Dva

Tak tohle jsem napsal v roce 1965. Bylo také jaro, krásné počasí. Byl jsem mladý, šťastný a zamilovaný. Nějak to muselo ven.  

Dva

Četli jsme si z očí hádanky

a ruce na ně odpovídaly.

Lhali jsme zámky

jen tak pod stromem

a byla to svatá pravda.

A kolem nás rostla tráva

kterou jsme zalili

jako rolník

potem plodnosti.

A neplašili jsme zvěř,

vždyť jsme byli nazí

jako ona

a bylo jaro.

Pak jsme se vzali za ruce

a rozběhli se

do toho hlubokého lesa.