Brazílie den V. Jezte a pijte co hrdlo ráčí

Na tenhle večer jsme měli domluvený kulinářský výlet do místní vyhlášené restaurace spolu s celou naší výpravou. Mělo to být jakési rozloučení, protoře část našich spolucestujících zítra odjížděla na další část...do deštných pralesů a na hotelu nás zůstávvalo pouze pár.

Po adrenalinovém výletě na bugině jsme se rozhodly pro flákání na naší oblíbené pláži Praia do Futuro. Celý den jsme se válely na lehátkách (ale spíš ve stínu, slunce je dost ostré – přece jenom je tahle oblast dost blízko rovníku – 900km) a nechaly se rozmazlovat místními obchodníky. Ležet na lehátku a nechat si donést čerstvý kokosový ořech, který přímo před vámi useknou a udělají z něj pohár skvělého kokosového mléka, který vám naservírují přímo do ruky a všechno to je téměř za hubičku..no uznejte, kdo by odolal! Brazilská kuchyně a všechny dobrůtky k jídlu jsou zde opravdu vynikající, zaručeně čerstvé a taky velmi levné. Po báječné relaxaci jsme večer vyrazily s ostatními českými spolubydlícími na kulinářské hody do restaurace Spectus. Podobný typ restaurace už dnes najdete i v Praze, ale téhle pravé brazilské, se jen máloco vyrovná. Tento typ restaurace se zde jmenuje churascaria a jedná se v podstatě o samoobslužnou restauraci. Zaplatíte jednorázové vstupné a pak můžete konzumovat úplně všechno a v jakémkoliv množství. Saláty, polévky, ovoce, zelenina a moučníky jsou k dispozici formou bufetu, který je neustále doplňován velice hbitým a pohotovým personálem. Maso a ryby vám servírují přímo na talíř. Po restauraci chodí číšníci s dlouhou jehlou, na které mají různé masové pochoutky. Vy máte vedle talíře papírový terčík, který je z jedné strany červený a z druhé strany zelený. Pokud terčík otočíte zelenou stranou nahoru, každý číšník, který okolo vás projde, vám ze své jehly něco přihodí na talíř. Červená znamená, že nabíráte síly k dalšímu „obžerství“. Báječně jsme se najedli, napili, zazpívali a pokecali. Byl s námi i náš řidič autobusu – Brazilec, takže nám povídal i o životě místních lidí. A právě on nám líčil důvody tak vysoké kriminality mezi mládeží, povídal o životě ve favelách..prostě seznámil nás s brazilskou realitou.Ptala jsem se na možnost navštívit favelu. Řekl, že to není problém. Sehnal by pro mě oblečení v jakém chodí místní, sehnal by mi i místního průvodce a mohla bych vyrazit. Foťák bych musela nechat doma a vzít si spoustu drobných pro děti. Pokud vás do favely přivede domácí rozuměj obyvatel favely, přijmou vás velmi mile a absolutně nic vám nehrozí. Přijmou vás za svého. Lákalo mě to ukrutně. Na zemích, které navštívím, mě nejvíce zajímá život místních a pokud je plný protikladů, jako tady, vzbuzuje to zvěavost ještě větší. Chtěla jsem do favely, ale nikdo z naší výpravy neměl chuť se přidat. To mi ani moc nevadilo, ale náš brazilský řidič rozhodl za mě. Podíval na mé blond vlasy a modré oči a mou návštěvu zavrhl. Prý bych určitě nezapadla a vzbudila bych nepatřičný rozruch, který by pro mě nemusel skončit dobře. Neměl odvahu, vzít si mou návštěvu favely na svědomí. Prý i feťáci mají sexuální pudy...a favely jsou jich plné. Tak z tohoto dobrodružství nebude nic. Byla jsem zklamaná a snažila se ho umluvit a uplatit, jenomže se do toho vložila naše delegátka a radikálně mi tento nápad zatrhla. A ještě mě od té chvíle hlídala tak, že jsem neměla šanci si domluvit cokoliv tajně. Vzdala jsem přemlouvání, ale v hlavě mi ten nápad zůstal....