Rano musim vstavat zase jako do Kolbenky, protoze jsem se rozhodl jet autobusem uz v osm rano. Nastesti se tentokrat nemusim spolehat na tu mistni velmi frekventovanou mestskou dopravu, protoze me tam pry hodi minibus z hostelu.
V 735 po me urgenci vyrazime. I autem to bylo na autobusak skoro 10 min, fakt dalka. Greyhound vyrazi na cas. Prekvapive tohle je asi prvni autobus, kde jsou batuzkari v mensine. Jede jich tu ze zacatku jenom par. Taktez zjistuju, ze ty bile podkolenky je soucast uniformy greyhoundskych ridicu.
Cestou opravdu nic moc k popsani, prijezd dle radu na desatou. Zajimavy jenom je, ze vlastne jedeme po silnici spojujici vychodni pobrezi od severu k jihu, ale na frekvenci aut to tu opravdu neni vubec znat. Jede jich tu jenom par.
V Rainbow beach je zastavka kousek od meho hostelu Frasers. Super, ze se nemusim nikam tahat. Ubytovavam se, ale hlavne taky caluju vylet, snad za 160. Kolik jsem zaplatil uz v Cairns si uz ani nepamatuji:) Nastesti tady docela pokrocili, berou kartu a dokonce ani nepozaduji nejake to navyseni, kvuli platbe kartou. No kazdopadne zase trosku pruvan na karte:)
Pri prichodu na hotel me pobavi mistni nabidka na delfinovy zajezd. Tak takhle vypada precenovani v australske praxi, z 10 rovnou na 20. Pekny marketingovy tahak!:) Trosku mi to pripomina ten ukrajinsky vtip o tech dvou manazerech a jejich diskuzi o kravate. Za koliks ji koupil? Za 20. No ty si ale blbej, vdyt tamhle ji maj za 50:)))
V Rainbow beach by mela byt nejaka 120m vysoka pisecna duna, kterou se mi ovsem bohuzel nedari najit. Tak pockam na odpoledni organizovanou prochazku, ktere by nas tam mela zavest. Nez to bude, jen se tak poflakuji na plazi, ve "meste" a v hostelu.
Od dvou zacina povinna TV seance, jak se na Frasers ostrove chovat a jak ridit vozidlo 4x4. Typos Luke, ktery nam to pousti, to trosku shazuje, ale me to prijde vcelku poucny, ani ne tak pro me, jako spis pro lidi, ktery se do prirody nedostanou. Pulka o nebezpecich na Fraser islandu, druha pulka o tom, jak na Fraser islandu ridit, protoze mistni ostrov je cely z pisku a stejne tak vypadaji mistni cesty. Cast byla venovana mistnim obyvatelum ostrova Fraser - divokym psum Dingo. Podle instruktazniho filmu to vypada na velke krveziznive selmy, tak se asi mame na co tesit:) Uz se nemuzu dockat, az se budu byt o zivot hlava nehlava...:)
Pak nasleduje jeho proslov, co muzeme a co nemuzeme, co mame a co nemame a podepisovani a procitani dalsich dulezitych dokumentu. No za ty penize se docela zodpovednosti maximalne vzdavaji, ale asi je to normalni. Vsechno taky podepisu, snad neupisuji dusi dablu. Jinak jsme rozdeleni do dvou skupin, je nas 22. Nase skupina se zatim sklada z 2 Kanadanu (Nelson a 2x Zach), ja a holandan Base, Anglicanka Michelle, 2 x dalsi Holandanky (Elise, dalsi uz nevim),1x 2 Nemky (Antonie, dalsi uz nevim) a jeste dalsi tri, kteri by se meli behem dne dostavit. Druha skupina je stejne tak holandska jako ta nase. Vubec ta pritomnost vsech tech holandanu je neskutecna, kde se vsichni berou, to nechapu. V misntim hostelu tvori mozna dobry tak 30%, v minulem to snad bylo mozna i 50%.
Po tom, co vsechno podepiseme, jdeme kdo chce s Lukem konecne na tu mistni dunu zvanou Carlo. Vylezt tam je docela do kopecka, ale stoji to za to. Pisecek krasne jemnounky, ale taky pekne rozpaleny. Luk nam ukazuje spravnou techniku hodu bumerangem. Je vypsanan odmena za hozeni a jeho chyceni v podobe pivka, ale nikomu se to nedari. Muj vysledek je jemne odreny malicek pri pokusu o chyceni rotujiciho bumerengu. No jeste ze mi ho bumerang nerozseknul, to bych si ty pristi dny asi moc neuzil.
Presunujici se duna Carlos. Kazdy rok o metr...
Zkousim to snad aspon 100 x, ale pivko je v nedohlednu. Navic je velky vitr, ktery ten bumerang vzdycky tak nejak nahodne nekam odnese. Jak to delali Aboridzinci, nevim... Par pokusu bylo tedy skorouspeny, ale chytit letici bumerang a neprijit pri tom o prsty je stejne narocny asi jako chytat mouchu.
Carlos:
Zkousim take sandbording. Jako jedinemu, tedy s Lukem, se mi podari sjet mistni dunu bez spadnuti ve stoje, takze pry dostanu za odmenu to slibobane pivko. No muj supersportoni talent se zase projevil, haha:)
Duhova plaz se to tu jmeneuje pry proto, ze tu maji ruznobarevny pisek. Jednotlive kovy pisek ruzne zbarvuji a opravdu tu ma nekolik barev, sice tedy ne ale v barve duhy:) Tak jestli je to jeho povidani pravda, netusim....
Pak jeste delame par fotek, kvuli nimz ale prijdeme o zapad slunce, protoze to Luke nejak spatne odhadnul. Nastesti ale i presto dostavam moje slibene pivko. Vecer poflakovacka po hostelu a na Rainbow beach, kde probiha nejaka zrejme dost neofiko party...
Zapad slunce u Duhove plaze:
