Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Brazílie den II. Fortaleza

Dovolená začala přílet a lehkým průzkumem. Večer jsme usínaly a každé z nás se honilo hlavou něco jiného. Všechny tři jsme se ale těšily na nové zážitky a novou, exotickou zemi, o které jsme hodně slyšely, nicmě nikdy neviděly...takže vzhůru do druhého dne.

Ráno jsme se probudily horkem...znáte to, takové děsné dusno, propoceni jste sotva pohnete rukou. Obličeje oteklé horkem a dlouhým spánkem po včerejším procestovaném dni. Daly jsme si sprchu a vyrazily na snídani. Snídaně se podávala na hotelové zahradě u bazénu formou švédských stolů. Obhlídla jsem situaci – spousta pečiva, slaného i sladkého, salámy, sýry, vajíčka a hlavně hromada ovoce a zeleniny. Byla jsem spokojená a naložila si na talíř přehnanou ranní dávku (to jsem zjistila, když jsem s námahou do sebe soukala druhou housku a na talíři byly ještě další tři), ale pídila jsem se po svém ranním životabudiči..po kávě. Brazilská káva je ve světě proslulá a tak jsem ji záhy objevila – připravený porcelánový džbán už stál na každém stole a přede všemi tady prohlašuji, že pověst o brazilské kávě není nikterak přehnaná! Je naprosto dokonalá – silná, aromatická, prostě bez chyby!!! Sluníčko dnes dopoledne svítilo pouze sporadicky, takže jsme se vydaly na malý objevný okruh po okolí. Ulice ve Fortaleze jsem položené do pravých úhlů. Prostě celé město je protkané čtverci ulic. Jenom si musíte dávat pozor, kam jdete a hlavně kam odbočíte. Z hlavní třídy plné luxusních a značkových butiků, vás jedna jediná odbočka odvede doprostřed chudinské čtvrti zvané favela. Okamžitě máte okolo sebe spoustu žebrajících a opravdu uboze vypadajících malých dětí a nevraživě si vás prohlížejících dospělých. Mládež na vás kouká nepřítomným pohledem lidí, kteří moc dobře znají chuť levných drog. Ve Fortaleze žije témeř polovina obyvatel ve favelách, ale kolik jich skutečně je, to neví ani vláda, protože není schopna je spočítat. Je to kultura obrovských protikladů – buď máte všechno nebo nic. Taky na ulici nepotkáte ženy s vizáží brazilských modelek – jak nám vysvětlila průvodkyně...pokud máte peníze, žijete si ve své vile za vysokým ostnatým drátem, ven jezdíte pouze taxíkem a obvykle až za večerního šera a příjemného chládku. Nakupujete v obrovských nákupních centrech mimo město, stravujete se v luxusních restauracích a velice důsledně se vyhýbáte místnímu obyvatelstvu a ...sluníčku. Světlá kůže je v Brazílii synonymum honorace a vyšší společenské třídy. Čím jste opálenější, tím víc dáváte najevo, že se živíte na ulici, na sluníčku a jste společensky na nižší úrovni. Při našem toulání jsme se opět dostaly i na městskou pláž Iracema blízko našeho hotelu, ale okamžitě nám bylo jasné, že tady se opravdu s oceánem sbližovat nebudeme. Všude bylo plno místních obyvatel s hodně tmavou kůží (to už jsme věděly, co znamená), kteří si nejdřív prohlíželi naše světlé vlasy, moje modré oči a opravdu bledou kůži. Po důkladné prohlídce zevnějšku se však plně soustředili na tašky na našich ramenou a očička jim svítila touhou podívat se na dno našich příručních zavazadel někde v soukromí a rozhodně bez naší přítomnosti a to jsme fakt nechtěly riskovat. Dost rychle jsme se vrátily na hotel a sehnaly naší delegátku s prosbou, aby nám poradila, kde je dobré a alespoň trošku bezpečné koupání. Pláž nám poradila, ale než jsme vyrazily, potřebovala jsem kávu. Tu skvělou brazilskou kávu! Bloudila jsem po hotelu, bloudila jsem okolo bazénu a zoufale jsem hledala. Chvíli mi to trvalo, ale pak jsem uviděla stříbrnou várnici. Rezignovala jsem a doufala, že si dám teda alespoň čaj. U várnice ležela hromada plastových kelímků. Ale pozor..není kelímek jako kelímek. Tohle byl mini kelímek. Naše sklenička na klasického panáka je proti tomuto kelímku obr. Prostě si představte náprstek, který vaše babičky používaly při šití a tomu velikostí odpovídal tento kelímek. Trošku zmateně jsem na kelímek koukala a představovala jsem si, kolikrát si ho budu asi muset načepovat než pocítím, že jsem něco pila. Ale zase jsem se spletla a znovu se poklonila brazilské kávě...v té várnici nebyl čaj, ale káva. Ale jaká! Z domova jsem zvyklá za den vypít cca půl litru kávy..tady jsem si dala ten malý náprstek kávy a myslela jsem, že mi srdce vyskočí rovnou do bazénu. Silná, ale nikterak hořká káva. Opravdu tady pijí kávu a ne spoustu vody obarvené dohněda jako my... Delegátka Čedoku nám poradila pláž cca 15 km od hotelu – Praia do Futuro. Měly jsme dvě možnosti, jak se tam dopravit. Jedna možnost byla městskou hromadnou dopravou, která je velice levná, ale cesta právě na tuto pláž vedla místním přístavem, který je prý velice nebezpečný..samozřejmě pro turisty. Mnohokrát se prý stalo, že místní mládež tyto autobusy přepadla, okradla turisty a buďto je pak pustili dál nebo už nedojeli vůbec nikam. Mládež prý krade ne proto, že chtějí ubližovat nebo mají něco proti turistům, ale proto, že je to pro ně nutnost. Většina žije ve favelách a nemají práci. Ani naději na práci. Celé dny tráví couráním po ulicích a v poslední době se hodně rozšířily drogy. Z nudy začnou drogy brát a pak je potřebují, ale jediná možnost jak získat peníze na drogy, je krádež. Další skupina krade proto, aby byli schopni uživit rodinu. A jejich filozofie v podstatě zní: pokud vezmu něco někomu, kdo má peníze a majetek, moc mu neublížím a sobě pomůžu, tak proč to neudělat. Všichni máme mít stejně a v našem světě je něco špatně, protože rovnost neexistuje. Krádeží vlastně pomáhám narovnat systém, nastolit pořádek – tak nějak přemýšlí chudý Brazilec. Taky vám to připadá jako zvrácená teorie? Mně ano, ale když jsem pak po půlnoci při návratu ze skvělé restaurace viděla na ulici ležet na papírových kartonech 16-ti leté kojící matky...člověk jim začne malinko rozumět a chápat, že v tomhle státě mají před sebou ještě hodně dlouhou cestu. Cestu městkou dopravou na pláž jsme tedy zavrhly. Druhá možnost byl taxík. Stačilo vyjít před hotel a rozhlídnout se…už byl u vás chlap a nabízel vám svoje taxi. Tuhle službu jsme využily. Cesta cca 30km na pláž nás stála každou v přepočtu asi 10Kč (jely jsme tři), takže asi chápete, že jinak jsme už jezdit odmítaly. S taxikářem jsme se seznámily natolik, že nám dal svůj telefon a dělal nám řidiče po celou dobu pobytu. Kouzelné na něm bylo, že anglicky mluvil velmi špatně, ale o to raději. Kvůli obchodu by se klidně rozkrájel, takže udělal opravdu všechno jenom proto, aby nám porozuměl. A pochopil nás vždycky... Pláž Praia do Futuro byla nádherná! Čistá, jemný píseček, lehátka a slunečníky v ceně vstupu. Pokud jste si chtěli lehátko posunout o půl metru doleva, okamžitě přiběhl „beach boy“ a šoupnul vás, kam jste chtěli. Neustále procházeli prodavači s kokosovými ořechy, spoustou ovoce a moučníků. Ale taky samozřejmě prodavači brýlí, šperků a jiných cetek. Ale stačilo dělat, že spíte nebo mu rázným gestem naznačit, že nemáte zájem a zmizeli. A oceán? Nádhera. Pravda, není to Středozemní moře – teploučké a klidné. Je to oceán, studený a s obrovskými vlnami, bez vlnolamů. Ale nádherný! Pokud si chcete pořádně zaplavat, na každém hotelu, na každé pláži máte bazén, takže to není problém. Ale s oceánem musíte bojovat, musíte mu ukázat, že vás neporazí, že se ho neleknete. Teprve pak vám otevře svou náruč a bude vás dráždit svými vlnami, bude vás vábit a lákat, ukáže vám svoje tajemství a bohatství.

Autor: Michaela Kubná | sobota 18.10.2014 11:37 | karma článku: 9,31 | přečteno: 474x
  • Další články autora

Michaela Kubná

Já, já, já...jenom já

Mám se ráda. Mám se hodně ráda a myslím si, že je to naprosto normální. Vlastně ne normální, je to základní podmínka k tomu, abych mohla mít ráda i někoho jiného. Základní podmínka k tomu, abych mohla mít ráda lidi okolo sebe, abych mohla mít ráda lidi obecně. Bez lásky a úcty k sobě, nedokážu cítít lásku a úctu ke společnosti okolo sebe. Konec kostrbaté filozofie, vysvětlím to....

14.3.2015 v 12:28 | Karma: 24,82 | Přečteno: 1477x | Diskuse| Ostatní

Michaela Kubná

Historie jedné cesty

Poslední cesta k rodičům...to už je dávno. Na vánoce,takže vlastně v loňském roce. Je na čase vyrazit znovu. Jezdívám Žlutým a ani tentokrát nemám důvod své zvyky měnit. Při mé práci, kdy si do poslední chvíle nejsem jistá, zda do vlaku v naplánovanou dobu nastoupím, je víc než báječná věc, možnost stornovat jízdenku 15 min před odjezdem a to bezplatně. Jedu Žlutým.....

5.3.2015 v 13:22 | Karma: 10,33 | Přečteno: 469x | Diskuse| Cestování

Michaela Kubná

Moje divadelní začátky....a konce

V době, kdy jsem navštěvovala základní školu, se každý rok organizovaly tzv. akademie. Byl to soubor představení žáků školy pro rodiče,babičky a dědečky. Každý ročník si nacvičil nějaké představení nebo hru a s tím jsme pak vystupovali. Byla jsem mezi "vybranými" jedinci každý rok, ale dva ročníky mi obzvlášť uvízly v paměti....

7.1.2015 v 10:39 | Karma: 7,44 | Přečteno: 293x | Diskuse| Ostatní

Michaela Kubná

Z pasáčka krav vzornou pionýrkou

Jen co jsem opustila školku a období pasení krav, čekala mě jiná "kariéra". Kariéra vzorné pionýrky. Ne ideově. V době, kdy jsem začala chodit do školy, neexistovaly jiné zájmové kroužky než ty pod hlavičkou SSM a potažmo pionýra. Chodila jsem tam taky a (nekamenujte mě) měla jsem to ráda...

6.1.2015 v 11:15 | Karma: 14,65 | Přečteno: 971x | Diskuse| Ostatní

Michaela Kubná

Jak jsem se stala pasáčkem krávy

Ačkoliv jsem typické venkovské dítě, k drůbeži mám vztah hodně chladný. Samozřejmě ne k té na talíři. To se máme hodně rádi, jenom se obávám, že je to vztah naprosto a úplně jednostranný. Ale živá drůbež me neoslovuje. Slepice považuji za naprosto tupé bytosti. Chodím k nim dodnes kouřit a jejich prázdné oči upírané na mou ruku s cigaretou, mě fakt iritují. Krocanů a krůt se bojím, před husama utíkám a kachny jsou mi lhostejné.

3.1.2015 v 8:27 | Karma: 19,61 | Přečteno: 2626x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince

8. června 2024  23:01,  aktualizováno  9.6 12:41

Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...

„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ

11. června 2024  19:21

Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...

Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři

10. června 2024

Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...

Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti

9. června 2024  20:29,  aktualizováno  10.6

Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...

Policie prověřovala nákup vojenského materiálu pro Ukrajinu. Zajistila 300 milionů

5. června 2024,  aktualizováno  8.6 21:12

Premium Česká policie v tichosti prověřovala třaskavý případ, který může mít negativní dopad na zbrojní...

Z výnosů ruského majetku se zafinancuje půjčka pro Ukrajinu, dohodli se lídři G7

13. června 2024  16:23,  aktualizováno  17:16

Lídři zemí skupiny G7 na summitu v Itálii nalezli shodu ohledně využití výnosů ze zmrazeného...

„Libuje si v nacistických pozdravech“. Turek se dostal do výběru 11 podivínů

13. června 2024  17:07

Nastupující český europoslanec Filip Turek se probojoval do přehledu „nejbarvitějších“ nováčků v...

Blesk zasáhl na polské straně Jizerských hor dvacítku lidí, zraněny jsou i děti

13. června 2024  17:05

Blesk ve čtvrtek zasáhl skupinu turistů v horském sedle na polské straně Jizerských hor. Ze dvou...

Kde státní tabulky neplatí. Na Hradě se rozdávají miliony, netratí ani úředníci

13. června 2024

Premium Nejzkušenější úředníci v nejvyšší platové třídě si po 32 letech praxe podle tabulek ročně přijdou...

  • Počet článků 70
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 737x
Jsem jaká jsem.....

Seznam rubrik