Laurie vystupuje rano v pul seste v Rockhamtonu, rychle se loucime a ja pokracuji dal do Agnes Water. Bohuzel nejaky smejd si musel vybrat zrovna za spolucestujiciho me a sednul si na mou sedacku. No nastesti to je uz "jenom" 3 hodiny jizdy nez budeme v Agnes Water. Jedine, co opravdu nedavam je, ze bohuzel s nami v autobuse jede skupinka tak 5 Aboridzincu a jeden z nich ma oder te nejsmradlavejsi latriny na svete. Nastesti sedi spis v predni casti autobusu, tak to neni tak silny.... Byt to vedle me, tak tu asi smrady chcipnu...:(
Vystupuji v Agnes Water a jediny hostel, ktery muj LP zminuje, je Cool Bananas. Takze naskakuji do pripravene dodavky a frcim do hostelu, coz je asi 200m:) A stejne tak to delaji Quebecani Jean-Philippe a Maud a jini. Ubytovavam se a seznamuji se s asi naprosto typickym Holandanem Basem, tak chvili kecame, nez se upiseme na prohlidku zdarma po Agnes Water a mestecku 1770, kterou organizuje mistni motorkarska ikona.
Zajimavy je, ze motorkari jsou vetsinou bud tlusty, nebo uplne hubeny, ale nic mezi:) Tohle je pripad c.2:)
Za chvili vyjizdime a vicemene nam jenom ukazuje, kde co je, jaky supermarket je levnejsi a kde je nejblizsi kseft s alkacem:) Pak dojizdime do mestecka 1770, ukazuje co a jak a kolik stoji kousicek pudy na stavbu baracku, prej je k mani za jeden meloun, tak zitra to sem pojedu nakoupit:) Jinak vicemene je to reklama na jeho firmu, ktere porada projizdky na takovych pidiskutrocoprech po okoli, takze mozna si tuhle legraci za 50 dolacu taky uziju:) Asi po 45min prohlidka konci a jsme vyhozeni zpet u hostelu. Jinak vesnicka 1770 je pry jedno z mala mest na svete, ktere se jmenuje cislici...hm, zajimavy...
Kdyz uz tedy vim, kde nakoupit, probehne tedy nakup v mistnim supermarketu a pozdni snidanoobed, u ktereho jen tlachame s Basem a amikem Paulem a cekame na vyzvednuti pro tu srandu na motorkach. Kousek pred treti jsme nabrani a prijizdime do jeho motocentra. No cekal jsem, ze nas bude asi trosku vic, ale to, ze nas bude skoro 50, prekonava vsechna moje ocekavani. Asi docela dobry kseft:)
No je nas trosku vic, a to jsem nekde uprostred:)
Vybirame helmy, delame prvni superdrsnacky motorkarsky fotky a vyjizdime. Moje motorka ma uz neco za sebou, brzdi jen lehce a rozjizdi se s moji vahou spis tezce, coz je ale vzhledem k tomu obsahu, ktery to ma mozna normalni.
Jezdime po okoli jak particka blbecku, co nevi kam jet a hledame klokany. Mame kliku a po nekolika kilometrech jednu klokani vypravu nachazime. Zrejme nejaka rodinka na vylete, maly, stredni a velky. Jestli je samec ten velky, tak je pro me docela nad ocekavani velky, zatimco mistni samicky mi svoji velikosti zapadaji do predpokladane klokanni velikosti. Samce se bohuzel nepodarilo vyfotit, protoze jeden blb se priblizoval tak rychle, az nam utekl. Technika priblizovani je pry jit velmi pomalu a zastavit se pokazde, kdyz klokani prestanou zrat a zacnou po nas divne koukat. A bohuzel ten blb si usmyslel, ze ho bude mit jenom pro sebe....debil...
Zdrhajici samec...
Kazdopadne i tak spokojenost, vicemene jsem na ty motorky jel hlavne kvuli tem klokanum. Po tom, co pozdravime nasim smradem a prdenim techto nasich miniobjemovych skutru vsechny mistni sousedy, skoncime v 1770, abysme smrakli zapad slunce. Do mistni mariny se pry jezdi take kajakovat s moznosti vydet delfiny, ale podle naseho pruvodce je to jen lakacka, protoze on tu nikdy zadny delfiny nevidel:)
Zapad nad 1770
Po zapadu slunce uz jen vracime motorky a jsme vyhozeni na hotelu, kde za 5A$ zakupuji mistni veceri v podobe spaget carbonara, ktere jsou za tech 5A$ docela ok:)
Vecer kecam s Quebecanama a pak s jednim talianem, ktery prekvapive na to, ze je mu teprv 24 zil snad ve vsech statech sveta, zna se se vsemi hvezdami italskeho fotbalu, hral profesionalne vodni polo snad asi v peti klubech a stacil mit od disciplinarni komise dvou lety distanc za uzivani drog. No jestli je to skutecne pravda nebo jen dusledek konciciho levneho krabicoveho vina, tezko rict:)....Tak a dneska se zacal odpocitavat posledni mesic, to to leti..
