Dnesni den je zatim asi jeden z mala, ktery se tak trosku moc nepovedl nebo spis nestihl. Nevstavali jsme zrovna nejdriv, ale take ne zrovna nejpozdeji. Ale nez jsme se vyhrabali z hostelu bylo lehce po desate. Dosli jsme si jeste na skvele cokoladove muffiny do pekarny a pak uz pelasili na autobusak, ze pojedeme do Longshenu a odtud na ryzove terasy.
Bohuzel jsme se ve meste trosku ztratili a tak jsme nesli nejprimejsi cestou na bus. Nasli jsme to a nastesti bus jel hned 10min po nasem prichodu, takze jsme v pul 12 vyjeli. Cesta mela trvat hodku a pul, ale nakonec to trvalo skoro dve hodky. V Longshenu se nas ujal nejaky pruvodci a nasmeroval nas na bus, ktery mel jet na terasy s ryzi. Bus jel hned, super.
Bohuzel jsme jeli jen asi pul hodiny, pak tak nejak v prvni vesnici z nepochopitelnych duvodu zastavil. Ridic si sklopil sedacku, nohy natahnul na volant a zacal spat. Kurna, co se to deje, my chceme jet! No cekame nez si mistnani nakoupi, fakt nechapem o co tu jde. Takze pul hodky pauza. Behem ni jsme zjistili, ze pred OK je na okynku povesena nejaka igelitka (takova ta nejtencejsi, co se do ni dava ovoce v supermarketu). Igelitka sebou mrskala, tak jsme si mysleli, ze je v tom asi nejaka ryba. Podivali jsme se blize no a ryba to fakt nebyla. Na okenku v te igelitce a jeste nejake sitovce od mandarinek byl had. Trosku nas to vydesilo a OK si radsi odsednul a my jsme igelitku radsi vic nedrazdili.
Tak takhle se v Cine vozi hadi:
Mistnaci nakoupili, nalozili bus az k prasknuti, jedna mistnacka jela s plysovym medvedem vetsi nez ona sama. Ridic jel hrozne pomalu. To bylo poprve, co jsem tady v Cine nadaval na to, ze jedem pomalu. Cesta z Longshenu zabrala dalsi 2h, prestoze to melo trvat jen hodku. Od pruvodci jsme zjistili, ze posledni bus naz5 by mel jet v pul sesty a v sedm bysme meli v Longsengu preskocit na bus zpatky do Guilinu. Snad uz nebudem stavet na nakupy a stihnem to. Meli jsme ale tedy jen hodku a pul na prochazku misto planovanych trech. Jinak u brany jsme zacalovali vstupny 40Y za Isic. Jsem se trosku rozcilil, protoze calovali jenom belosi (my tri), zatimco ostatni vjeli do oblasti zdarma. Trosku rasismus. By me zajimalo, jak poznaji Cinane nelokalce od lokalce.
Bezeli jsme jak Zatopci, abysme to vsechno stihli, hlavne udelat si nejake turisticke fotky a zkouknout mistni zeny, ktere jsou proslaveny tim, ze si staci svoje dlouhe cerne vlasy na hlave do takoveho turbanu a kdyz je rozpusti, maji je az po kotniky. No to jsme nevideli, protoze jsme nechteli za to calovat. Jedine co jsme videli, bylo, ze kdyz prijel bus s turistama na parkoviste, prihnaly se zeny nosicky takovou rychlosti, jakou neprileti ani mouchy na cerstvy hovno.
Ryzove terasy:
Takhle se maji dnesni cinsti kralove ("little king", aneb prezdivka pro kazdeho cinskeho chlapce, nebo spis rozmazlenych decek)
Zeny se snazily nam nabidnout odnos nasich batohu nebo delat pruvodkyni, ale to jsme odmitli. Behali jsme po terasach jak divy. Hrozne jsem litoval, ze tu nemuzeme prespat, protoze terasy a domy tu jsou naprosto nadherny, krasny klidek, zadna auta a cerstvy horsky nesmogovy vzduch. Z chat, ktere jsou polozeny v horach, je prekrasny vyhled na ryzove pole a do udoli. Museli jsme ale bezet, zase z nas lilo jak kdyz nejaky veprik bezi maraton, no hruza. Busik jsme stihli tak tak, pruvodci umela dobre anglicky. Zjistila, ze pokracujem do Guilinu a my ji rikali, ze pri ten posledni busik jede v sedm, ze bysme to snad mohli stihnout. Odvolala ridice od hrani karet a my jsme vyjeli. Ridic to docelal kalil, ale to jsem jeste nevedel, co prijde. Asi se mi vymstilo to predchozi nadavani na pomalou jizdu.
No stewardka super, obvolala asi cely Longshen bus station, aby zjistila, jak je to s tim busem. Zaridila nam, ze nas bus do Guilinu nabral na ceste, kde se autobusi potkavali. Takze jsme jen preskocili z busu do busu a hned jeli (ten ridic na nas musel cekat, ani nevime jak dlouho). Hrozne me to potesilo, protoze takovahle ochota se proste jen tak nevidi, mel jsem z tohohle jednani fakt desnou radost. Obcas na ty Cinany nadavam, ale pak prijde tohle a hrozne to vylepsi naladu. Nejenze nam to ulehcilo cestovani a zkratilo navrat tak o hodku a pul, ale usetrili jsme i 7Y, protoze nase cesta byla kratsi:) Navic ta stewardka volala asi za sve penize. Tak i takovyhle dokazou byt Cinani, tohle by se u nas urcite nestalo.
Ridic autobusu jel jak magor, asi aby nahnal ztratu, ktera vznikla cekanim. Cestou jsme malem sejmuli par motorek a na silnici, kde se tak normalne vyhnou dva nakladaky jsme predjizdeli nakladak a proti frcel taky nakladak. Ridic asi nechtel brzdit rozjety bus a tak to risknoul. Dost troubil, protoze jsme to nejak projeli.
Vystoupili jsme na autobusaku a sli koupit listky na vlak. Zjistili jsme, ze bus sedatko je levnejsi nez vlak lehatko, ale rozhodli jsme se pro lehatko. Za par dni se na chvili rozpojime, ja zustanu jeste v Yangshou a OK s JK pojedou uz smerem na Hong Kong, nebot maji odlet o par dni driv nez ja. Muj listek byl za 247Y, vcelku drahy, no ale taky je to asi 18h jizdy.
Po nakupu listku jsme se sli konecne najist. Chteli jsme dat hada, ale nejak jsme se nedomluvili na cene, nebo jsme to nepochopili. Nevim jestli se to melo platit na metry, kila nebo od kusu, kazdopadne nejaka jednotka stala 288Y. To byl argument pro hovezi. Docela dobry. Pak jsme znovu prosli nocni trh, OK i JK pokoupili nejaky super vysoce umelecky stankovy kaligrafie za par juanku a sli jsme spat.
JK s OK na pesince. Zase jsem musel fotit....OK si to pral...
