Kuchařská

Jsou profese o kterých mohu říct, že se v jejich prostředí dokážu orientovat, případně se orientaci v těchto profesích dokážu alespoň představit. Jsou rovněž profese, ve kterých se orientuji velice dobře. Naproti tomu jsou i profese, kde se úplně ztrácím a o nějaké orientaci nemůže být ani slovo. Asi všichni známe ten pocit, kdy zhruba víme jak tato práce vypadá, co dotyční dělají, na druhou stranu neví jak by v té profesi člověk sám fungoval.

Dejme tomu kuchař. Nejsem žádný šéfkuchař, ale troufnu si říct, že uvařit vajíčka umím na všechny způsoby a výsledek je takový, jaký byl záměr. Ba, když na to přijde vystřihnu i nějakou masovou specialitu a uvařit nedělní oběd – pokud se nejedná o nějakou svíčkovou – taky dám. To nejsou mé domněnky, ale tuto jistotu mi dává pohled na prázdné talíře a uznání mých blízkých. Nedokážu si však představit sebe sama v bílé čepici a zástěře celý den za plotnou. O té profesi nic nevím, jenom hádám co takový kuchař vlastně dělá.

Ráno přijde do práce, oškrábe brambory, vytáhne maso z mrazáku (spíše naopak), mezitím se stihne přivítat s kolegou či kolegyní, kteří dneska přišli později, postaví vodu na polévku, udělají si kafe k cigaretě – pokud to jsou kuřáci a hodí řeč.

„Tak co dneska?“

„Guláš!“

„Hmm guláš. A cibuli máš?“

„Jo cibuli jsem osmahnul do zlatova a přidal jsem tam maso.“

„Maso? Měls tam dát papriku a maso až pak“

„Včera v telce říkal Ainsley Harriott (Filip s Ondřejem, Babinec, Jamie Oliver, Nigella Lawson – své favority si doplňte podle své fantazie), že je lepší, když se tam maso dá dřív a dusí se déle.“

„Ty se jednou z té televize poděláš. Kdoví jestli mu ty jeho výtvory taky tak chutnaj. A polévku? Jakou dáme polévku?“

„Čočkovou“

„Čočková mi dvakrát nejde. No co. Dnešní menu: čočková alá Nigella a guláš s příchutí tance Ainsleyho Harriotta – připravte své chuťové pohárky na orgasmus vůně a ohňostroj chutí.“

Tak tato představa mě napadá i když pochybuji že to tak v závodních jídelnách, luxusních restauracích, či školních kuchyní chodí. Spíše se zde bude při škrábání brambor probírat problémy s dopíváním, vlastních i cizích, ratolestí; mezi krájením a smažením cibule komentáře posledních dílů nikdy nekončících seriálů a fotbalových zápasů.

Zatímco tak přemýšlím nad kuchařskou odyseou ta dnešní kroupová, čočková, hrstková, nebo jaká to vlastně byla? No! Ale ten guláš, ten dnešní guláš byl skutečně fantastický, i když ho nevařil Ainsley Harriott.