteno: 1023x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Miroslav Kutal

Má smysl kácet u Ptačího potoka?

Několik autorů již blíže rozebíralo okolnosti blokády nelegálního kácení u Ptačího potoka a některé pověry, které se kolem akce objevují. Shrnuji a doplňuji důvody, proč je zásah nesmyslný zejména z důvodu regulace šíření kůrovce. Považuji to za důležité zejména z ohledem na fakt, že těžba dřeva v národním parku je ze zákona možná pouze v případě, že se jedná o kůrovcem napadené stromy.

9.8.2011 v 12:27 | Karma: 38,49 | Přečteno: 5319x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Miroslav Kutal

Fotopříběh: Rysí kořist u Bílého Kříže (CHKO Beskydy)

Rys ostrovid je v naší přírodě nejčastější velkou šelmou a oponenti (někteří myslivci) mu rádi vytýkají lov „plýtvavým způsobem“ či dokonce, že často zabíjí jen „ze zábavy“. Opomenu pro tentokrát diskuzi na téma, zda lov zvěře ze strany myslivců (tzv. obhospodařování zvěře) probíhá ze zábavy, pro potřebu uživit se, či z nějakého vyššího cíle „péče o zvěř“.

27.4.2011 v 19:54 | Karma: 32,66 | Přečteno: 4813x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Miroslav Kutal

Příští povodeň ve Slavoníně může být menší

Česká zemědělsky obdělávaná krajina prošla za posledních šedesát let radikálními změnami. Násilné scelování pozemků v 50. letech 20. století znamenalo rozsáhlé zjednodušení a rozorání krajiny: likvidaci remízků, mezí a stromořadí podél polních cest. Během 50. let se rozloha rozptýlené zeleně snížila čtyřikrát, její celkový úbytek do roku 1990 činil 50 000 hektarů a byly zrušeny dvě třetiny polních cest. Tyto neobdělávané plochy byly základní kostrou pestré přírody – sloužily jako domov pro mnoho druhů ptáků, menších savců, hmyzu nebo rostlin, chránily půdu před erozí a zadržovaly vodu v krajině. Rozptýlená zeleň tak ve výsledku zvyšovala ekologickou stabilitu krajiny.

12.8.2010 v 18:32 | Karma: 11,15 | Přečteno: 1195x | Diskuse| Ostatní

Miroslav Kutal

Se vzácnými zvířaty se naučíme žít

Do české krajiny vrací unikátní zvířata, jež byla v minulosti vyhubena. Horské lesy Beskyd a Šumavy už obývá slušná populace rysů. Ve skalách Českého Švýcarska nebo Broumovska nebo na kostelních věžích v Praze opět hnízdí sokoli. Nad třeboňskými rybníky krouží orli mořští. Do stále více řek se vrací bobři, kteří od nás zmizeli před 200 lety. Ale se vzácnými zvířaty přichází nový úkol i pro nás: musíme se znovu naučit s nimi sdílet krajinu, což jsme desítky i stovky let nedělali. Myslivcům to očividně působí potíže, a proto pytláci soustavně odstřelují vzácné rysy a tajemní zabíječi kladou otrávené návnady na orly. Ale výzva nekončí u myslivců. Týká se rovněž nás ostatních.

9.8.2010 v 18:40 | Karma: 23,55 | Přečteno: 1626x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince

8. června 2024  23:01,  aktualizováno  9.6 12:41

Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...

Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři

10. června 2024

Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...

Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti

9. června 2024  20:29,  aktualizováno  10.6

Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...

„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ

11. června 2024  19:21

Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...

Policie prověřovala nákup vojenského materiálu pro Ukrajinu. Zajistila 300 milionů

5. června 2024,  aktualizováno  8.6 21:12

Premium Česká policie v tichosti prověřovala třaskavý případ, který může mít negativní dopad na zbrojní...

Argentinou propukly násilné protesty kvůli úsporným opatřením

13. června 2024  6:39

Násilné protesty provázely středeční debatu v argentinském senátu o úsporných opatřeních, která...

Vídeň uctí lídra Pražského jara Dubčeka. Jedna z ulic ponese jeho jméno

13. června 2024  6:32

Jedna z ulic ve vídeňské čtvrti Donaustadt ponese jméno československého reformního komunisty...

Polské gangy jezdí do Česka s falešnými recepty. Hlavně pro léky na úzkosti

13. června 2024

Premium Polské gangy obchodující s léky na předpis – zejména na deprese a úzkosti – přišly na jednoduchý...

ANALÝZA: Diplomatický teror, zní z Izraele. OSN ho staví na úroveň Hamásu

13. června 2024

Premium Od spolupracovnice MF DNES v Izraeli Napadený Izrael obvinila OSN z válečných zločinů, dává ho na černou listinu s al Káidou a...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

  • Počet článků 10
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2870x
Vystudoval systematickou biologii a ekologii, od roku 2002 působí v Hnutí DUHA, především v olomoucké místní skupině. Zabývá se především ochranou a monitoringem velkých šelem, ochranou lesů a zeleně. V současnosti je také doktorandem Ústavu ekologie lesa Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.