Mobilní telefon jako zbraň hromadného ničení mezilidských vztahů

Nenávidím svůj mobil. No dobře, nenávidím je silné slovo, ale pravda je, že mi mockrát zkomplikoval život. Nedokážu si už bez mobilu představit život, ale trvalo mi hrozně dlouho než jsem se ho naučila používat. Nemyslím ovládat ho jako přístroj. Mám na mysli používat mobil tak, aby mi konverzaci s lidmi ulehčoval a ne komplikoval.

Nejhorší jsou sms. U sms nevidíte do očí a neslyšíte tón hlasu. Potřebuji kontakt s lidmi, abych dokázala pochopit, jak je které sdělení myšleno. Prostá, jednoduchá věta zaslaná jako sms mě okrádá o interakci. Nevidím čertíky v očích, když je věta myšlena z legrace. Nevidím blesky, když mě má naštvat a tak se mi kolikrát stalo, že to, co jsem považovala za rýpnutí, bylo myšleno úplně jinak. A když jsem něco posílala já s podtextem legrace, bylo to bráno naprosto vážně a byl z toho průšvih. Naštěstí už existuje obrovská řada smajlíku a dovedou dokreslit myšlenku. Ale stejně.....nejraději mám, když stojím proti člověku a dovedu v něm číst, jak kterou větu myslí. Ze stejných důvodů nemám ráda sluneční brýle. Stojí mezi mnou a dotyčným jako zeď. Znesnadňují mi konverzaci. Kdysi dávno ke mě do práce nastoupil kluk, který měl problémy s drogama. Ukončili jsme ho ve zkušební době, ale bohužel měl moje telefonní číslo a asi dva měsíce mi pravidelně chodily sms, při kterých mi běhal mráz po zádech. Jezdím MHD a v té době jsem to dopracovala až tak daleko, že mi můj zaměstnavatel platil taxíka na cestu domů a do práce....abych se vyhnula možnému nebezpečí. Po půl roce byl klid a když jsem jednou nastoupila do metra, onen mladý muž si sedl proti mě. Měla jsem štěstí. Nepoznal mě. Je pravda, že jsem změnila účes včetně barvy vlasů a on měl v sobě svoji dávku.....no ale v tu danou chvíli jsem chtěla být neviditelná. S přítelem jsme měli taky kdysi "konverzační" mobilní problém. Dřív než jsme spolu začali žít. Vídali jsme se málo a využívali mobil. Jenom jsme se hádali. Každý z nás chápal napsané sms jinak a byly potíže. Když jsme si na sebe udělali čas, polovinu doby jsme strávili vysvětlováním, jak kdo z nás myslel to, co napsal. Když jsme se rozhodli pro společný život, nastavili jsme si pravidlo....sms jsou pouze pro fakta. Prostá sdělení kdy, kde a co. Vše ostatní řešíme z oka do oka. A ono to fungovalo. Snažím se toho držet i teď. A volání? V práci mi zvoní mobil třikrát do minuty a vzít to musím. Takže doma pak telefonuju nerada. Neberu například volání z pevné linky. Včera jsem tohle pravidlo porušila. V rámci průzkumu. Mobil zvonil třikrát a pokaždé to byla "neodolatelná" časově omezená nabídka. Kreditní karta. Zaručená výhra ve spotřebitelské soutěži. Anketa. Nestojím o to. Nerušte mě alespoň o víkendu. Jenomže moderní technologie jdou stále dál. Samé báječné aplikace typu Viber, WhatsApp atd. Konverzace bez omezení a bez placení. Nevěřila bych, co dokáže s některými lidmi udělat možnost konverzace zdarma. Zrušila jsem si tyto aplikace. Jenom mi komplikovaly život a spánek. Moderní věda a technický pokrok skvěle urychlují a usnadňují život. Jenom se musí používat tak, aby se z nich nestaly zbraně.

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Michaela Kubná | neděle 16.11.2014 11:01 | karma článku: 9,32 | přečteno: 485x
  • Další články autora

Michaela Kubná

Já, já, já...jenom já

14.3.2015 v 12:28 | Karma: 24,82

Michaela Kubná

Historie jedné cesty

5.3.2015 v 13:22 | Karma: 10,33