- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Mezitím se za oblaky objevil měsíc. Asi. Byl to velký kotouč světla. Zaznamenaly ho mé oči. Vlastně i uši, tolik citlivé na jakýkoli zvuk. Věděla jsem, že nemůžu zvednout hlavu, To bylo totiž tak křehké, že by se rozlomilo. Jako porcelán. Musela jsem se stále více a více soustředit. TICHO. Milovala jsem jeho barvu, která mi prostupovala postupně do očí, skrze má tenká oční víčka, aby se mohla dostat do mé duše a vyvolat v ní živý obraz a živou vzpomínku, živou fotografii provoněnou kávou. Milovala jsem chuť ticha, chutnalo jako mandle rozemleté s lístky šafránu a pár kapkami pomerančové šťávy. Vnímala, jsem, jak mi tato jemná chuť vstupuje do žaludku, jak mi ho zahřívá a rozpíná ho. Ticho se mi konečně dostalo až úplně dovnitř. Ticho bylo taky součástí Toho. Ohmatávala jsem ho a hladila jsem jeho hebký sametový povrch, chtěla jsem ho jen držet, vnímat a vdechovat. Cítit jeho hlučnou vůni a vtahovat ho dovnitř do svého nitra. Vlhká tráva mě šimrala do chodidel, laskala mi je a probouzela je znova k životu. Cítila jsem vodu, jak mi postupně proniká přes konečky prstů, přes nehty a svaly až přímo do morku kostí. Bylo mi nádherně. Svěže. Chtěla jsem běžet, skákat, létat, zpívat, vznášet se, nadávat a být šťastná. A tohle všechno s touhle novou svěží energií. S Tím.
Najednou se mi do hlavy začala sápat myšlenka, svými nemilosrdnými drápy mě vytrhla z tak křehkého a laskavého uvolnění. Už se o to snažila dost dlouho. Najednou jsem si uvědomila svou Nahotu, Čas i Místo, kde jsem stála. Měla jsem chuť vyndat si myšlenku z těla. Zatáhnout ji za vlasy a vytrhnout ji ven. Roztrhat ji na cáry a rozházet ji dolů do řeky. A tak klidem, ostrým jako trn té nejrudší růže na světě, jsem ji jednoduše rozpárala a nahá jsem se rozeběhla ze skály dolů...
Další články autora |
Horní Bezděkov, okres Kladno
4 500 000 Kč