V noci jsem moc nespal a celou dobu poslouchal, jak dest bubnuje o vedlejsi strechu. Od verejska od peti odpoledne az do rano to byl jeden velky slejvak. Obcas tedy mirne polevil, ale asi toho naprselo hodne. No vstavam v pul sesty, v sest by me mel vyzvednout mikrobus a dovest do pristaviste, ktere je 10 km na jih od SR a odkud bych mel odjet na nejmalebnejsi vodni jizdu v Kambodzi.
LP samozrejme zase pise, jak lode, ktere vozi cestujici z SR do Battambangu (BTMG) neodpovidaji zadnym standardum bezpecnosti, jezdi precpane a sem tam nejaka ta porucha je pry taky nemine. Rano trosku premyslim, jestli vzhledem k pocasi to nemam vzit radsi busem, ale nakonec se rozhoduji jet lodi a stalo to za to:)
Rano stale opravdu dost "chcije a chcije", mikrobus ani v pul sedme nikde. Jsem uz trosku nervozni, ale nechce se mi do toho slejvaku vylejzat a jit do blizkeho GH, kde jsem si listek na lod zakoupil. U nas ty vydridusi chteli $20, kdezto tam "jenom" $18. Kazdopadne tohle neni ten nejlepsi pristup k zakaznikum:( GH#10 nebrat.
No davam mikrobusu jeste par minut a nastesti behem asi peti minut prijizdi. Vyrazime a hned na vedlejsi krizovatce se udelalo takove hezke jezirko, asi tak po kolena hluboke. Fakt slusny, ale nakonec pri projizdeni a nabirani zakazniku po celem SR zjistuji, ze to takhle nevypada jenom tady, ale skoro vsude. Na vetsine mist bud neni nebo nefunguje kanalizace a voda nestaci odtekat. Jen u tech luxusnejsich hotelu je pred hotelem parking, u tech mene luxusnich je ve vetsine pripadu pred vchodem, ne-li uvnitr hotelu jezirko. Lijak je to fakt slusny, obyvatele nasazuji pytle s piskem a snazi se chranit svoje domy jak to jde. Jestli se reka vylila z koryta, ktere vcera mistnaci tak chodili okukovat nevim, ale tusim, ze asi jo. Voda byla opravdu vsude.
Asi hodinu objizdime a sbirame zakazniky. Projizdet vodou je docela velka legrace, ale kdyz si clovek uvedomi, ze ma jet lodi a nestat na pevne zemi, tak pocit nic moc:) Jezirka tu jsou fakt vsude, divim se, ze to nase auto vubec zlada. Nekde cesta mizi zcela pod vodou. Prijde mi vtipny, ze nabirame i zakazniky z vylozene luxusnich hotelu, kteri se s nami musi tisnit v dodavce. Puvodne pro 9, ale jede nas asi 14. Komunisti by meli radost, jsme si vsichni rovni:) Zatimco muj batoh se schovava v kufru, nektere luxusni zavazadla znacky Luis Vuitton putuji na strechu. Mam kliku.
Jajaj, tak hluboky, snad to nenatece do kufru:(
Prijezd do pristaviste taky slusny, je tu fakt vichr sily silnejsi vichrice. I pres to ze auto bylo silne prelozeno, vitr s nim docela cloumal. Celou cestu jsem si pral, aby nase lod byla zrusena. Ale asi jsem si to pral spatne, zrusili jen lod do Phnom Penhu (luxusni zakaznici). Nejaky Nemcour hned caluje ridicovi, aby je odvezl na letiste, ze maji vecer odlet do Evropy z Phnom Penhu, tak to ma blby:(
Kazdopadne pres asi deseticentimetrovy nanos krasneho cerveneho blaticka, kdy se mi rozjizdeji nohy jak psovi na lede, se dostanu do lodi. Sedam si hned za kapitana, tam musi byt preci to nejbezpecnejsi mist:) Lod narvana tak normalne. Vetsina lidi dokonce sedi i na sedacce. Ty na ktere nezbyla lehce pokozenkovana sedacka dostavaji VIP luxusni zadkovyhrivany misto na krytu od motoru.
Normalni sezeni vpredu, vzadu na motoru VIP:) + pro opice tu jsou zachrane banany:)
Dost fuci primo proti nam a kolem lodi jsou naplaveny nejaky zeleny kytky. Lod kvuli nim a kvuli asi i tomu vetru nema silu odjet, tak tam asi tak 15 minut jezdime sem a tam nez to lokalci nejak uvolni a lod konecne odplouva. Vlny fakt slusny, ale nastesti nejdou pres palubu. Moc klidny nejsem, stejne asi jako vetsina pasazeru. Predpokladam ze mistnaci vedi co delaji, ale spis pro ne kseft je kseft:( Nebezpeci neznaji. K jistote mi neprida ani skutecnost, ze kapitan nejak hleda cestu. Vlivem toho vetru se to zrejme zmenilo a pres ty naplavene zelene veci nemuzeme plout.
Kus Tonle Sap:
No nastesti to po takovych zahadnych manavrech a tocenim volantu sem a tam naleza. Asi po pul hodine jizdy zajizdime za kopec, kde mene fouka, tak vlny taky nejsou tak velky a cesta je od teto chvile vicemene v pohode, dest neresim.
