Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Má smysl kácet u Ptačího potoka?

Několik autorů již blíže rozebíralo okolnosti blokády nelegálního kácení u Ptačího potoka a některé pověry, které se kolem akce objevují. Shrnuji a doplňuji důvody, proč je zásah nesmyslný zejména z důvodu regulace šíření kůrovce. Považuji to za důležité zejména z ohledem na fakt, že těžba dřeva v národním parku je ze zákona možná pouze v případě, že se jedná o kůrovcem napadené stromy.

Podmáčená smrčina na Ptačím potoce (foto autor).

1. Ptačí potok leží v jádrové oblasti národního parku

Kácení kůrovcem napadených stromů, které má zabránit šíření kůrovce do hospodářských lesů má smysl v okrajových zónách, které sousedí s hospodářskými lesy. Vzdálenost místa blokády od nejbližší hranice s českým hospodářským lesem je však více než 10 km.

Interaktivní mapa na www.mapy.cz

Často se argumentuje majetkem města Kašperské Hory, který se dle informací Správy národního parku nachází pouhý 1 km od místa blokády. Ve skutečnosti je tato vzdálenost 2,5 km. Přitom akční rádius lýkožrouta smrkového, kam je schopen aktivně doletět, je zhruba 500 metrů, což na svých webových stránkách potvrzuje i Správa NP Šumava. Při kalamitních stavech vznikají prakticky všechna nová kůrovcová oka do vzdálenosti 500 metrů od původního ohniska; do 100 metrů se nachází 90 % nových ok (Wichmann & Ravn 2001). Názorně je četnost útoků vidět na následujícím grafu z citované publikace:

Graf zobrazuje podíl nově vzniklých kůrovcových ok s ohledem na vzdálenost od nejbližšího ohniska kůrovce v předešlém roce. Je například zjevné, že 90 % nových ok vzniká do vzdálenosti 100 metrů od rok starých ohnisek (Převzato od Wichmanna a Ravna 2001).

Že tato data nejsou jen teorií, dokládá nejen praxe v zahraničních národních parcích s bezzásahovým managementem, ale také judikatura nejvyšších soudů ve Svobodném státu Bavorsko. V NP Bavorský les byla šíře 500 metrů pro ochranu soukromých lesů mimo národní park uznána za dostatečnou Bavorským správním soudním dvorem (Natur und Recht. 2000, roč. 22, č. 5, s. 278-284) a k podobným závěrům došel i Bavorský ústavní soudní dvůr.

(Pro doplnění dodejme, že lesy města Kašperské Hory jsou stále součástí národního parku, nikoliv běžnými hospodářskými lesy. Při navracení majetku Kašperským Horám v roce 2000 se město zavázalo, že bude respektovat pravidla, která pro národní park platí. Za to dostávají od státu kompenzace ve výši kolem 10 milionů korun ročně)

2. Ptačí potok je obklíčen prvními zónami

Druhá, doposud bezzásahová zóna národního parku v okolí Ptačího potoka z každé strany alespoň částečně sousedí s I. zónou, kde se proti kůrovci nezasahuje. Pokud nyní i politici přiznávají, že rozdrobení I. zón do 135 ostrůvků provedené za ředitele Žlábka v roce 1995 bylo chybné, bude opětovné scelení I. zón velmi komplikované, pokud arondační území (II. zóny s bezzásahovým managementem) spojující I. zóny v okolí Ptačího potoka bude fragmentováno kácením, při kterém vznikají rozsáhlé holiny, přesahující i velikost 2 hektarů.

Žlutě vyznačená je oblast II. donedávna bezzásahové zóny NP Šumava, do níž jsou vnořené bezzásahové I. zóny (zdroj: www.mapy.cz).

3. Zásahy proti kůrovci neprobíhají v zásahových zónách.

Pokud by přesto všem zastáncům kácení na Ptačím potoce šlo o likvidaci kůrovce v celé oblasti národního parku (byť je to nemožné), není zřejmé, proč tyto zásahy neprobíhají v druhých legálně zásahových zónách. Například v oblasti severně od Černohorské nádrže se proti kůrovci začalo zasahovat po opakovaných urgencích blokádníků teprve 25.7., ačkoliv první stovka stromů na Ptačím potoce byla poražena již 14.-15.7. I v dalších dnech byla intenzita zásahu v zásahových oblastech o mnoho nižší než v doposud bezzásahových oblastech, ačkoliv se okolí Ptačího potoka nachází hluboko za současnou gradační linií (Stanovisko stínové vědecké rady NPŠ).

Obzvláště pikantní je zjištění, že kůrovcem napadené stromy nejsou asanovány včas ani v samotných lesích v majetku města Kašperské Hory. 1.8. 2011 Hnutí DUHA objevilo několik skládek dřeva v okolí Zhůří a Svojše s částečně opadnou kůrou. Brouci právě vyletovali nebo dokončovali svůj vývoj.

Správa národního parku Šumava si místo proklamovaného boje s kůrovcem nechává brouka namnožit v zásahových oblastech. Patrně proto, aby udržela jeho populaci na co nejvyšší úrovni. To je v zájmu těžařů, pro které je kůrovec vstupní branou ke dřevu v národním parku v hodnotě desítek miliard korun.

 

4. Neodborné vyznačování stromů

Na náhodném vzorku 46 prvně pokácených stromů bylo zjištěno, že jedna pětina z nich vůbec nebyla napadena kůrovcem. Mezi ponechanými stromy naopak často zůstávají stromy evidentně kůrovcem napadené, tedy z hlediska zabránění šíření kůrovce je kácení stejně zbytečné.

 

5. Negativní dopad na ekosystém

Je zjevné, že vlivem velkoplošných holosečí dochází k narušení struktury a funkce ekosystému (podrobně Matějka 2011) a že bude negativně ovlivněn biotop zvláště chráněných druhů (tetřev hlušec, datlík tříprstý, kulíšek nejmenší a další). To je nejzávažnější argument, proč je těžba nelegální. To přiznala i sama Správa národního parku tím, že si o výjimky dodatečně požádala (ale zatím je nedostala).

Mnohokrát již bylo popsáno, že stojící souše kůrovcem napadených stromů jsou ochranou nové generaci lesa a zároveň chrání sousední porosty před vniknutím bořivých větrů, které způsobují polomy. Za podstatný považuji také fakt, že v době vyznačování kůrovcových stromů určených ke kácení není zdaleka jasné, zda se strom ve finále útoku kůrovce ubrání či nikoliv. To by mělo zajímat především „lesní genetiky“ kteří se domnívají, že umělou výsadbou na holinu vznikne kvalitnější les.

Při procházce zájmovým územím Ptačího potoka můžeme nalézt stromy, které byly jako napadené kůrovcem vyznačeny z důvodu monitoringu v loňském roce. Většina z nich je dnes suchá, ale občas můžeme nalézt stromy, které byly loni označené jako napadené (a kdyby byl uplatněn zásahový management, byly by již tyto stromy pokáceny), ale přesto jsou dodnes zelené. Buď byly vloni vyznačené chybně (stejně jako letos), nebo se napadení kůrovce z různých důvodů ubránily. Mohlo se jednat o mimořádně odolné jedince nebo třeba o stromy lépe zásobené vodou. Ať už je důvod jakýkoliv, tyto stromy přežily a mohou být v dalších letech dále zdrojem semen, obsahující genotypy lépe přizpůsobené místním podmínkám. Kácením všech napadených stromů však dochází k eliminaci přirozeného výběru a oslabení také dosud nenapadených stromů v okolí, které se ocitnou na hranici porostní stěny a jsou pak mnohem náchylnější k útoku kůrovce nebo k polomům.

Ze zásahů, které byly v území prováděny ještě před aplikací bezzásahového režimu v roce 2007 je zjevné, že asanace napadených stromů šíření kůrovce nezabránila. Na okraji vzniklých holin (v porostních stěnách) stromy stejně odumřely a nebo se vyvrátily větrem.

A proč má smysl nezasahovat?

V okolí Ptačího potoka neroste tuctová smrková monokultura. Jedná se o rašelinné a podmáčené smrčiny - biotop, který je na Šumavě předmětem ochrany v soustavě Natura 2000 (doporučený managment pro tento biotop v NPŠ: „bez managementu, pouze v případě potřeby hrazení zbytků melioračních rýh.”). Většina porostů je navíc různověká, což svědčí o samovolném vzniku těchto porostů (Matějka 2011).

Uschnutí horního stromového patra je přirozený proces, při kterém se postupně dostává více světla a tepla k mladým stromkům, čekajícím v podrostu. Nezaniká však lesní prostředí. Takto to vypadá v I. (bezzásahové) zóně na Ptačím potoce.

Není zajímavější pozorovat, jak se les mění bez lidských zásahů než s pomocí motorových pil a odkorňovačů?

 

Citované zdroje:

Wichmann L., Ravn P. H., 2001: The spread of Ips typographus (L.) (Coleoptera, Scolytidae) attacks following heavy windthrow in Denmark, analysed using GIS. Forest Ecology and Management 48, 1-3: 31–39.

Další zdroje viz Související články

Autor: Miroslav Kutal | úterý 9.8.2011 12:27 | karma článku: 38,49 | přečteno: 5319x
  • Další články autora

Miroslav Kutal

Divoký východ. Černá sjezdovka, za kterou může kůrovec

Pan Radomír Prus, jednatel společnosti Capital group service a několika dalších firem holdingu Excelsior v posledním čísle týdeníku Horizont obsáhle obhajuje svůj záměr nové ilegální sjezdovky ski areálu Armáda v Dolní Lomné a tiskovou zprávu Hnutí DUHA, které na činnost upozornilo veřejnost, označuje za „blábol“.

8.3.2013 v 20:53 | Karma: 20,71 | Přečteno: 1023x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Miroslav Kutal

Fotopříběh: Rysí kořist u Bílého Kříže (CHKO Beskydy)

Rys ostrovid je v naší přírodě nejčastější velkou šelmou a oponenti (někteří myslivci) mu rádi vytýkají lov „plýtvavým způsobem“ či dokonce, že často zabíjí jen „ze zábavy“. Opomenu pro tentokrát diskuzi na téma, zda lov zvěře ze strany myslivců (tzv. obhospodařování zvěře) probíhá ze zábavy, pro potřebu uživit se, či z nějakého vyššího cíle „péče o zvěř“.

27.4.2011 v 19:54 | Karma: 32,66 | Přečteno: 4813x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Miroslav Kutal

Rozhovor s medvědem: když lidi nabízejí, tak bereme

Na Slovensku se prý přemnožili medvědi, pojišťovny nás varují, že „jsou tam všude“. Před časem jsem se vydal přímo do jámy lvové — do Západních Tater. Bez jakékoliv zbraně, jen s celtou, hrstkou jídla a plynovým vařičem. V divokých horách jsem strávil sedm dnů — a přežil kupodivu bez zranění. Jaké jsou pohledy medvědů na lidské počínání jsem zjistil v rozhovoru s obávaným „zabijákem“.

4.10.2010 v 20:10 | Karma: 24,44 | Přečteno: 1729x | Diskuse| Ostatní

Miroslav Kutal

Příští povodeň ve Slavoníně může být menší

Česká zemědělsky obdělávaná krajina prošla za posledních šedesát let radikálními změnami. Násilné scelování pozemků v 50. letech 20. století znamenalo rozsáhlé zjednodušení a rozorání krajiny: likvidaci remízků, mezí a stromořadí podél polních cest. Během 50. let se rozloha rozptýlené zeleně snížila čtyřikrát, její celkový úbytek do roku 1990 činil 50 000 hektarů a byly zrušeny dvě třetiny polních cest. Tyto neobdělávané plochy byly základní kostrou pestré přírody – sloužily jako domov pro mnoho druhů ptáků, menších savců, hmyzu nebo rostlin, chránily půdu před erozí a zadržovaly vodu v krajině. Rozptýlená zeleň tak ve výsledku zvyšovala ekologickou stabilitu krajiny.

12.8.2010 v 18:32 | Karma: 11,15 | Přečteno: 1195x | Diskuse| Ostatní

Miroslav Kutal

Se vzácnými zvířaty se naučíme žít

Do české krajiny vrací unikátní zvířata, jež byla v minulosti vyhubena. Horské lesy Beskyd a Šumavy už obývá slušná populace rysů. Ve skalách Českého Švýcarska nebo Broumovska nebo na kostelních věžích v Praze opět hnízdí sokoli. Nad třeboňskými rybníky krouží orli mořští. Do stále více řek se vrací bobři, kteří od nás zmizeli před 200 lety. Ale se vzácnými zvířaty přichází nový úkol i pro nás: musíme se znovu naučit s nimi sdílet krajinu, což jsme desítky i stovky let nedělali. Myslivcům to očividně působí potíže, a proto pytláci soustavně odstřelují vzácné rysy a tajemní zabíječi kladou otrávené návnady na orly. Ale výzva nekončí u myslivců. Týká se rovněž nás ostatních.

9.8.2010 v 18:40 | Karma: 23,55 | Přečteno: 1626x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince

8. června 2024  23:01,  aktualizováno  9.6 12:41

Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...

Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři

10. června 2024

Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...

Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti

9. června 2024  20:29,  aktualizováno  10.6

Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...

„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ

11. června 2024  19:21

Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...

Policie prověřovala nákup vojenského materiálu pro Ukrajinu. Zajistila 300 milionů

5. června 2024,  aktualizováno  8.6 21:12

Premium Česká policie v tichosti prověřovala třaskavý případ, který může mít negativní dopad na zbrojní...

Argentinou propukly násilné protesty kvůli úsporným opatřením

13. června 2024  6:39

Násilné protesty provázely středeční debatu v argentinském senátu o úsporných opatřeních, která...

Vídeň uctí lídra Pražského jara Dubčeka. Jedna z ulic ponese jeho jméno

13. června 2024  6:32

Jedna z ulic ve vídeňské čtvrti Donaustadt ponese jméno československého reformního komunisty...

Polské gangy jezdí do Česka s falešnými recepty. Hlavně pro léky na úzkosti

13. června 2024

Premium Polské gangy obchodující s léky na předpis – zejména na deprese a úzkosti – přišly na jednoduchý...

ANALÝZA: Diplomatický teror, zní z Izraele. OSN ho staví na úroveň Hamásu

13. června 2024

Premium Od spolupracovnice MF DNES v Izraeli Napadený Izrael obvinila OSN z válečných zločinů, dává ho na černou listinu s al Káidou a...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 10
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2870x
Vystudoval systematickou biologii a ekologii, od roku 2002 působí v Hnutí DUHA, především v olomoucké místní skupině. Zabývá se především ochranou a monitoringem velkých šelem, ochranou lesů a zeleně. V současnosti je také doktorandem Ústavu ekologie lesa Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.