Pohádka o psu.

Když jsem tenhle list našel, tak jsem ho chtěl zahodit. Potom jsem si vzpomněl, co všechno se k němu váže a rozmyslel jsem si to.

Pohádku jsem napsal někdy okolo roku 1984 pro jihoafrický občasník Našinec, který v Pretorii vydával Jirka Troják. Na té češtině, a to jsem ji trochu poopravil je to poznat, vůbec jsem ji v psané formě v té době nepoužíval. Zajímavé je, že asi rok po vydání přijel do Pretorie jeden poměrně známý český spisovatel. Diskutoval se mnou tisíce věcí, včetně scénáře na film. Pár dní u mě i bydlel. Říkal, že jediné, z čeho má strach je, že mu to přestane psát, protože nic jiného neumí a neví, jak by se uživil. Odjel a poslal mi svoji pohádku, já mu na oplátku poslal svou. Tím naše korespondence skončila. Někdy na jaře 1991 jsme byli s manželkou na návštěvě Prahy. Dotyčného jsme potkali u Obecního domu a halasně se k němu hlásili, ale on dělal, že nás nezná. Dozvěděli jsme se, že se pustil do politiky a asi jsme se mu nehodili do krámu. Tím ty podivnosti okolo téhle pohádky neskončily. Rok na to jsem se při další návštěvě Prahy setkal se starým kamarádem a řeč přišla také na toho pána. Nějak jsem se zmínil o té výměně pohádek a onen „kamarád“ mi řekl, že ji ten spisovatel zveřejnil pod svým jménem. Trochu jsem zapátral a nic jsem nenašel, zato jsem narazil na informaci, že onen „kamarád“ na mě v roce 1968 donášel na STB. Prý kvůli holkám. Blbost, byl jsem v té době již ženatý. Tak tady je ta pohádka.

Pohádka o psu.

Znal jsem jednoho psa a ten hrál na housle. Každý večer vylezl z boudy, v tlamě futrál, sedl si pod hrušku a místo vytí na měsíc hrál serenády. Přes den to byl docela obyčejný pes. Štěkal na každého, kdo šel kolem, honil ptáky, které nemohl nikdy dohonit. Nikdo nevěděl, co to bylo za psa, nikdo nevěděl, odkud přišel. Jednoho dne byl na zahradě, přišel a olízl ruku klukovi Jakubovi, který bydlel v domku, co na té zahradě stál. No a hned byli kamarádi. Jakub kamaráda moc potřeboval. Hned povídal psovi věci, která by nikomu jinému neřekl.

„Kluci se mi smějí, že mám strach, ale já strach nemám, já mám strašidlo, víš. Vždycky večer přijde, sedne si ke mně na postel a vypráví mi strašidelné věci a já se potom bojím. Táta se zlobí, že nespím a druhý den ve škole usínám. Potom se mi všichni smějí, že jsem hloupý.“

Pes se jenom usmál, ňafnul a řekl: „A když to někomu povíš, tak se ti směje, viď.“ Jakub jenom kývl hlavou a ani se nedivil, že pes mluví. „Víš“, „pokračoval pes: „strašidlo, a ještě k tomu svoje vlastní, nemá každý, to mají jenom kluci s fantazií. Víš co, začni si s tím strašidlem povídat a uvidíš, že nebude tak strašidelný.“ „To bych chtěl“, odpověděl Jakub, „ale když já nevím, co mu říct, já z něho mám takový strach.“ „Víš co“, řekl pes „já si k tobě večer vlezu pod postel a budu ti napovídat.“

Večer to ale dopadlo špatně. Maminka psa zahlédla, jak se plíží s Jakubem do jeho ložnice a hned spustila: „Toho zablešence mi do baráku netahej, ať si zaleze do boudy po Alíkovi“ a psa vyhnala na zahradu.

