Rano vstavam pomerne na svuj pokoj brzy a ctu si na terasce, nez vstava i MPW. Kousek pred devatou odjizdime do sousedni vesnice od Potsville, kde MPW cvici, zatimco ja si tu plavu v mistni venkovnim bazenku. Je prosinec, venku asi 30 stupne, modra obloha, slunicku pali jak o zivot a voda krasne chladi:) Kurna kdy jindy jeste si budu moc takhle v prosinci venku zaplavat:) Zjistuji, ze mi to mistni leto a klima bude asi brzy dost chybet.
V bazenu v ostatnich drahach probiha skolicka plavani. Prestoze ja jsem tedy plavecky prebornik z Prahy-Centrum, mistni juniorsti Majklove Phelpsove skutecne vali. Na to kolik jim je, tak mam docela problem s nima drzet tempo a to jeste ti mali "spratkove" nevedi, ze s nima zavodim, hehe. No asi se taky ten uz petimesicni sportovni vypadek docela na mych supermanovskych svalech projevil:( Plavu jen co to jde, dam asi sedesat bazenu nez MPW skonci a vyzvedava me.
Dojizdime nazpet do Potsville na snidani, vajicka uvarene ve vode, docela zajimavy, vidim to prvne. Na me samozrejme malo tucny, ale docela to neni spatny...chvilku relax, nez vyjedeme smer hulicske centrum statu NSW za ucelem prozkoumani mistni hipisacke pohodove atmosfery.
Jedeme vozitkem Suzuki Vitara s platenou strechnou. Slunce pali jako prase a nas nenapadne nic lepsiho, nez strechu stahnout. To se projevi jako dostatecne pripaleny napad, ovsem bohuzel az s asi dvouhodinovym odstupem. MPW mi pripomina moji znalost prazskych turistickych mist, protoze do Nimbinu se pry snad dostava poprve v zivote:)
Cestou do Nimbinu: SV, MPW a JK
Kazdopadne nezna cestu a v aute co ma asi deset dni nema mapku, tak si asi zajizdime pres nejaky skutecne zapomenutelny mesta a vesnicky. Nicmene cesta je to krasna, takze az na to pripalovani to vlastne vubec nevadi. Asi snad po dvouhodinach jizdy dojizdime ja uz i pres tricitku Nivea dosti pripaleny. do Nimbinu. Atmosfera je tu opravdu uplne jina nez kdekoliv jinde na pobrezi, mozna s Byron Bay se to lehounce da srovnat, jak zjistim o den pozdeji. Kazdopadne asi to vzdy bylo a bude i takovou turistickou atrakci, jezdi sem jak "alternativci" asi na nakupy a pak sem jezdi i postarsi japonsti a cinsti turiste, u kterych ty nakupy opravdu nepredpokladam. Vetsina mistnich kramecku se specializuje na prodej predmetu souvisejici se zelenym listem....Ale i tak je to neco jineho, takze rozhodne spokojenost:)
Muzeum v Nimbinu:
a jeden z obchudku:
Nimbinsky dlouholety lokalove by byl rozhodne velmi vhodny vzorek pro zkoumani dusledku dlouhodobeho (vicemene asi celozivotniho) a pravidelneho koureni marihuany. Nekteri opravdu asi ani nevedi, kdo jsou:) Ale zase tolik jich tu neni. Taktez jsem si myslel, ze tu budou za kazdym rohem dealeri, ale bud jim prijde muj ksicht moc podezreli, nebo proste to tu je uz vic pod kontrolou. Tech par nabidek, co asi bylo, tak ty dostala jen MPW, ja ani jednu. Ale predpokladam, ze kdyby se clovek v kazdem tom kramku zeptal, odnekud by urcite nejaky ten pytel vytahli.. no nam neva, nakup mistniho specialniho tabacku stejne nebyl duvod nasi cesty:)
Davame znovu oblibeny hambac v jedne z mistnich kavaren, ktery bohuzel ve srovnani s tim vcerejsim prohrava:( Ale nutno uznat, ze ten vcerejsi byl asi z ligy mistru...
ja a MPW:
Nazpatek uz se rozhodujeme jet s uzavrenou strechou, preci jenom uz jsme pripaleni dost a dalsi spalovani neni potreba. Tentokrat uz jedeme kratsii cestou (v Nimbinu byla mapa), takze jsme za hodku a ctvrt naz5 v Potsville. Cesta pekna, mam kliku a potkavam dalsi z australskych specialnich znacek, pozor Kachna s trema kachnickama..
Zatimco pro MPW a OPW probiha vecer v praci, ja mam praci v kuchyni. Vecer pro me probiha akce "Uvarim vam neco ceskyho". Volba pada na bramborak...Vcera jsem si na nej hledal recept na netu, ale nakonec se voli vyzkouseny rodinny. Uf, uz vcera jsem u toho netu slintal..Rychle nakup surovin v mistnim supermarketu. Asi jsme meli preci jenom v Nimbinu nakoupit, protoze majoranku tu nemaji, takze se nahrazuje oreganem... a nastesti cesnek nemaji cinsky, tak to snad bude chutnat spravne po cesneku...
Prvni tri se asi jako tradicne moc nedari, ale ty zbyle uz jsou eno nuno. Brambory sice chutnaji trosku jinak, ale jinak super, stejne jako par pivek znacky Coopers, ktery do me behem smazeni rychle zajizdeji. Uf dneska to byl skutecne dosti smazici den:)
Bohuzel jsem si muje australsky bramboracky zapomnel vyfotit. O zabavu se nam trosku postara taktez Carol....Majkl s Carol totiz dnes slavi 27 let pod papirem, takze si nasadili svatebni prsteny. Bohuzel se ji ovsem straci, takze na jejich oslavu tu musi prohledavat kos se slupkama od super dobrych krevet, ktere k bramborackum prikusujem. Prsten nastesti nalezen, tak to spolu oni dva jeste snad vydrzi...Asi v 11 prichazi MPW a potom i OPW, snad i jim ty moje bramboracky chutnaly a navnadil jsem je znovu prijet ochutnavat tu nasi supertucnou ceskou kuchyni:)
