18/11/2009 Australie: Plavba po Whitsundays II

  Budim se s nastartovanim motoru a taky docela ranni kousou. Motor nahozen asi chvilicku po vychodu slunce, hodinky ukazuji neco po pate. Probiha rychla snidane v podobe standardnich cerealii, ale tentokrat bez toustu. Nastesti ten tu take maji, takze nemuzu nevynechat prilezitost ochutnat australskou gurmanskou pochoutku jmenem Vegemite.

 Davam si tedy jen kousek a je to opravdu neco! Jestli je hnusnejsi v Hong Kongu ochutnana morska okurka nebo tohle, opravdu tezko rict. Skoro bych rekl, ze to chutna stejne hnusne. Ale na stupnici odpornosti to u me jednoznace zaujima jednu z celnich pozic. Bara rika, ze to tu pry deti jedi normalne. Jestli za trest, to uz jsem se zapomnel zeptat:)

Vegemite:

Vyplouvame a jedeme se podivat na Whitheaven, coz je mistni nejvetsi lakacka. Rychle zakotvujeme a malou lodkou nas postupne Greg odvazi na breh. Musi vypadat jak magor, protoze do jejich nafukovaciho clunu tece, takze cestou zpet dela vzdycky piruety, aby odstredivou silou vodu z lodi vyhnal. No zajimava technika vylejvani vody z lodi, zkusim to pristi rok ve Vyssaku....:)

Jdeme nejdrive na vyhlidku po Whithaeven, kde se mi cestou podari vybafnout na prislusnice z obou cinskych republik. Ti se, jak se zda, nakonec i pres nepratelstvi jejich zemi zkamaradily. Pohled na pisecne plaze je docela pekny. Musim uznat, ze je to tedy o kapanek hezci pohled na vodu a pisek nez prazskych Zlutych laznich. No jet sem kvuli tomu, trosku vyhozene penize:))) haha, Ne, je to opravdova nadhera! Mozna jeden z nejhezcich a zaroven skoro az prirodne nejkycovitejsich pohledum na more vubec. Ale krasa to je:) Chvili se divame nez nas z vyhlidkove miniplosinky zacinaji vytlacovat dalsi skupiny pohleduchtivych namorniku. Je to krasa, kazdy se chce divat:) Dole v mori v naprosto pruzracnem vode vidime prohanet se rejnoky a mensi zraloky.

Je to tu opravdu bozsky krasne:)

Nakonec sejdeme na tu prekrasnou plaz. Pisek je tu pry nejjemnejsi snad na celem svete a opravdu asi je. Oblekam se do zapujceneho cerneho obleku a vyrazim vstric nebezpecnym zralokum a hlavne rejnokum. Zvlaste tedy rejnoku je tu docela dost a jsou to docela solidni kousky. Zadny rejnucci, co jsem ochutnal v Malajsii v KK, ale tohle ma tak mozna okolo metru na sirku a tak metr a pul na delku, mozna jeste vic, tezko ric, nemam s sebou metr:( Dostat tim jeho spagatem bych vazne nechtel. Nastesti me nedostavaji, jsou docela klidny. Snazim se vyfotit jednoho z tech mistnich pidi zraloku, ale ty jsou moc stydlivy...

Antirejnocky oblecek:

A mistni plaz...

A mistni bohyne...haha

A jeden z tech mensich rejnoku:

Asi v 11 znovu vyplouvame, tedy po tom, co si Greg znovu vystrihne par tech trojitych axelu se svoji nafukovackou pri nasem odvazeni zpatky na lod. Probiha obidek v podobe hot dogu a bramoroveho salatu, docela dobry, hlavne proto, ze je toho zase hodne:) Mirne fouka, ale na plachtu to asi neni, navic to neni uplne nasim smerem, tak bysme asi nas okruh nestihli. Takze bohuzel frcime, stejne jako vetsina ostatnich lodi, na motor:) Nastava pro nekoho potapeni, pro vetsinu ale cas snorchlovani. V cene zajezdu je pro me prekvapive taktez zahnuta moznost vyzkouseni si potapecske vystroj v mori, takze to taky zkousim.

No potapeni tedy ale tady vcelku nic moc. Koral tu je hezky, ryby asi take, ale bohuzel sem i ten maly vetrik nahnal nejaky sajrajt, ktery se tu ve vode prohani. Viditelnost je bohuzel dosti bidna. I pres to vsechno se mi ale podari udelat par docela slusny fotek mistnich obyvatel.

A to je jeden z nich: Aboridzinec Pepa:)

Ale bohuzel tohle poletavalo vsude ve vode:(

Po vysnorchlovani probiha bohuzel znovu dalsi motorovy presun na dalsi snorchlovaci misto, kde by melo probehnout nocni snorchlovani. Dostavame veceri v podobe stejku a testovin, taky ok. Prestoze jsem se i ja tomu za dodatecnych 20A$ upsal, nakonec to bylo zruseno. Greg jel zhodnotit situaci, ale bohuzel bylo zjisteno, ze priliv vodu a zrejme nejake koralove usazeniny a ten sajrat rozviril natolik, ze bylo pry videt tak na pul metru, takze nakonec se nocni snorchlovani zrusilo.

Probihala tedy nocni "party", ktera byla hlavne ve znameni AAA (americkych, australskych a anglickych) vtipu, protoze nikdo z cizincu se moc nechytal, stejne jako ja. Tak jsem sel docela, stejne jako ostatnich anglictinou nerodilych nemluvnat, docela brzy spat.

A tradicni zaver dne na palube lodi:

Autor: Jan Kubanek | pondělí 23.11.2009 3:47 | karma článku: 14,55 | přečteno: 782x