Smradlavým hrncem mávati
Naše dlouhovlasé blonďaté dítě působí blízko oltáře jako zjevení. Mačkám slzu dojetí a povoluji tkaničky botasek. Nohy mám oteklé z neustálého stání, několik týdnů od osmé hodiny ranní do sedmé večerní zaskakuji v obchodě za dovolenkujícího se Itala. V poledních siestách se nerozvaluji na sofá a neklábosím intelektuálně náročné italské dvojsmysly, ani se neopíjím vínem. Jsem Marta neitalská. Vařím, uklízím, dělám úkoly s dětmi, a pak zase s nejmenším dítkem odjíždím zpět do práce, večer po návratu to samé. Pondělí až sobota.
Syn je na kase skvělý, zatímco obsluhuji milé klienty, maluje nádherné dinosaury s velkýma prsama. Jsou mu čtyři roky a malovat prsa je pro něj stejné jako malovat roboty či uši zajíců. „Líbí se ti prsa, chlapče?“ ptá se potměšile anorektická zákaznice, bývalá modelka. Pochybuju, že má svoje výběžky ještě v paměti. Syn si ji nevěřícně prohlídne. „Jo, ale někdy více zadky,“ odvětí diplomaticky syn. Twiggy ho pohladí a spokojeně odchrastí.
„Zítra celou cestu ponesu kříž,“ sděluje příchozí dcera. České mše mám v malíku, italské tak trochu taky, ale nějak tomu nerozumím. Jak celou cestu? Uvidíme. Mše probíhá stejně jako vždy, je naprosto totožná s naší českou. Měla by být už u konce – ale není. Náhle se otvírají hlavní dveře kostela a ven vychází naše blonďaté dítko s velkým křížem, za ní kráčí kněží a další ministranti, okolo poskakují děti s miskami plnými plátky voňavých růží. Růžové a bílé lístky nám neustále hážou k nohám. Procesí. No jasně, procesí, znám ho jenom ze starých černobílých filmů.
Vycházíme v průvodu z kostela, zpíváme a jdeme po silnici, vpředu jedna dcera s křížem, další dostala misku s růžemi, je to pro ni pocta. Italské procesí... není to průvod věrných kostelních bab, které chodí do kostela kvůli šmrncovnímu farářovi, jak by se mohlo zdát. Pro hodně starších žen je farář ten nejlepší mužský, protože ho nikdy nemůžou mít. Kdepak, v kostele drtivě převažují italští muži, a navíc místní kostelní baby jsou pořád pěkné šťabajzny. Kněz je charismatický šedesátník, velký organizátor a pro ateisty – vypadá úplně NORMÁLNĚ. Jdeme v procesí a zpíváme. Já jenom „lala“ a „aleluja“, ale držím notu. Přitom šlapu po tisících plátcích horských růží. Ťapu po nich, a mám pocit, jako bych šla po červeném koberci holywoodských hvězd. Tíha posledních týdnů ze mě padá. Moje obrovské třiačtyřicítky Nike se mění v odlehčené půvabné lodičky, a universální italský ohoz (džíny a černé triko) v holywoodskou večerní róbu. Foťák sebou nemáme, ale není to důležité. Snažím se vrýt navždy do paměti každou mikrosekundu. Je to fascinující.
Vracíme se na ještě na chvíli zpět do kostela. Je plno, stojíme poprvé vzadu, kde leží vyřezaný Kristus v hrobě. Malý Šimon si měří ležící dřevenou postavu Krista a drbe se na hlavě. Rukama cosi přeměřuje, zatímco zpíváme alelujá. Vedle stojící pán pozoruje syna a dostává astmatický záchvat. Nebo se dusí? Umělé dýchání na školní Andule jsem snad ještě nezapomněla. Slyším dušený smích. Synáček skončil akci s měřením, a chce zjistit, kdo je větší, jestli on nebo Kristus. Lehá si vedle něj na podlahu a natahuje ruce a nohy... Socha vítězí o dva tři centimetry.
Zklamaný syn alespoň soše ukazuje model Fiat 500. „Dívej, jak frčí," šeptá. Mše končí a já poklekávám k hrobu. Odcházející babičky mě s úctou zdraví do sehnutých širokých zad. Zbožná žena, rozpláclá u hrobu Krista? Poláci jsou všichni velmi zbožní... Nejsem Polák ani fanaticky věřící, ale lovící. Fiat nám totiž odjel do hrobu.
