Uf uf, cestovani s cestovkou je narocne, mame sraz znovu uz v sedm rano na recepci. No asi opravdu chteji, abysme se tady s tim vstavanim povietnamstili:) Na hotelu davam bagetku se syrem, no nic moc a je toho malo, tak za dalsich 10VND si na ulici kupuji dalsi. Co mi to tam do toho ta pani dala, nevim, nevypada to vazne vabne, ale je to dobry...
Z puvodni skupinky jsme tady zustali uz jen ja s Erin, dva Frantici a v hotelu se k nam, zrejme z jine cestovky, pridal jeden dansky parecek. Vyrazime pesky k pristavisti, zatimco nase batohy se vezou pomoci cyklotahace.
Pristaviste je kousicek, tak jsme tam za par minut. Chau Doc je mensi mesto kousek od hranic s Kambodzou. Ve srovnani s CZ mi prijde zajimavy, ze v kazdem mensim meste jsou k mani hotely ruzneho standardu, a to vcetne tech luxusnejsich. Stejne je tomu v Chau Doc, jeden luxusni botel kotvi kousek od pristaviste a jeden by mel byt jeste nekde ve meste. My bohuzel nejsme zvani na ranni kavicku a nejaky pamlsek do botelu, ale do pristavene lodky.
Cyklotahac v chodu:
Ridic vypada jako zacatecnik, protoze se mu nejak nedari vyjet, ale nekonec to zrejme dikybudhovi zvladne. Trosku mam z neho strach, ale nakonec kdyz se mu uspesne podari prejet nejaky zeleny kus neceho a nezamota se mu to do sroubu, tak snad vi co dela...
Jedeme kolem plovoucich vesnic a zastavujeme se u rybarske osady. Bohuzel pred nami tu je jeste nejaka skupinka turistu. Kazdopadne pocet asi 12 lidi je jednoznacne prijatelnejsi nez 45, jako tomu bylo prvni a cast druheho dne. Rybareni vcelku zajimavy, pod svyma domeckama a vilkama na plovacich maji zaveseny site, ve kterych ryby chovaji. Pry jich je tu 100 000, jedna na trhu stoji $1, tak to jsou docela bohaci:) No ale v zadnem luxusu si rozhodne neziji, tedy aspon ne pred turistama. Rybkam hazi jidlo, denne pry snedi asi 400kg nejakych granuli a par turistu, kdyz jsou k mani. Granule jsou zrejme dobry, protoze rybky se muzou po nich doslova utlouct.
Mirime dal jednim z kanalu smerem k hranicnimu prechodu s Kambodzou. Stavime u nejakych domorodcu, muslimska minorita zijici ve Vietnamu. Zivi se tkanim sal, co se pak prodavaji na trhu turistum a tady je maji samozrejme taky. Nikdo nic nekupuje a my uz muzeme vyplout rychlosti pomale jizdy na kole smer Kambodza.
Plovouci vesnice:
A takhle to dopadne, kdyz nekdo neplati najem....uzavirani vodovodniho kohoutku se tu opravdu pouzivat neda:)
Cesta mela trvat asi 2h, ale nakonec to bylo skoro 2,5h, zrejme je trosku vyssi stav vody nez obvykle, takze to trva dele. Delka vubec nevadi, tohle je nejlepsi den z tech tri, konecne clovek tak nemasove muze pozorovat, jak vlastne lidi v Delte Mekongu ziji a jak se mistnim podminkam dokazi prizpusobit. Vypada to tu jako takova idylka, ale realita je asi naprosto uplne jinde. Tady opravdu spis kazdy bojuje o to, aby se zitra probudil, mel co jist a jeho rodina byla stastna. Mijime spoustu domu na kulech nebo plovacich, vsechny tu zivi Mekong. Deti na nas mavaji, mavame taky a s nami mava i nase pani pruvodkyne.
Cestou do Kambodzi:
Pani pruvodkyne nam pry viridi viza do Kambodze. Oficialni cena je $20, ale rika si o $22, ze pry ty dva $2 je nejaky servisni poplatek, no ja bych to spis nazval servisni uplatek. $2 dolary neresim a caluju, nekdo mi rikal, ze platil snad i $5.
Prijizdime k nejakemu daleko vetsimu rameni Mekongu, kde je nova plovouci celnice. Jsem cekal nejakou spinu, ale tohle me opravdu prekvapilo. Zatimco mi naplnujeme v prilehle restauraci nase zaludky, pani pruvodkyne naplnuje kapsy mistnich celniku nasemi dolary. Za asi hodku je vsechno hotovo a my muzeme konecne vyrazit. Pred celnici kotvi i rychlolod, no nakonec jsem rad, ze jsem si ji nepriplatil, nevypada zrovna nejnoveji a nejspolehliveji.
Celnice:
Naskakujeme do lodi, s nami jeste nejaky amik, tak je nas 7 statecnych turistu, co to risknou pomalou lodi do Kambodze. Po deseti minutach jizdy vyskakujeme u kambodzke celnice, ta uz je jen na pevnine. Moc lidi tu asi jeste dneska nebylo, nebo celnici si proste hodili poledni siestu, protoze jsme je vyrusili z poledniho spanku. Jsou tu na nas tri okenka, vsechno jde naprosto hladce a rychle. 3x bum do pasu a jede se. Kazdopadne dost se mi libila jejich mistni krabicka napadu, asi si take nejakou poridim, aby mi mohli lidi platit za napady:)
Krabicka napadu (dobry vtipalci):
Pribytky vypadaji pomerne stejne jako ve Vietnamu, jen ty tlusti a vypaseni vodni buvolove tak nejak najednou zmizeli. Misto nich jsou tady dost vyzable kravy, nechapu, pritom travy je tu dost (coz se pak potvrdi i v Phnomen Penhu):)) No trosku smutny pohled na ty zvirata. Mozna je to nejaky zvlastni druh, protoze vyzabla byla kazda krava.
Koukat na to z nasi lodi je jak koukat na nejaky prirodovedecky film...
Vietnam:
Kambodza:
Cesta lodi trva skoro 4 a pul hodiny, ale stale je na co koukat, no a kdyz me to nebavi, tak spim, stejne jako vetsina ucastniku zajezdu. 2x za celou jizdu jsme se vsichni probrali a to kdy se asi do sroubu primotalo neco, co nemelo. Vydalo to desivy zvuk a motor zacal nejak koktat. Myslel jsem, ze je konec, ale nastesti motor slapal dal. Ridic se stridal u volantu lodi s volantem z Mitshubishi se svoji zenou. Jednou ji dost serval, asi jela nejak blbe a vzal si rizeni okamzite nazpatek. Nastesti se po chvili zase udobrili, protoze ji za volant nakonec znovu pustil. Cestou jsme stihli i vetsi destik, nad Mekongem ty mraky vzdycky vypadaji tak tajemne:)
Dest prichazi:
Uz prsi:
A takhle vypada vyhled z lodniho WC, no to je romantika:)
Dostavam uvitaci zpravu od Vodafounu, me to vzdycky pobavi, jaky to jsou vtipalci. Odchozi hovor za 60, prichozi za 30, sms za 15czk. Jejih zprava konci vetou: "Prijemny pobyt preje Vodafone":) Tak dik, ale snad se to obejde bez vyuziti vasich sluzeb:)
Cestou jsem premyslel, jak ve Vietnamu, zemi minikramecku, asi vypadaji predpisy pro misnti "OSVC". Jestli tu maji nejaky papirovani a dane, nebo jestli se proste ze dne na den rozhodnout, tak dneska zacnu prodavat na ulici bagety nebo opeceny maso a jdou do toho, nevim. Kazdopadne zajimavy by to bylo tak nejak do toho proniknout. Hodne lidi v Evrope asi od nejakeho takovehleho "minibusinessu" odradi hned ty papirove pozadavky na zacatku, tady se to asi moc neresi, nebo mozna az za behu.
Dojizdime nekam do Kambodzi, vyskakujeme z lodi a naskakujeme do pripraveneho minibusu. Naskladaji nasi bagaz tak, ze nevidime na cestu. No me to nevadi, aspon to bude bez stresu.
Cesta z pristaviste je desna, na vetsim tankodromu jsem snad jeste nejel. Nastesti to trva jen tak pul kilaku kilak, nez najedeme na normalni cestu. Ze je Kambodza zeme abnormalnich kontrastu se presvedcuji hned, kdyz nas predjizdi vytuneny velky cerny vuz znacky Hummer. No slusny....
Cesta je nove opravena tak, ze by ji zavidela leckera zapadla vesnice u nas. Jede se dost rychle, motorek tu prekvapive moc neni, vcelku dost aut, mikrobusu a nakladaku, vsechno smeruje asi na Mekong a od Mekongu do Phnom Penhu. Kousek pred Phnom Penhem se silnice meni asi v kambodzkou klasickou, konkurenci boj mezi nekvalitou silnic Bulharska a Kambodzi jednoznacne vyhrava Kambodza, to je tedy neco! Nastesti to netrva moc dlouho a dojizdime do Phnom Penhu, kde je to uz zase vse nove.
Jinak cestou jsem si vsimnul, ze vetsina domorodcu je tu pomerne vyzabylich, zadny prezranci tu moc videt nejsou, snad jde jen o nejaky vesnicky syndrom. Zrejme jde o nejakou modu, i kravy jsou tedy "in". Snad tu nebudu o hladu....
Co se tyce aut, tak snad nikde jinde na svete jsem nevidel tak silne zastoupeni novych SUVecek ve vozovem parku. Vetsinou velky Toyoty Land Cruiserey nebo RAV4, MB, Lexus a sem tam nejaky ten Range Rover nebo Mitshubishi, ale i par dalsich Hummeru jsme jeste potkali. (Chudaci Kambodzani, co budou nakupovat, kdyz jim tedka Hummer krachuje a zavira). Ano, Kambodza bude zemi, kde jsou ty rozdily mezi elitou a nizsi tridou naprosto obrovske a nuzky tu jsou snad otevrene do 180 stupnu.
Prijizdime do nejakeho hostelu, ale zda se nam to byt mimo centrum a tak se ja, Erin a Danove premistujeme do batuzkarske oblasti blizko jezera. Bereme povoz tazeny motorkou za $2, cena asi lehce nadsazena. Beru ubytovani za $4, mohl jsem mit za tri, ale radsi beru pokoj s vlastni koupelnou, nez abych musel nekam chodit...Batuzkarska oblast vypada vcelku spinave a spina tu jsou i lidi. Vetsina ani nezastira, ze by mela na prodej neco legalniho, ale rovnou je mi nabizena trava nebo jine poteseni. Priste bych se tu asi uz urcite neubytoval.
S Erin povecerime nekde kousek od hostelu, jsme oba dva vycerpany az az, cesta byla narocna. Do deviti maji "happy hour", stihnu 3 pivka jmenem Klang, jedno za 50c. Kombinace hodnoty za penize je u tohoto pivka velmi prizniva:) Jidlo vcelku normos, zase delaji jine jarni zavitky, nez ve Vietnamu. To je super:) Pri jidle mame i divadelni predstaveni, kdy v protejsim baru omdli nejaka turistka. No spis se mi zda, ze trosku prebrala, nevim, tezkou soudit, nezjistuji to a vecerim dal, lidi je tam dost. Nevypada to s ni moc dobre, kazdopadne zajimavy je, ze se sem sbihaji domorodci a snazi se vselijak pomoc (to by se podle me v Cine nestalo, zivot tu snad ma asi nejakou cenu). Nakonec je zorganizovan transport nevim kam, asi podle toho, jak dopadne. Za asi 25 min ji vidime prijizdet nazpatek, tak to prezila. Pak uz jenom na net a spat.
Tenhle odstavec jsem si schovaval cely Vietnam. Pred cestou do Vietnamu jsem si samozrejme procetl spoustu cestopisu a dost lidi si v nich stezovalo, jak je ve Vietnamu okradali, jak platili premrstene ceny, jak nedostali to, co si zaplatili. I v LP je nekolikrat zmineno, jak si clovek musi davat pozor na kradeze a podvody. Nevim z ceho toto prameni, moje zkusenost s cestovanim po Vietnamu je naprosto odlisna a mam na Vietnam jen a jen pozitivni vzpominky (krome tech dvou vykutalencu z Dalatu, ale tomu se tedka uz taky jenom smeju). Jako zazitek c.1 ve Vietnamu pro me byla cela cesta motorkou do Sapy a privetivost obyvatel SZ Vietnamu.
