Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Přírodní drama u pramenů Vltavy: (zase) zde usychají stromy

Turisticky oblíbené prameny Vltavy nedaleko šumavské Kvildy se za poslední rok změnily téměř k nepoznání. Vody z podzemí je stále dost, přesto okolní lesy chřadnou. Hlavním původcem však v tomto případě není člověk. Obnova lesa v první zóně národního parku probíhá pod taktovkou drobného podkorního hmyzu s tajuplným jménem lýkožrout...

Usychající les u pramenu Vltavy - zkáza nebo nadeje?Miroslav Kutal

Pětimilimetrový brouk lýkožrout smrkový patří do skupiny kůrovcovitých brouků, nazýváme ho proto někdy kůrovcem. Přestože brouků z této skupiny existuje kolem tří stovek druhů, jen málokterý dokáže napadat a zabíjet živé stromy. Jeden z nich je právě „náš" lýkožrout smrkový, přesněji jeho larvy, které se několik týdnů až měsíců živí chutným lýkem. Tímto vodivým pletivem, procházejícím těsně pod kůrou, stromy vedou vyrobené cukry a další organické látky. Pokud larvy přeruší lýko po celém obvodu kmene nebo ho zcela vyžerou, stromy začnou usychat.

V běžných hospodářských lesích, kde se les pěstuje hlavně pro ekonomický zisk, je kůrovec považován za škůdce a lesníci proti němu vedou nelítostný boj. V přírodních lesích je však kůrovec důležitou součástí obnovního cyklu horského lesa. Běžně napadá především starší a oslabené stromy, a tak v lese prakticky neexistuje smrk, který by zemřel „stářím“. Pokud ho nevyvrátí nebo nezlomí vichřice, dřív nebo později se stane obětí kůrovce. A nakonec i vyvrácený strom, který se nemůže bránit ronící pryskyřicí, brouci rychle kolonizují.

V přírodních horských lesích, které v našich zeměpisných šířkách rostou zhruba nad 1100 metrů nad mořem, vždy převažuje smrk. Podmínky jsou zde drsné: půda je většinou chudá na živiny, nízká teplota v hustém podrostu málokdy během roku umožní dokonalý rozklad mrtvé organické hmoty (staré jehličí, listí, větvičky). A tak se „surový humus" v lese hromadí a každých dvě stě až  tři sta let smrky, které vyčerpaly většinu živin, začínají chřadnout. Oslabené stromy napadá kůrovec, ty podléhají, shazují jehličí a do prosvětleného lesa se dostává světlo a teplo. Nahromaděné jehličí, větve a kmeny začínají konečně lépe tlít a nová generace lesa, doteď čekající v hustém zástinu lesních velikánů, právě dostává svou životní šanci. Teď u pramenů Vltavy, i všude jinde, kde po milióny let rostly smrkové lesy, kůrovec pomáhá odejít starým smrkům, aby uvolnily místo mladým...

Umírající a rodící se les u  pramenů Vltavy

Les u pramenů Vltavy není dokonalý prales. Z minulosti jsou patrné lidské zásahy, ale malé stromky tu ve větší míře určitě nikdo nesázel. Po tisíce let se les obnovoval za pomoci kůrovce bez přímého vlivu člověka. Mezi lety 1860 až 1880 po větrné a následné kůrovcové kalamitě byla velká část vykácena: ze 70 hektarů se zachovalo jen asi 2,5 hektaru původního pralesa. Ty jsou dnes součástí nejpřísněji chráněné první zóny Národního parku Šumava. (Mimo bezzásahová území ta jsou asi na 20 % národního parku – se proti kůrovci intenzivně zasahuje, aby se zabránilo jeho šíření do hospodářských lesů. Tomu však v 90. letech nezabránily ani intenzivní zásahy na takřka na celém území národního parku. Mnohem více šíření kůrovce ovlivňuje počasí, množství potravy a přirození predátoři.)

Usychající stromy působí nezvykle, pro něhoho navzdory modré obloze možná smutně. Pohled na přirozenou smrt stromů nám lesníci běžně nedovolí spatřit. Ale když se nedíváme jen do nebes, vidíme zvolna se rodící život...

 

Holoseče a polomy, které vznikly v průběhu 90. let na Černé hoře (kde pramení Vltava) a v jejím okolí však většinou nikoho nepřekvapí. Podobné obrázky známe z běžných hospodářských lesů.

 

Co je tedy horší? Pohled na les, který uschnul přirozeně nebo ten, který vykácel člověk pilou?

V minulosti se právě intenzivní zásahy proti kůrovci – kácení napadených stromů – staly příčinou rozsáhlých polomů. Částečně vytěžený les otvírá cestu větru, který pak snadněji shazuje sousedící části lesa. Právě tak vznikly polomy na Černé hoře, které až k pramenům Vltavy v roce 2007 posunul orkán Kyrill.



Les v okolí  Pramenů ale ani po útoku kůrovce není mrtvý, odumřelo jen svrchní stromové patro. Nejmladší stromky brouci nenapadají, pod kůrou je obaluje jen malá plocha lýka. Díky tomu, že se v první zóně proti kůrovci nezasahovalo, mladé smrčky čekající v podrostu neponičily lesnické stroje a bez poškození zůstala i „placenta" nového lesa - půda. Stojící pahýly také chrání sousední lesy před náporem větru, poskytují alespoň částečný stín a zadržují vlhkost.

Naproti tomu na holoseči lesní prostředí prakticky zaniká. Na přímém slunci se více daří trávě a mladé stromky zvyklé na silný zástin dlouho nepřežijí; umělé zalesňování je většinou zdlouhavé a nákladné.

Často můžeme vidět, že mladé smrčky vyrůsatají na mrtvém dřevě – tlejících kládách nebo pařezech, z nichž čerpají živiny. Semenáček smrku je navíc v prvních letech vysoký jen několik centimetrů a hustá tráva by jej brzy zadusila. Jeho šance se zvyšují na tlejícím dřevě nad úrovní terénu. Tímto způsobem se horské lesy ponechané samovolnému vývoji klasicky obnovují a není proto žádoucí, aby byly suché stromy z prvních zón národního parku vyváženy.

Pozornému oku také neuknikne, že ne všechny vzrostlé smrky podléhají útoku kůrovce. Také u pramenů Vltavy zůstal nejeden zelený smrk. Podle štíhlých korun můžeme odhadnout, že se jedná o původní horské ekotypy (odolnější proti náporu větru a sněhu). Napříkad statný smrk u cesty, přestože musel být poškozen výstavbou asfaltovéhp povrchu, byl zřejmě natolik vitální, že kůrovci odolal (nebo si na něj brouci vůbec netroufli). Právě tyto stromy jsou pak zásobárnou semen pro novou generaci lesa, která bude více nebo minimálně stejně dobře přizpůsobená místním podmínkám jako současný porost.

Suchý les není mrtvý – mrtvé je jen dřevo. Kromě zmlazujících se smrčků v něm žije více druhů živočichů než ve „zdravém“ zeleném lese. Dvě třetiny z ohrožených druhů hmyzu jsou například vázány právě na mrtvé dřevo. Mrtvá hmota se totiž neumí bránit a stává se snadným potravním zdrojem pro rozmanité lesní rozkladače. A rozkladači jsou zase lákladlem pro predátory. Přímo u turistické stezky, kde denně projdou stovky turistů, není vzácností pozorovat datlíka tříprstého. Tento šplhavec je specialistou na kůrovce, ale i ze suchých kmenů, které už kůrovec opustil, vytesává jiné tučné larvy. V běžném hospodářském lese, kde jsou někdy až s přehnanou důsledností odstraňovány všechny suché stromy, druhy vázané na mrtvé dřevo nenachází vhodné podmínky.

U pramenů Vltavy tak vcelku nerušeně pokračuje přírodní koloběh horského lesa. Proměnu, kterou urychlil silný vítr a kůrovec, tak můžeme pozorovat přímo před očima. Suché stromy časem opět podroste zelený les. Kdo nevěří nebo nemá trpělivost, může mezitím navštívit „zážitkové stezky“ na Březníku nebo Trojmezné na Šumavě nebo Lysou horu v Beskydech, kde nový les v bezzásahovém režimu roste po „kůrovcové obnově“ 5–10 let. Unikátní pohled na mladou generaci lesa představuje také Národní park Bavorský les na německé straně hranice, kde se zdržují lidských zásahů již od roku 1983.

Autor: Miroslav Kutal | sobota 8.8.2009 18:40 | karma článku: 33,29 | přečteno: 4806x
  • Další články autora

Miroslav Kutal

Divoký východ. Černá sjezdovka, za kterou může kůrovec

Pan Radomír Prus, jednatel společnosti Capital group service a několika dalších firem holdingu Excelsior v posledním čísle týdeníku Horizont obsáhle obhajuje svůj záměr nové ilegální sjezdovky ski areálu Armáda v Dolní Lomné a tiskovou zprávu Hnutí DUHA, které na činnost upozornilo veřejnost, označuje za „blábol“.

8.3.2013 v 20:53 | Karma: 20,71 | Přečteno: 1023x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Miroslav Kutal

Má smysl kácet u Ptačího potoka?

Několik autorů již blíže rozebíralo okolnosti blokády nelegálního kácení u Ptačího potoka a některé pověry, které se kolem akce objevují. Shrnuji a doplňuji důvody, proč je zásah nesmyslný zejména z důvodu regulace šíření kůrovce. Považuji to za důležité zejména z ohledem na fakt, že těžba dřeva v národním parku je ze zákona možná pouze v případě, že se jedná o kůrovcem napadené stromy.

9.8.2011 v 12:27 | Karma: 38,49 | Přečteno: 5319x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Miroslav Kutal

Fotopříběh: Rysí kořist u Bílého Kříže (CHKO Beskydy)

Rys ostrovid je v naší přírodě nejčastější velkou šelmou a oponenti (někteří myslivci) mu rádi vytýkají lov „plýtvavým způsobem“ či dokonce, že často zabíjí jen „ze zábavy“. Opomenu pro tentokrát diskuzi na téma, zda lov zvěře ze strany myslivců (tzv. obhospodařování zvěře) probíhá ze zábavy, pro potřebu uživit se, či z nějakého vyššího cíle „péče o zvěř“.

27.4.2011 v 19:54 | Karma: 32,66 | Přečteno: 4813x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Miroslav Kutal

Rozhovor s medvědem: když lidi nabízejí, tak bereme

Na Slovensku se prý přemnožili medvědi, pojišťovny nás varují, že „jsou tam všude“. Před časem jsem se vydal přímo do jámy lvové — do Západních Tater. Bez jakékoliv zbraně, jen s celtou, hrstkou jídla a plynovým vařičem. V divokých horách jsem strávil sedm dnů — a přežil kupodivu bez zranění. Jaké jsou pohledy medvědů na lidské počínání jsem zjistil v rozhovoru s obávaným „zabijákem“.

4.10.2010 v 20:10 | Karma: 24,44 | Přečteno: 1729x | Diskuse| Ostatní

Miroslav Kutal

Příští povodeň ve Slavoníně může být menší

Česká zemědělsky obdělávaná krajina prošla za posledních šedesát let radikálními změnami. Násilné scelování pozemků v 50. letech 20. století znamenalo rozsáhlé zjednodušení a rozorání krajiny: likvidaci remízků, mezí a stromořadí podél polních cest. Během 50. let se rozloha rozptýlené zeleně snížila čtyřikrát, její celkový úbytek do roku 1990 činil 50 000 hektarů a byly zrušeny dvě třetiny polních cest. Tyto neobdělávané plochy byly základní kostrou pestré přírody – sloužily jako domov pro mnoho druhů ptáků, menších savců, hmyzu nebo rostlin, chránily půdu před erozí a zadržovaly vodu v krajině. Rozptýlená zeleň tak ve výsledku zvyšovala ekologickou stabilitu krajiny.

12.8.2010 v 18:32 | Karma: 11,15 | Přečteno: 1195x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince

8. června 2024  23:01,  aktualizováno  9.6 12:41

Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...

Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti

9. června 2024  20:29,  aktualizováno  10.6

Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...

Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři

10. června 2024

Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...

„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ

11. června 2024  19:21

Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...

Policie prověřovala nákup vojenského materiálu pro Ukrajinu. Zajistila 300 milionů

5. června 2024,  aktualizováno  8.6 21:12

Premium Česká policie v tichosti prověřovala třaskavý případ, který může mít negativní dopad na zbrojní...

Polské gangy jezdí do Česka s falešnými recepty. Hlavně pro léky na úzkosti

13. června 2024

Premium Polské gangy obchodující s léky na předpis – zejména na deprese a úzkosti – přišly na jednoduchý...

ANALÝZA: Diplomatický teror, zní z Izraele. OSN ho staví na úroveň Hamásu

13. června 2024

Premium Od spolupracovnice MF DNES v Izraeli Napadený Izrael obvinila OSN z válečných zločinů, dává ho na černou listinu s al Káidou a...

Vláda schválila novelu o zjednodušení rozvodů. Zakazuje bití dětí

12. června 2024  23:09

Zjednodušení a zrychlení rozvodu i procesu hledání úpravy péče o děti z rozvedených manželství má...

Pokud nám nedají dost na školství, STAN nepodpoří rozpočet, varuje Bek

12. června 2024  22:56

Jestliže rozpočet na školství nebude splňovat vládní programové prohlášení, ministr Mikuláš Bek pro...

Agáta Hanychová: Nikdy jsem na nikoho nespoléhala. Sebe i svoje děti uživím sama
Agáta Hanychová: Nikdy jsem na nikoho nespoléhala. Sebe i svoje děti uživím sama

Zdá se, že se Agáta s ničím nemaže. Na první pohled ji nerozhodí žádný hejt, ani bývalí partneři, se kterými se dlouho soudila o rozložení péče o...

  • Počet článků 10
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2870x
Vystudoval systematickou biologii a ekologii, od roku 2002 působí v Hnutí DUHA, především v olomoucké místní skupině. Zabývá se především ochranou a monitoringem velkých šelem, ochranou lesů a zeleně. V současnosti je také doktorandem Ústavu ekologie lesa Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.