Přeju vám krásné dny s imaginárními plátky růží na botách...
Marta Kučíková
Hudrám, hudráš, hudráme
„A jejich ricotta není český tvaroh a italský kmín není český,“ hudrám, neb na mě dolehla přistěhovalecká krize. Čas od času se nám to stává. Nám, holkám česko-slovenským,žijícím už nějaký rok v té báječné zemi italské.
Marta Kučíková
My, nedokonalé
„Váš pas, madam?” zeptá se úslužně český řidič před nástupem do autobusu. Jaká přímo vtělená zdvořilost jeho řidičského ducha, takřka italská!
Marta Kučíková
... je mi ho tak líto!
„Takovej vodflus je to,” říkám své známé, která kouká, jak kroužím kolem italského chlapíka výrazně mladšího než jsem já. Kroužím s mateřskou starostlivostí. Říkám mu pracovně „vodflus Gigi”. Není to hanlivé, ale typické.
Marta Kučíková
Sníst to, na co čůrá pes
“Písíkán” říká mi devadesátiletá rázná Maria, když se jí ptám, co dnes vaří. Každodenně obědvá těstoviny a dušenou fenyklovou bulvu, kterou střídá s pečenou čekankou. Opakuje mi: “Je jaro, tak tu všichni jíme písíkán!"
Marta Kučíková
Zlodějiii!
“Čmajzli mi peněženku,” blekotá ovíněný chlapík. Zapomněl ji v nezamčeném autě. Taky proč by auto zamykal, tady se totiž odedávna vůbec nekradlo. Jediným vysvětlením je, že mu peněženku z auta vzala jeho exmanželka.
| Další články autora |
Otevírací doba obchodů 17. listopadu 2026 vás může překvapit. Kam lze vyrazit na nákupy?
Listopadový státní svátek letos připadne na úterý. Jak bude na Den boje za svobodu a demokracii a...
Potkani v Praze nemají klid. Deratizátory doplňují nečekaní spojenci
Potkani v pražských stokách letos neměli zrovna klidný rok. Pražské vodovody a kanalizace (PVK)...
Praha zažije první Pyžamovou jízdu metrem. Cestující vyrazí v nočním úboru až do Motola
Vyrazit ráno do pražského metra v pyžamu? Za normálních okolností by člověk nejspíš sklidil pár...
Praha má po 70 letech nový hřbitov. Lidem připomíná lodní okénka nebo jaderný reaktor
Kulaté otvory ve vysokých betonových zdech připomínají lodní kajuty, někomu možná i jaderný...
Konec chlouby za miliardy: Zamíří nejdražší lokomotivy Českých drah do šrotu?
Měly představovat vrchol českého železničního strojírenství a stát se moderní oporou dálkové...
V jižních Čechách o sebe zavadily vlaky. Provoz na trati byl asi 2,5 hodiny zastavený
Ve stanici Hluboká nad Vltavou na trati mezi Českými Budějovicemi a Plzní o sebe dnes kvůli...
V předvečer svátku 17. listopadu se u památníku v Jihlavě sešla asi stovka lidí
Sametovou revoluci a Mezinárodní den studentstva si dnes v Jihlavě připomněla asi stovka lidí. V...
Dopravní peklo kvůli uzavřeným tunelům brzy skončí. Do tubusů se vrátí ostrý provoz
Kompletní uzavírka Pisáreckého tunelu a tunelu Hlinky na jihozápadě Brna v pátek po dlouhých 40...
V České Lípě kritizovali zastupitele za odchod z ANO po volbách
Tři zastupitelé, kteří byli zvoleni v České Lípě na kandidátce ANO, ale poté hnutí opustili, dnes...

Dubai Island - 4+kk v neprestižnější dnes možně adrese v Dubaji
Dubaj, Spojené arabské emiráty
5 304 240 Kč
- Počet článků 91
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 8538x
- Italské jednohubky (2017 - Mladá fronta)
- Italské dvojhubky (2018 - Mladá fronta)
- Po italsku do hubky (2019 - Mladá fronta)
- Z mého severoitalského deníku (2020 - Ikar).
- Italské trojhubky (2021 - Ikar)
- Italské mentolky (2023 - Ikar)
Tímto vám všem, kteří jste mě četli a čtete, opravdu ze srdce děkuji, protože vy za to můžete. GRAZIE!!!!
Mějte veselé a láskyplné dny. Vaše Marta
kontakt: marta.kucikova@gmail.com



















