25/8/2009 Skutrovani v Taroko Gorge

 Uf uf, v sest rano uz bylo v pokoji takovy vedro, ze se nedalo spat. Ale nechtelo se mi vstavat, tak jsem tak do pul devaty asi jen tak lezel a prokladal to lehkym spankem:) Vcelku rychle jsem se vyhrabal z hostelu a sel rovnou na nadrazi, kde je spousta pujcoven skutru a jeden jsem mel v umyslu dneska provetrat.

Hned u prvni jsem se zacal ptat, ale rovnou se to zaseklo na tom, ze nemam tajwansky ridicak. Tak jsem zkousel dalsi a dalsi, ale stale to stejny. Asi az v pate pujcovne to chlapkovi nevadilo, ze nedisponuji tim ostrovnim ridicakem. Bohuzel za dva dny chtel celkem 900, ale vedel jsem, ze minimum, co se da usmlouvat, je 800.

Vymlouval se na to, ze jeho motorky jsou uplne novy, coz byla asi docela pravda, kazdopadne jsem chtel vyzkouset taktiku odchazeni. Bohuzel to nevyslo:) No co, tak jsem zkusil jeste dalsi dve, tam zase problem s ridicakem a pak uz me nasmerovali do pujcovny Pony, kde i podle LP meli skutry cizincum pujcovat. Taky ze jo. Nejdriv chtela babka pujcit za 500 na den, tak jsem to hnedka srazil na ty 400/800.

Prvni motorka, co jsem zkousel, uz byla dost vyjeta a fakt suntovni, tak tu jsem odmitl, druha uz byla v cajku, tak jsem ji vzal. Nejaka Suzuki 125 cc. Dostal jsem i nejakou helmu, ale nerad bych ji zkousel, mi prisla takova dost papirova. Taky si tu ofotila muj ridicak. To ze ho mam limitovany do 50cc, to ji tak nejak nevadilo:)

Vracel jsem se na hostel, jednak jsem si zapomnel celovku a jednak jsem si tam chtel nechat notebook na recepci...cestu jsem nasel docela v pohode, ale musel jsem jet znamou cestou, nikoliv tou nejprimejsi:) U hostelu jsem zjistil, ze nevim, jak se otvira u motorky kufr, tak jsem to chvili zkousel, ptal se moji tajwanske recepcni a ta bohuzel take nevedela. Jsem myslel, ze tokovouhle zakladni znalost musi mit na Taiwanu kazdy, ale vypada to, ze ne:) Tak jsem se vratil z5 do pujcovny a tam mi to ukazali. No tak uz umim u skutru otvirat kufrik:)

Vyrazil jsem do soutezky Taroko, cesta docela v pohode, siroka asfaltka a na ni nastesti docela malo aut, tak jsem to mohl konecne rozjet. No nad 70 uz to fakt nebylo moc prijemny, navic se mi nadnasela helma:) Jeste jsem natakoval. Rekl jsem plnou a doufal jsem, ze si typos poradi s otviranim nadrze. Bohuzel si neporadil. Tak to tam tak dve minuty resil, nejak cucel na me, jako ze bych mu mel poradit, ale ja jsem nevedel. Nastesti tam priskocil nejaky mladsi typos, co uz vedel, jak na to. Za 140NTD jsem vzal plnou, coz bylo asi 4 a pul litru.

Hned na zacatku jsem se zastavil v informacnim stredisku se informovat o stavu cest. Informatorka umela dost dobre anglicky a prislo mi, ze je cela stastna, ze toho muze vyuzit a poradit mi. Vsechny trasy pry jsou otevreny, tak super. Chtel jsem dojet co nejdal do soutesky. Souteska pekna, hory okolo jsou fakt pekne strmy, takze obcas, zvlaste po tajfunu nebo po zemetreseni, se to sesune:) Nastesti tajfun uz tu dlouho nebyl a zemetreseni taky asi ne. No tedy zemetreseni jsou pry v okoli Hualienu kazdy den, ale nastesti v posledni dobe byly jen takovy malinky.

Zastavil jsem se na cestu deviti zatacek, nebo tak nejak se to jmenovalo. Zajimavy bylo, ze to melo byt dlouhy 2.1km jednim smerem, ale odhadem to nebylo delsi nez kilak. Takze jsem to prosel za pul hodky tam a z5. Taky divny, ze na to skocil i LP, ktery popisuje, ze tahle prochazka by snad mela trvat okolo hodky.

