Noční déšť - proměna

Člověk má dar udělat z nepříjemného příjemné. Proč tedy mají někteří lidé potřebu ostatním lidem život znepříjemňovat?

Noční déšť – proměna

Za krk mi padá studená voda.

Kapky brnkají na struny rozvoněného šeříku.

Omamná melodie.

Podivná harmonie.

xxx

Promáčené boty

a měsíc v kaluži, když přes ní skáču.

Možná, že neskočím,

možná, že poletím.

xxx

Zimou mi cvakají zuby.

Pohádka noci mě hřeje.

Déšť prach z duše smývá.

Dítě ručkama tleská.

xxx

Choulím se do bundy a spěchám domů.

Všechny ty umyté vůně schovávám v kapse.

Doma si je na talířek položím,

dám si k nim čaj a zas je ucítím.