Jakub si lehl do postele a se strachem čekal, kdy přijde strašidlo. Sotva si mu sedlo na postel Jakub vyskočil a utíkal k oknu zavolat na psa, aby mu pomohl. Otevřel okno a uviděl psa pod hruškou a uslyšel, jak hraje na housle. Pomalu se vrátil do postele a už se bál strašidla trochu méně. Nebyl již na něj sám. Druhý den si se psem povídal o tom, co mu strašidlo v noci říkalo. Pes mu radil, na co se má strašidla ptát, aby ho zmátl. A tak to šlo celý týden. Ve dne si Jakub se psem povídal a v noci hrál pes na housle. Týden na to už strašidlo nebylo ani tak úplně strašidlo. Měnilo se i na jiné věci, třeba na dobrodružnou jeskyni. V té se Jakub ještě stále trochu bál, ale již to nebyla hrůza. Koncem měsíce již chodil Jakub se strašidlem na procházky po lese a vůbec se nebál. Pes hrával večer tišeji a některý večer nehrál vůbec. Přes den se toulal a maminka na psisko hudrovala. Jakubovi bylo smutno. Jednoho dne se psa zeptal: „Ty už mě nemáš rád, viď?“ „Ale kdepak,“ odpověděl pes, „mám, ale ty už mě tolik nepotřebuješ, jsi kamarád se strašidlem. Byl jsem včera vedle v ulici,“ pokračoval pes“ „a tam bydlí kluk Jirka a toho chodí strašit tma“ a začal se plížit pryč. „Tak ahoj“ řekl Jakub a psovi zamával.

Autor: Václav Kunft | úterý 7.5.2024 17:37 | karma článku: 10,62 | přečteno: 130x
  • Další články autora

Václav Kunft

Noční déšť - proměna

Člověk má dar udělat z nepříjemného příjemné. Proč tedy mají někteří lidé potřebu ostatním lidem život znepříjemňovat?

18.5.2024 v 12:38 | Karma: 6,28 | Přečteno: 105x | Diskuse| Poezie a próza

Václav Kunft

Vlčí mák

Pokus o trochu krásna v době plné hnusu. Vlčí mák, květina vyžadující tak málo a dávající tolik. Stačí jí kousek obnažené ne příliš kvalitní půdy, třeba kráter po dělostřeleckém granátu.

16.5.2024 v 10:53 | Karma: 10,21 | Přečteno: 118x | Diskuse| Poezie a próza

Václav Kunft

Myšlenky blízké šílenství

Co napsat do perexu, kdo nemá fantazii ať to nečte. Kdo nemá duši kočovného pastevce ať to nečte. Kdo má v sobě alespoň trošičku filozofa a romantika, čtěte!

12.5.2024 v 10:05 | Karma: 7,36 | Přečteno: 189x | Diskuse| Poezie a próza

Václav Kunft

Zvědavost

Člověk by rád věděl, co bude, ale zároveň z toho má i strach. S minulostí je to jiné, tam se může vrátit k tomu hezkému, úspěšnému a tomu zlému se vyhnout.

28.4.2024 v 11:09 | Karma: 7,71 | Přečteno: 107x | Diskuse| Poezie a próza

Václav Kunft

Louka, na které jsem lehával

Za okny je ošklivo, ba přímo hnusně. Tak si alespoň na papíru udělám dobře, hezky. Rozsvítím si sluníčko a sám sebe po duši pohladím.

25.4.2024 v 16:02 | Karma: 9,33 | Přečteno: 102x | Diskuse| Poezie a próza
  • Nejčtenější

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:56

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce

15. května 2024  19:25,  aktualizováno  23:12

Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...

Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  15:38

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny

17. května 2024  14:16

Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...

Řekni, kde ti muži z Gazy jsou. Otazníky ohledně obětí: násobně více dětí a žen

19. května 2024

Premium V Gaze je problém, na který upozorňovala už Marlene Dietrichová. Teď si s ní notují demografové a...

Češi umějí vyrobit řadu vojenských dronů. Ale armáda o ně nestojí

19. května 2024

Premium Letecká výroba byla v České republice vždy na špičkové úrovni. Menší dopravní letouny, ultralighty,...

Gruzínská prezidentka vetovala „ruský“ zákon. Jde do boje s vládou

18. května 2024  16:55,  aktualizováno  22:06

Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová podle tiskových agentur vetovala kontroverzní zákon o...

Izraelský válečný kabinet se bortí. Ganc označil Netanjahuovy plány za fanatické

18. května 2024  20:36,  aktualizováno  21:41

Člen izraelského válečného kabinetu Benny Ganc v sobotu řekl, že jeho strana přestane podporovat...

Rozdáváme batolecí mléko ZDARMA
Rozdáváme batolecí mléko ZDARMA

Na cestě mateřstvím se potkáváme s různými výzvami. V případě výživy našich nejmenších představuje kojení ten nejlepší základ. Pokud však kojení...

  • Počet článků 266
  • Celková karma 10,47
  • Průměrná čtenost 253x
Dědek ročník 1946. Původním povoláním básník a tremp. Potom exulant, starostlivý otec, podnikatel, trochu cestovatel. Nyní důchodce píšící své posledniny. Celoživotní student.

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

  • Eva Sádecká