Šestnáct, sedmnáct…

Je krásně a na ničem nezáleží. Nezáleží ani na nikom, na všechny se usmíváme, máme radost a chceme, aby to všichni věděli. Tak to tehdy bylo.

Lehounce našlapují těsně na zemí

v mlze rozmazané vůně

v objetí štěstí, o kterém nevědí

v chladivé vodě zasněné tůně

 

xxx

 

V celém tom přecpaném vesmíru

jsou jenom oni dva

dvě orchideje v prázdném skleníku

oni jsou světlo, všude je tma

 

xxx

 

Propleteni jak dvě liány

v tropickém lese, kde šaty pálí

zaklesnuti v objetí poznání

tak staří, moudří ve svém mládí

 

xxx

 

Vzala ho za ruku a vyvedla ven

zdálo se mu, že ho všem předvádí

šli parkem byl sluncem zalitý den

byl pyšný, smál se, nic mu nevadí

 

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Václav Kunft | čtvrtek 4.4.2024 15:15 | karma článku: 10,84 | přečteno: 393x
  • Další články autora

Václav Kunft

Mrňavý pes ve vysoké trávě.

19.5.2024 v 11:13 | Karma: 12,35

Václav Kunft

Noční déšť - proměna

18.5.2024 v 12:38 | Karma: 8,45

Václav Kunft

Vlčí mák

16.5.2024 v 10:53 | Karma: 10,60

Václav Kunft

Myšlenky blízké šílenství

12.5.2024 v 10:05 | Karma: 7,76

Václav Kunft

Pohádka o psu.

7.5.2024 v 17:37 | Karma: 10,95