Projizdime prvni vesnici, ridic troubi jak ja na ceste do Hanoje. Asi aby potencialni pasazeri vedeli, ze i pres tu neprizen pocasi lod dneska prijela. Jezero je prekvapive lidma vcelku obydlene, zhruba tak kazdy dva tri kilaky je nejaka plovouci vesnice. No kdybysme se tu prevratili, tak to bych urcite doplaval a mistnaci by me na sto pro za me dolary ubytovali:)
Kazdou vesnici, co projizdime, kapitan zpomali, aby nase vlna nevnikla pres prah az do plovoucich domecku a rychlost snizuje i v pripade, kdy mijime na jezere nebo na rece nekterou z pidilodek. Nase tsunami by pro ne byla asi kriticka. Za tu ohleduplnost k ostatnim ucastnikum vodniho provozu je mi ridic nakonec sympaticky:) Jinak mam dojem, ze mozna ridici tu na sebe jsou vubec o trosicku vice ohleduplni a mene se tu troubi nez ve Vietnamu. Cestou mijime nekolik plovoucich nebo na pilonech postavenych chramu a skol. Skoly vetsinou postaveny s nejakou tou mezinarodni pomoci, stejne tak jako jine domky.
Vesnice c.1
Tonle Sap = vodni dalnice c.1. Tady uz nejsou zadne hrbolky jako na zacatku:)
Nejlepsi cast cesty je ta, kde proplouvame uplne uzounkou vodni cestou mezi ruznyma kroviskama. Potkavame spoustu lodicek, nase je vetsi, tak se ty mensi klidi z cesty a nechavaji nas pomalou rychlosti kolem sebe projet. I kdyz by se zdalo, ze po vode se jezdi jen rovne, tak tady jsou i zatacky za ktere neni videt, takze nas kapitn troubi zase o 106. I pres to neustale troubeni se v jedne zatacce objevila najaka lodka a nas kapitan, aby zemezil srazce, strhl rizeni vpravo do skarpy, tedy vlastne do krovisek. Z tech jsme se zase nemohli asi 10 minut dostat. Uz jsem myslel, ze budem muset vyskakat z lodi, abysme ji odlehcili, ale nakonec to lokalove nejak zvladli rozhejbat. Jsou to kluci sikovni!
Tady jsem uz sjeli z dalnice na nejakou silnici 2. tridy:
Koncime ve skarpe:
A takhle se tu jezdi:
http://www.youtube.com/watch?v=CGQLmtTOTjo
http://www.youtube.com/watch?v=eafW_IukYJs
Cesta rekou od jezera taky dost zazitkova, protoze vsichni se dneska asi vydali na ryby, nebo tedy vlastne asi zajistit si obzivu. Rybari vsichni, co muzou, muzi, zeny, deti, stary, mlady a to v podstate s pouzitim jen siti, mechanizace zadna. Jedina mechanizace je tu obcas moturek na lodi, a kdyz to neni, pak padluji jen zeny nebo deti, zatimco muz se veze. Pro zdejsi muze je zrejme uchopeni padla nejaka podradna, nebo nevhodna cinnost. No nemaji to tu lehky ten zivot....
Technika padlovani mistnich rybaru neni padlovat vzadu, ale vpredu. Zajimave!
Pasazeri k lodi prijizdeji. Tady tedy padluje muz, ale to asi z toho duvodu, ze by lod sama pak k domku nedoplula:)
Kousek pred BTMG na rece vidime draci lode, na jedny je po rychlospocitani snad asi 70 lidi, slusny. Zajimavy je, ze souboj 70 chlapu oproti mensi lodce s asi tak 40ti zenami vyhra zenska lod. Jsou to lenosi ty Kambodzani, takhle nas nachat zostudit. No mozna ta vyhra tak prekvapiva neni, vzhledem k tomu neustalemu treninku, co mistni muzi zenam dovoluji.
V Asii je trosku prelidneno:) Ale do clunu se jeste vejdou:)
Prijizdime do BTMG, tam uz cekaji nahaneci dvou navzajem si konkurujicich hotelu. Jako spravny snobak volim hotel Royal a pristavenou dodavkou odjizdim spolu s jeste nekolika turistama do kralovskeho hotelu.
Hotel OK, jako batuzkarska socka ukecam a dostavam pokoj za $5. Cisty, pekny a je tu i wifi, tak co vic chtit. Venku prsi a tak jediny, na co se jeste odpoledne zmuzu, je lezet asi hodinu na posteli a pak se dokopat alespon na horni terasu na hotelu na pozdni obed. Jsem fyzicky docela vycerpanej, jednak Angkor bajkovani a jednak to neustale ranni vstavani a dnesni stresovka v Siem Reapu a na zacatku plavby....Vecer se presto dokopu zajit aspon na veceri nekam jinam, takze povecerim nejaky super lokalni jidlo a pivko Cerny panter. Panter me dost premuze a ja odchazim na hotel spat, stejne tak jako spi uz cely BTMG. Vecer to tu opravdu moc nefrci.
Jinak az zpetne jsem si precetl na netu nejake komentare k ceste lodi z SR do BTMG. Nechapu proc nekteri lidi cestuji, protoze nejaka pani si postezovala, ze lod pry byla dost nepohodlna (zrejme chybela klimatizovana kajuta) a trvalo to dlouho (vedela predem). Pani se asi vyberem destinace dost sekla, protoze cestovat za pohodlim do Kambodze asi nelze. Take az zpetne jsem se dozvedel, ze to co se projevovalo kolem SR bylo soucasti tajfunu Ketsana, ktery se prohnal pres Vietnam do Kambodzi. Jestli SR byl jen okraj tohoto tajfunu, pak opravdu lituju ty lidi uprosted Tonle Sap, kde to pry bylo nejsilnejsi. Dle oficialnich info prislo o zivot "jen" 15 lidi, coz mi prijde vzhledem k nestabilite nekterych mistnich obydlich naprosto neskutecne male cislo.
Panter unavuje:
