Tak tentokrat jsem poprve na Taiwanu vstal ve stejny cas, jako pracujici lid:) V sedm deset jsem velmi nerad vyskocil z postele, po 2 mesicich ochutnal pastiku s houskou a vydal se na cestu. Docela me prekvapilo, ze rano venku bylo uz takovy vedro a svetlo, jako kdyby bylo poledne. No tak nevim, jestli to ranni vstavani vlastne na Taiwanu vubec k necemu je:)
V metru jsem cekal ranni spicku, ale kde nic tu nic. Tajwanci asi jeste vylehavali nebo uz naopak byli vsichni v praci a honili cinsky export smerem nahoru:) Vetsina tajwanskych spolecnosti totiz vyrabi v Cine a s ohledem na tyto a historicke souvisloti tyto dva staty proto mezi sebou asi udrzuji sice bojovou, ale ne vrazdici se naladu:) I pro Cinu by pry ztrata tajwanskych investoru byla docela citelna, hlavne co se elektronickeho odvetvi tyce.
Nakup listu na vlak nedopadl zcela podle predstav, nebot nejak nejel ten rychlejsi vlak. Ten stal sice o stovku NTD vic, ale jel 2x rychleji. No vlastne jel, ale uz za pet min, tak to jsem nechtel riskovat (od prodejny jizdenek k nastupisti to nebyl zrovna kousek) a jel jsem radsi pomalejsim courakem, ktery vyrazel bohuzel az za hodku:)
No tak jsem si pockal, dosel koupit neco na cestu a piti a vyrazil na nastupiste. Vlak prijel na minutu presne, ale protoze dost lidi vystupovalo a nastupovalo, tak odjizdel se zpozdenim. Pruvodci se mohli pominout asi jako vcera plavcici na plazi a neustale piskali na nas nastupujici jako kdyz cesky rozhodci dostane pred zapasem nekolik klobasek.
Nastesti Tajwanci se tolik netlaci jako Cinaci, tak ja jsem se protlacil a dostal se k memu sedadlu. Velmi zkusene uz jsem vyhodil nejakeho dedulu sedici na mem sedadle a sednul si do pohodlneho kresilka. Vlak fakt super pohodlny.
Na dnesek jsem si dal za ukol dopsat hlavne blog, protoze bych to uz jinak asi odlozil na nekdy jindy, nebo taky na nekdy nikdy:) Cestou do Huelienu se mi nakonec podarilo dopsat uspesne 4 dny:)
Zase jsme prijeli asi o 10 min drive, nez na listku bylo. No nevim cim to. Cesta ale super, vlak jede kolem more a v horach, takze je stale na co koukat. Ja jsem tedy koukal jen tak jednim okem, protoze vetsinu casu jsem spal nebo psal:)
Vystup v Hulienu jsem tedy zvladnul,stejne jako odmitnout nabidku z nektereho hotelu. Pry by mi to dala levne, ale stejne by se asi tezko priblizila hostelove cene za dormitory. Docela v pohode jsem dosel do hostelu Backpacker formossa a tam se za 420 NTD ubytoval. Jen jsem tam nechal veci a sel se najist. Nejak tu nic dlouho nebylo, tak jsem pak v jednom tajwanskem neco jako KFC snedl nejake kuratko bez paratku. Nebylo to zly, az na hranolky, ktery byly zrejme udelany ze sladkych brambor. Tajwanka z hostelu mi poradila, ze pry v pristavu se daji pujcit kola. Vydal jsem se k pristavu, no nebylo to nejbliz, blba mapka z LP zase meritkove neodpovidala, no skoro jako vzdycky:(
Cesta k pristavu:
a jeho zacatek:
Pristav jsem nasel, kdezto pujcovnu ne. Kurna. No tak jsem se ptal, mi nejaky tajwanec ukazal, ze je to jako dal. Tak jsem sel a sel, ale nikde nic nebylo. Nakonec jsem dosel asi za 2h az na tu plaz, kam jsem chtel dojet na kole. Tam se nesmelo koupat, takze spousta lidi jen tak postavala u brehu, lovila ryby nebo cucela jen tak do more. Me to docela zmohlo, tak jsem si musel dat jeden energeticky napoj znacky Taiwan Beer. Taky jsem si koupil vodu, ale bohuzel jsem pak po napiti zjistil, ze je nejak sladka, prestoze lahev byla modra:) No takze nakup se povedl jen tak napul. Sedel jsem, cucel na lidi a na more, sledoval startujici letadla a cekal na tsunami.
Plaz:
Tsunami nakonec neprislo a protoze uz bylo skoro sest a za necelou hodku se muselo zacit stmivat, nejak jsem se potreboval dostat do Hualienu. Autobus tu nejezdil zadny, tak jsem tu zkusil stopovat. Ale asi jsem nevypadal dostatecne pritazlive, protoze me nikdo nechtel docela dlouho vzit. Jediny, kdo me chtel vzit, byl taxikar, ktery si za tech 6 kilaku vzal mou posledni hotovost. No vlastne by to ke mne na hostel stalo i vic, ale musel jsem vyskocit, jakmile se na taxametru objevilo 200:)
Vydal jsem se najit bankomat. Bohuzel jak uz to byva, kdyz clovek potrebuje, tak siroko daleko zadny neni a nebo je ten, co je mimo provoz nebo neprijima VISA karty. No asi po zoufaly pulhodce pobihani po Hualienu jsem jeden nasel, vybral prachy a zasel se do hostelu vykoupat.
Po tom jsem vyrazil na veceri. Myslel jsem si, ze neco k jidlu musim sehnat na nocnim trhu, ale trh by se mel jmenovat spis mrtvy. Nakonec jsem nasel jednu restosku, kde jsem se najedl. Tno a protoze trosku krapalo, tak jsem se vydal nejblizsi cestou do hostelu, kde jsem se vecer venoval netu a doplnoval dalsi energii napojem Taiwan beer:)
Jo a cestou domu jsem potkal tuhle ponorku, no fakt moc moc pekna:)
