Svaly po sestupu z Mt.Kinabalu uz trosku povoluji, ale stale se jeste snazim vyhybat kazdym schodum, co na ceste potkam:) Stejne jako vcera, spise se bude jen odpocivat a relaxovat... Rano vstavam na snidanovy toust a skoro cele dopoledne serfuji po Australskych internetovych vlnach a shanim info kde,co a jak:) V podstate jedina vec, ktera krome poflakovani po KK stoji za dnesni popsani, je navsteva Sabahskeho muzea.
Prestoze je muzeum trosku z ruky, neni tak daleko, aby se ta i pres moji nechut nekam chodit, nedalo dojit pesky. Asi 3 km od hotelu na jih. Muzeum by melo priblizovat zivot v Sabahu a jeho nejvetsi etnicke skupiny - Kadazanu. Uz pri prichodu vypada muzeum dost mrtve, moc navstevniku sem asi nechodi. Prvni, co jsem prohlednul byl kadazansky Roznov pod Radhostem. Postavili tu par baracku a la tradicni obydli kadazanu. No kdybych to nevidel uz 100x nekde predtim, tak mi to prijde asi dobry, ale v podstate se o zadnou novinku pro me nejednalo.
Jedine, co me ve vybudovane vesnicce zaujalo, byla spinningova hala. Tak i sem uz tenhle "sport" dorazil:) Tokonce to jezdi na vrcholove urovni.
Jeste tam tedy meli ukazku a popisek strasaka. To asi kdyz prijedou na navstevu deti z KL, aby vedeli o co jako jde:)
Kousek od techto pribytku mela byt "ovocna cesta". Jsem to probehnul, ale zrejme nekdo prede mnou vsechno ovoce otrhl, nebo spis asi nebyla sezona. Nebylo tu zadne. Dale jsem prosel okolo nejakeho dost zeleneho akvaria, v kterem by sotva prezila nejaka rybicka:) Ukazka mistni flory by chtela trosku pokropit vodou, vypadalo to mirne suse.
Nasledoval vstup do samotne budovy, kde jsem musel zaplatit zase vice nez lokalove, coz samozrejme zkreslilo me dojmy ze samotneho muzea na vice negativni. Tusim, ze to pro mistni bylo za 5RM, zatimco cizi najezdnici plati rovnou 20RM. Vstupni hale vevodi kostra kosatky. Je zapsane v Bornejske knize rekordu jako nejvetsi. S kolika kosatkama souperi, tak to to uz neuvadeji. Ale je to tedy pekny rekord:) Bohuzel nemam ji vyfocenou, v muzeu se nejak nesmyslne nesmi fotit, coz jsem ze zacatku i dodrzel:)
Muzeum priblizuje zivot Kadazanu, plus je tam nejaka umela jeskyne a vycpany zvirata. Vetsina popisku je i v AJ, ale nektere nejdou pro svuj vek uz precist. Jedine, u ceho jsem se trosku dele pozdrzel, byly fotografie vsech missek od roku 1956:) Dale jsem se pozastavil na prvni sletu z Mt.Kinabalu. Je to vykon, ale ze by tomu muselo byt venovano cele jedno oddeleni, no nevim.
Kadazanske missky:)
A tady je ten borec:)
Dale jsem se sel podivat do muzea vedy a techniky, ale jeho presnejsi nazev by snad mel byt historicke vedy a techniky. V jedne mistnosti se pojednava o vzniku sabahske televize a radia, no vicemene ztrata casu a druha mistnost, zrejme sponzorovana spolecnosti Shell, je venovana tezbe ropy. Aspon tahle mistnot vypada trosku moderneji, ale uz na to seda taky prach. Kazdopadne aspon tohle bylo vcelku poucne. Ve vstupni hale teto budovy byly taky nejake exponaty, s kteryma se dalo hrat. Ale protoze vetsina vypadala tak, ze by se po zasahu lidskou rukou rozpadla, radeji jsem si s ti nehral:) Muzeum tedy mirne zklamalo, ale na takovou vypln dne, kdy clovek toho nechce moc delat a chce radeji odpocivat, je to tak akorat.
Kousek pred zavirackou jsem odesel z vedy a techniky. Muzeum islamske kultury jsem si nechal na jindy, nebo spse na na nikdy.
Vecer travim jen v hostelu a v co nejblizsi restauraci na veceri, nechce se mi nikam chodit, navic venku znova prsi. Takze dnesek fakt mega zabavny:))) Ale svuj ucel to splnilo, svalstvo vicemene odpocivalo:)
