22/9/2009 Vietnam: Cesta do delty reky Mekong

 Tak jsem se zase upsal na jeden z vyletu, poradanych mistnima cestovkama. Za $40 jsem si zakoupil vylet do delty Mekongu na 3 dny dve noci. Snad to tentokrat vydrzim a nedopadne to jako s vyletem do Halong Bay:) No vlatne musim, protoze vzhledem k 30ti dennimu vizu, co jsem dostal, uz to mam opravdu tak tak.

 

Rano mam byt uz v pul osmy v kancelari cestovky, te same jako jsem koupil vylet do Cu Chi. Byla nejlevnejsi:) Tak jsem tam naklusal presne na pul. Pry mam jeste deset min na to si dojit koupit nejakou bagetku, tak jdu. No nakonec bus prijel az kousek po osme, to uz i sama Vietnamka se asi stresovala, jestli dneska jeste odjedu. Ja jsem byl ok. Nakonec si me nekdo vyzvedl a jdu do busu, jsem posledni nabirany turista. Jedeme bohuzel velkym autobusem:( Nejak jsem ocekaval, ze to bude nejakym minibusem a nebude nas tolik:( Autobus je dost kosmopolitni, je tu asi zastupce z kazdeho svetadilu.

Sedam vedle nejakyho Japonce, moc se s nim ale nebavim, protoze anglicky moc neumi:( Predstavuje se nam take nas pruvodce, cinskym jmenem Phu, ale necha si rikat JJ (dzej dzej).

Nejdrivem mirime do mesta My Tho, kde se mame nalodit na nejake mekongske minilodky. Cesta trva asi dve a pul hodky, behem ktere spis jeste tak dospavam spankovy deficit ze saigonskych noci a  Japonec to po me kopiruje:)

Dojizdime do My Tho, tam se z nas stavaji oranzovi agenti a vyrazime lodi po jednom z ramen Mekongu vstric mekongske dzungli. Asi pul hodky trva, nez dorazime tam, kam mame. No kazdopadne projizdka ok, da se tu sledovat cily dopravni ruch na Mekongu. Zatimco ja pokukuji po lodich, parecek dvou primatu, zrejme puvodem z Vietnamu, si z vlasu vytahuje asi vsi:)

Priprava na akci zvanou "Oranzovy agent" - vniknuti do zivota obyvatel delty Mekongu. JJ ten s ksiltovkou.

Mnam, to si dneska dam:)

Zajizdime do malych kanalku, je to tu docela pekny, ale taky husta turistarna. Nechapu proc maji vsechny cestovky jednu trasu:( Kotvime u "tovarny" na nejaky kokosovy bombony, zeny balicky, jakmile nas zpozoruji, zvysuji balici tempo. Turiste preci budou nakupovat, tak aby nedosly zasoby:)

Ale jo, jako jek to pekny tady:)

Zatimco zeny bali, JJ vysvetluje vyrobu kokosovych bonbonu. Ja bych spis radsi sbalil jednu z balicich Vietnamek, je docela hezka, ale na bonbony, tady zakoupene, ji asi neutahnu:(

Oranzovi agenti v delte Mekongu

Po prohlidce vysoce nekomplikovane vyroby bonbonu nastava to nejlepsi pro mistni, prodej jejich vyrobku. Nastesti s sebou mame par duchodcu a neskudlilu, kteri nakupujou jak o zivot. Vtipne maji akci 6 za 5, takze snad kazdy kupuje 5 krabicek s bonbony. Jedna za 20VND. To jsem zvedavej, jak dlouho jim to nakupovani vydrzi....

Odjizdime z tovarny, abysme presedli do mensich lodek a jeli se napapat. To je turistarna, lode pohaneji padlama jenom naky babky, pomaham jim padlem, co jsem nasel v lodi. Zpocatku jsou docela sympaticky, ale stale se zvysuje natlak na to, abysme jim zaplatili. Nechapu za co, preci jim musi platit cestovka. Prestavam padlovat. Ja nedavam nic, nekdo jim do jejich rakosnickyho kloboucku neco hodi.

K obedu ma hrat nejaka tradicni vietnamska hudba. Radsi si sedam co nejdal od hudebni produkce, abych neprisel o zbytek meho hudebniho sluchu. Hraje se na nejakych necojakohouslich. Bohuzel jidlo asi jedno z nejmensich a nejmene chutnych, co jsem kdy dostal. Pro jistotu si davam jeste jarni zavitky, ktery nebyli taky nic moc, skoda. No asi vedi, ze sem uz se jim ty turisti stejne nevrati, tak proc se snazit. U stolu sedim s nejakyma Nemcema, nejdrive se bavi nemecky, tak musim zacit konverzaci v aj, abych tam nesedel jak trouba. No nakonec se docela nasmejem. Cestou na hajzliky jsem mel konecne tu moznost vyfotit si mistni Jawu 350, akorat ze tahle se jmenuje Bonus 125. Nekdo z Divisova musel dostat pekny bonus za vyneseni planu...

