2. prosince Zastavka v Sufers Paradise probehla hlavne ze dvou duvodu. Jednak zjisit, co to je to "Schoolis", coz bylo provedeno vcera a jednak si jeste zaserfovat. V ktere jine casti Australie by clovek mel jit na surf nez ve meste tohoto jmena...
Rano ovsem pres okenko z postele slysim, jak venku prsi, takze opravdu nikam nespecham. Bohuzel taktez zjistuji, ze venku je dneska neuveritelna zima, odhadem tak neco pod dvacet...kratasky a tricko sice staci, ale je to skoro uz tak tak na hrane. Po nekolika mesicich stravenych skoro kazdy den nad 25 C tohle je vazne zima. Trosku me bere sok, kdyz si predstavim, ze za par tydnu prijde teplotni sok jeste vetsi:(
Takze dnesni napad na serfovani rusim a muj surf vesim na surfarsky kolicek...
Po vietnamske snidani nastesti neprsi, ale kosa se tu stale drzi. Na zahrati si davam pochod po mistni plazi az tak dva kilacky jeste za Q1, coz je nejvetsi mrakodrap na svete, ktery byl postaven vyhradne za ucelem bydleni a taky snad nejvyssi budova na jizni polokouli. V nejakem snad predposlenim patre je sice vyhlidkova plosina, ale dneska ten vyhled opravdu za tech 20AUD nestoji, nebot je docela zamraceno a viditelnost nic moc...
no ale na pozdni odpoledne uz se to docela roztahlo, tak jsem si to qve jedna taky vyblejsknul....
Plaz je dneska vskutku slusne vylidnena, moc lidi sem dnesni kosa ale neprilakala. Par lidi, nebo mozna Anglicanu, se i ale pres tu zimu preci jenom koupe. Cestou nazpatek uz to beru po ulici a podari se mi ulovit jeden cesky kousek...
Kazdopadne prochazka po plazi je asi moje hlavni dnesni aktivita..den pak jeste naplnim internetem za dva dolace na hodku, mistnima obchodama zamerene na penezenky rozjarenych schoolis a na tvorbu jidla z donesenych ingredienci, stejne tak jako dopisovani posledni dni deniku, ktery jsem v posledni dobe znacne pro mou lenost flakal..
Vecer probehna akce hon na schoolis c.2. Chtel jsem zajit do nektereho z tech vyhlasenych klubiku. Nicmene pri stani ve fronte jsem zjistil, ze tu stoji vsichni v botech a kalhotech, coz opravdu nebyl muj pripad. Takze hlavne probehla takova poflakovacka po kalicim centru a ochutnavka australskeho lednacka, ktery se tu jmenuje Golden Gaytime, vcelku pochoutka...
Takhle to v noci frci na rajske hlavni...
Na rajske hlavni, tentokrat pres den: taky to tu docela frci...
3.prosince
Prestoze pocasi se dneska vratilo k normalu, nakonec jsem se rozhodl, ze pujdu serfovat az v Byron Bay, coz je dalsi sufarsky raj a momentalne bohuzel taktez i raj pocetnych australskych schoolis. Rano serfovat, brzo odpoledne presun do Byron Bay, no spis potrebuju stale relaxovat nez se za necim honit.
Rano tedy probehne precpani se vselijakyma zbytkama z mych zasob za ucelem jejich celkove likvidace a pak poflakovani po Sufres, stejne jako vcera. Zachazim si i trosku dal od more. Surfers je vubec zajimave mesto...more, pas mesta a mrakodrapu a pak jsou takove lagunky, na kterych mesto pokracuje povetsinou dosti honosnyma domkama.
Hlavni plaz v Surfers Paradise
Zadni cast surfers, vicemene uplne jine mesto....
Tesne pred odjezdem zvladam v mistnim supermarketu nakup obeda, pri jehoz odchodu se potkavam se dvema krasnyma Slovenkama, ktere tu studuji AJ. Bohuzel musim padit na bus, takze trosku smolik...no co se da delat.
Od hostelu jsem dovezen na autobusak, Greyhound stacil z Brisbane nabrat asi 15 min zpozdeni, ale panu v podkolenkach je to jedno a velmi pomalu si nas ze sveho papirku kontroluje. Nastesti nas neni mnoho, abysme nabrali zpozdeni jeste vetsi....Vyjezdem z mestecka Coolangata opoustim Queensland a nas autobus zajede na silnice statu New South Wales. Prestoze jsme se nepohnuli nejak vyznamne na vychod, pridavam si na hodinkach k soucasnemu casu jednu hodinku.
Autobus nakonec dojizdi do Byron Bay naprosto presne, tak asi ho ridil podkolenkovy pasak, kdyz tech 15 minut nejak smaznul...kousicek na to se objevuje na obzoru Mariel, ta, kterou jsem neopodstatnene oznacil v jednom z vietnamskych zapisku za cast cestujicich lezbicek. Trosku pojdeme po Byron Bay a zastavime se na dve v mistni hospudce, nez popojedem k jejim rodicum, kteri bydli mezi Byron Bay a Coolangata. Je to asi 25 min jizdy a u vchodu uz me vita pan s nejvetsim mrozem, co jsem kdy videl. Stejne jako ve Vietnamu, tak me vita s pivkem v ruce:) Vecer kecame, pojidame super dobry steak, vzpominame na Vietnam, popijime pivko, abych se asi v pul dvanacty dostal na pokoj.
Po mesici a kousek nespim v dormitory ale v normalnim pokoji s normalni perinou, pripominajici, ze jsem opravdu u nekoho doma:) Ojoj, to je luxus:))
