Krása hudby

Hudba je víc, než dokáži vyjádřit, možná i pochopit, ale pocit z ní patří do poslednin. Vždyť mě odsud nakonec vyprovodí.

Krása hudby

Melodie, melodie, melodie

Lehkost, síla, mohutnost

S prostorem a časem rezonuje

Pro mou duši nezbytnost

Plynu s proudem v moři, ne v oceánu

A slyším vše v tom tichu

Hudba sladká jak v Božím chrámu

Bez zábran bez hříchu

Nerad se o ten požitek dělím

Mám stovky nahrávek

Mazlím se s tím soukromým sněním

Stovky lahodných zastávek

Někdy i na rozhraní vědomí

Nevnímám, jsem

Platí tu jiné zákony

Není noc ani den

Jen pocit, cit, cítění

Oddání se, vydání se na milost

Vnímání ne slyšení

Nesmírná radost

Hudba je jen jedna

Jedna nesmírná množina

Všechna nebo žádná

Nesluší jí pokora

Nám ale sluší

Musíme se jí kořit

Ne každý tuší,

že musí se hudbě dvořit

Jinak tě k sobě nepustí

A budeš žebrákem

Jinak tě zapudí

Zůstaneš mrzákem

Neovane tě vítr pouště

Nebudeš se radovat z léta

Nezahrne tě širost moře

Vlastně ti nezbyde nic z celého světa