Uplna jako Jawa 350:)

Hudbu jsem prezil, ale bylo to fakt o fous. Po jidle se organizujeme na presun na ochutnavku hadi whisky a medu mistnich vcel. Med je dobry jako vsude jinde, trosku jen nejak tekuty, ale muze byt. Nejdriv ochutnavame nejaky suseny ovoce (normos) a ryzove vino (taky normos). Whisky uz tolik normos neni, chutna to jako kdybych pil vodu z teraria, hadi zapach je fakt silny. Aby to mistni jeste prizvlastnili, hodili dovnitr nejakyho ptaka. Co jsem to zjistil, zacina muj zaludek jezdit nahoru a dolu, ale nakonec me uklidni megaturisticka fotka s mistnim hadatkem. Pak uz jedem nazpatek k busu do My Tho, abysme se presunuli nasim busem do mesta Can Tho.

Ptacek, hadi a whisky, nebo co to bylo.

Vzdycky se rikalo slizky had, ale tenhle to rozhodne nebyl...na omak dokonce takovy prijemny.

Na cestu radsi nekoukam, je to tu vazne dost "busy". Na silnici spoustu aut a motorek. Do poctu, kolik jich nas autobus vytlaci ze silnice cestou do Can Tho snad ani neumim pocitat. Ale ridic je pohodar, stihne si u toho i nekolikrat zavolat a snad poslat i jednu sms.

Do Can Tho se musi trajektem, ale zrovna dneska je tu nejaka tezka zacpa. Nez se dostaneme na trajekt, tak to trva skoro 2 hodiny. JJ vymyslel super napad, ze kdo chce, muze to dojit na trajekt peso a dojit i k hotelu. Zveda se jen skupinka Frantiku, ja sedim. Nechci riskovat prejeti motorkou, chodnik tu neni zadny a uz je tma. Sedim v buse, ctu si a relaxuji po tvrde zorganizovanem dni.

Nez vystoupime z busu na trajekt pani z NZ sedici prede mnou se nerepelentovala tak, ze to snad musi vyhnat vsechny komary od delty Mekongu, ne-li z celeho sveta (jsou v cz momentalne komari?):) Ja se jen tak lehce obstriknu a na trajektu a pri cekani na bus, ktery jel jinym trajektem, se snazim byt v bezpeci vedle pani z NZ.

Dojizdime do hotelu, nezaplatil jsem si priplatek za jednoluzko, tak jsem myslel, ze mi JJ prideli toho Japonce, ale nakonec mi pridelil nejakou Francouzsku.

Po te, co ji prekvapim akorat pri vystupu z koupelny (bohuzel oblecena), tak se docela zkamaradime. Nedelam debila a rovnou ji reknu, ze mluvim i FJ. Jenom skoda, ze to neni muj typ, takhle zadarmo ji dostat na pokoj:) Ale nakonec jsme si dost dobre pokecali.

Myslel jsem, ze patri k te skupince Frantiku, ale jede tu taky solo. Pry je domluvena na vecu s nejakou Australankou, ktera mluvi take FJ. Takze nakonec si udelame takove "soiree francaise":)

Jdeme na vecu, uz je docela pozde, kazdopadne nalezame jednu restosku, sice nemaji u jidel napsany ceny, ale vyber vypada ok a jeste tu jedi nejaky lokalci. Jidlo opravdu dobry. Sice takovy jednoduchy ale nejak zvlastne to okorenili, tak to super voni i chutna. Mnam! Za rybu, ryzi, lilek a jeste neco uz nevim co a 2 pivka jsem nakonec zaplatil jen 71VND. Zajimavy je, ze tam kde nebyli ceny jidlo bylo vzdycky dobry a levny:) Ale samozrejme na cenu se ptat predem....navic cisnik byl super ochotny a umel i trosku aj....

Australanka bydli nekde snad na me ceste, tak si musim vypracovat dalsi ten ostruvek financni zachrany v Australii:))) Dneska sla bohuzel brzy spat, ale vzhledem k tomu, ze jede tou samou lodi do Kambodze, tak bude cas se jeste zkamaradit:) Vypada trosku jako kdyby to byla segra meho byvaleho ucitele AJ, ktery byl taky z Australie. Zrejme nejaky australsky typ, ale ne muj, skoda.

S Francouzskou davame jeste na ulici na plastovych minizidlickach dve pivka. Co se tyce komaru, predstavoval jsem si to jako americke kobercove nalety na vyhlazeni Vietkongu, ale nic takoveho se nedeje. Timto tedy dekuji pani z NZ, asi to fakt vsechny komary odtud vyhnalo. Diky!

Soiree francaise: Ja, Eiryn a Emanuelle

Autor: Jan Kubanek | pondělí 28.9.2009 19:00 | karma článku: 17,07 | přečteno: 1440x