Jel jsem dal a dal, stale vys a vys. Okolo 1700 m.n.m. zaclo byt uz pomerne chladno, zvlaste pak, kdyz se jelo ve stinu nebo v tunelu. Nakonec jsem dojel az do 2150 m.n.m. k Bailu sacred tree. Strom byl sice mega velky a mega pekny, ale nesel vubec odnikud rozumne vyfotit. Tak jsem udelal jen tuto fotku, jako dukaz, ze jsem u stromu byl:)

Souteska:

Co bylo super, ze tam byla nejaka restaurace, kde jsem si dal obidek. Jsem si myslel, zas jak budu muset nejak rozhazovat rukama, ale byl jsem fakt prijemne prekvapen, obsluha umela velmi dobre anglicky.

Puvodne jsem chtel dojet az uplne co nejvejs do 3040 m.n.m, ale na to uz by nebyl cas, tak jsem se obratil a zacal to sjizdet. Az k mori je to skoro 40 km neustaleho klesani. No tak jsem zase jel a jel, niz a niz. Cestou jsem se zastavil a dosel k vodopadum. Ukazatel zase ukazoval, ze to ma byt celkove 2.6km, ale byl to tak sotva kilak a pul, protoze jsem to usel za 20 minut. Cesta k vodopadum naprosto pohodova, tohle by usla i Cinanka na podpatcich. Prekvapilo me, kolik jsem tu potkal belochu, jsem si uz nepripadal tolik exoticky, az mi to prislo skoro lito:(

Cesta souteskou:

Pak jsem dojel znovu az k infocentru, jeste jsem chtel zkusit jednu cestu, ale uz bych to nestihl a navic na ceste se vyskytovali jedovaty hadi, tak jsem usel asi jen kilak a vratil se nazpatek k motorce a vyrazil do Hualienu.

Pozor nebezpecny hadi:

Super na soutesce taky bylo, ze se tu nikde neplatilo zadny vstupny. To v Cine uz bych zacaloval aspon tak 50Y za kazdou cesticku:)

Do mesta se mi podarilo dojet jeste za svetla, nejak nahodou jsem trefil na vlakac a koupil si listek z5 do Taipei. Chlapek sice umel anglicky, ale nabizel mi nesmyslne samy vlaky za 880 NTD, coz mi prislo desne moc, kdyz jsem sem prijel za 340NTD. No nakonec to nejak zvladnul za 440NTD, sice trosku drivejsi odjezd, nez jsem chtel, ale 4 kila jsou 4 kila:)

Cestou na hostel jsem to vzal pres nocni trh, kde jsem si u stanku postupne koupil nejaky smazeny kureci megarizek, pak smazene kalamary a zakoncil jsem to zmrzlinou, ktere byla tedy nesmazena. Kazdopadne opravdu zdrava strava:) Jizda ve meste v noci nic moc, tohle uz delat nebudu:) Taky jsem udelal dalsi mega objev, kdyz jsem zjistil, ze se ve tme jede lip bez slunecnich brylich:)

Dojel jsem na hostel a sel se konecne vysprchovat, fakt uleva. No zitra se budu asi poflakovat na plazi chi-chi, tak snad tam budou samy cici:) Vyzvednul jsem si notebuk od recepcni a ta mi oznamila, ze dva Singapurani, ktery byli se mnou na dormitory, meli nehodu:( No prej toho moc nevi, kazdopadne rozhodne nic pozitivniho:( Tak zitra hezky opatrne:) Vecer uz jsem jen netoval a popijel, nebo spis ucucaval jedno Taiwan beer na hostelu. Do mesta se mi uz nechtelo a navic jsem musel dohanet mega skluz v dennim blogovani:)

Asi o pulnoci dorazili ti dva Singapurani, jeden vcelku omotany facem, ale docela dost vysmaty. Asi proto, ze to relativne v kuse prezil a zrejme proto, ze byl asi nadopovany nejakyma praskama.

 No a takhle se koncentruji, kdyz jedu na skutru:)) haha

Autor: Jan Kubanek | pondělí 31.8.2009 7:23 | karma článku: 12,22 | přečteno: 755x