Tonda od Báry odešel poté, co zjistil, že mu byla nevěrná. Nejhorší nebyl ten fakt, ale ten důvod. Prostě měla chuť na jiného chlapa.
Nedokázal to pochopit a zpracovat. Žili si dobře, domek, dvě krásné děti, oba auto a dobrou práci. Na dovolených si to užívali a společenský život měli velmi slušný. Je fakt, že poslední dobou, když byli na nějaké párty, tak trochu s chlapy koketovala, ale vše bylo v rozumných mezích. Pak se mu z ničeho nic přiznala, že spala s Radkem. S Radkem, tím prťavým blbečkem, který předstíral, že je jeho kamarád. Nedokázal pochopit proč? Cítil se tak ponížený, že se bez řečí sbalil a odešel. Postupem času mu začalo docházet, že to asi bylo z nudy, že to byla provokace. Jak se blížily Vánoce, tak se mu začalo stýskat. Vůbec s Bárou nekomunikoval, ani rozvod s ní ještě neprobíral. Rozhodl se, že koupí dětem dárky a na Štědrý den je zanese domů. Domů? Nějak to dopadne a pak se uvidí.
Bára ani nevěděla, proč udělala o porci víc. Snad někde v koutku duše doufala, že se Tonda na Vánoce přijde podívat na děti. Ničeho nelitovala, to neuměla, ale myslela si, že je škoda zahodit pohodlný fungující vztah. Byla to od ní blbost, že se podřekla a prozradila se, nebylo to přece poprvé. Popravdě ji Tondova razantní reakce docela překvapila, byl to takový pohodář. Však ono se to nějak vyvrbí.
Tonda vzal zabalené dárky a vydal se na cestu. Pojede “sockou“, co kdyby si u Báry dal něco k pití. „U Báry, jak divně to zní“, pomyslel si. Když přišel na přechod k zastávce měl kliku, paní s Oktávkou zastavila před zebrou. Vkročil na přechod, nevšiml si toho hrozně spěchajícího pána s Audinou v druhém pruhu, pak už bylo pozdě. Doktor z přivolané sanitky mohl pouze konstatovat, že Tondova zranění jsou neslučitelná se životem.
Za okny byla již tma: „Tak to už asi nepřijde“, povzdechla si Bára. „Škoda“.
