16/12/2009 Ctyricitka v Melbourne Rano musim oproti ostatnim vstavat docela brzy, protoze vozidlo by melo stat uz pred devatou na parkovisti autopujcovny. Po trosku okruzni jizde po Melbourne nachazim moji slavnou Sydney road v Sydney a dojizdim do pujcovny. Cekal jsem, ze cesta pres Ocean road bude tak maximalne 600km, ale nakonec nam displej ukazuje lehce pres 900, vcelku dost. Chlapek v pujcovne auto tak lehce obejde, s vysledkem "all right", ten lehky bordylek a trosku pisku uvnitr je zrejme standardni znecisteni a ja muzu odjet tramvaji z5 k Vincentovi.
Jedna se o moji historickou jizdu, konecne mam totiz drobne na listek, tak si rovnou kupuji celodenni, ktera prekvapive stoji jako dve jizdy dohromady. Tramvaji c.19 dojizdim k Vincentovi, nejak tak od pohledu nastesti rozeznavam i barak, kde bydli. Zatim je asi jen pul desate, ale vypada to, ze dneska bude opravdu pekne vedro.
Dopoledne se nikam nespecha, Vincent s Alici se rozhodli odjet na plaz na SZ od centra Melbourne do Williamstownu, zatimco ja spis radsi budu smejdit po meste. Odjizdim i s baglem a ubytovavam se v hostelu Greenhouse, docela ok, ale na YHA to fakt nema. Nahodou tu potkavam i s Eliz a Michelle z putovanim terenakem 4x4 po ostrove Fraser. Jen tak na rychlo prohodime par slov, musim totiz spechat, padim s ostatnima na vietnamskou stravu do jedne z restauraci na Swanston street. Za devet dolacu vietnamske jidlo uplne super, tak se prijemne najim. Venku uz panuje neskutecne vedro, z rozpalenych chodniku navic teplo neuveritelne sala. Premyslim, jestli radsi nejet taky na plaz, ale nakonec se rozhoduji zustat v Melbourne. Vincent s Alici tedy odjizdeji a vecer se jeste domlouvame na spolecne pivko.
Jo joj, to je vedro:
Poodpoledni vedro preckavam v Melbourne horku tezko, na ulici se opravdu neda moc byt, takze se pred vedrem shovavam v mistnich obchodnich centrech a pasazich, kde je spravne klima diky klimatizaci:). Venku se to neda fakt prezit, takze odjizdim smer plaz na St.Kilda, kde chvili relaxuji a pozoruji mistni osazenstvo. Dneska je nedele, vedro jako prase a tady je fakt narvano jak kdyby tu davali neco zadarmo.
Po odpocinku na plazi a po tom, co teplota konecne zacina trosku klesat se uz odvazim dojit az na Chapel street, coz je takova ulicka se spoustou obchodku, kavaren, putyk a restauraci. Dnesni den samozrejme vycerpavajici a tak nastava asi nejlespi cast dnesniho zajezdu po Melbourne a tou je obcerstveni. Sice jsem musel vypadat jako alkac, kupovat si jedno pivko a pak si ho nechat hned otevrit, ale proste jsem v tom vedru nemohl odolat a pivko si nevzit....zajimavy, po pul ruce mi najednou prijde i horka Plzen nejak sladka:)
Obcerstvovaci stanice:
Cestou nazpatek do hostelu se nam nejak porouchala tramvaj a zustali jsme stat v pulce krizovatky. Az na jednoho nervoznejsiho ridice, zrejme z Evropy, byli vsichni v klidu. Nakonec to pan ridic asi po peti minutach neustaleho hrani s pojistkama nejak pomalounku rozjel...
Vecer travim nejdriv nad spolecnym delanim palacinek u Vincenta a Alice a pak u pivka v jednom z kultovnich baru ctvrte Carlton, v Black Cat.
17/12/2009: Presun do Sydney
Odlet do Sydney mam v pul paty, takze mam dneska rano a po poledni trosku casu na to znovu prosmejdit mistni Queen Victoria market a pokoupit nejake ty darecky domu. Zaroven se venuji nakupu vseho mozneho ovoce s vitaminem C, protoze jsem se dozvedel o tuhych mrazech momentalne panujici v Praze a v Evrope vubec. Zatimco v Melbourne bylo vcera 40, v Praze teplota podle internetu klesla az k minus deseti, me tedy ceka opravdu "vrely" navrat.
Nastesti dneska uz je v Melbourne na normalu a ve vzduchu se spise vznasi dest, ktery zacne samozrejme az po tom, co vyjdu z hostelu smerem na autobusove nadrazi Southern Cross na autobus na letiste. Navic bohuzel zjistuji, ze nejedou tramvaje. Nejaky ridic, velky sikula, totiz zjistil, ze mostik je zrejme prilis nizky, tak se to pokusil projet na storc. Nejak mu to ale asi nevyslo!
Zmokly jak sousedova slepice dochazim na bus, cesta trva asi 20 min a jsem vyhozen na letisti. Na vaze zjistuji, ze batoh mi po nakupech na QueenVictoria market pribral na celych 17.5 kg, takze par kramu hazu do prurucniho batuzku, ktery se samozrejme nekontroluje:)
Terminaly tu jsou rozdeleny podle spolecnosti. Ja letim asi rozhodne tim nejvic socialnim, Tiger Airways. Jejich terminal muze smele konkurovat skladove hale terminalu LCCT (Low cost carrier terminal) u Kuala Lumpuru, taktez jen takova ocelova hala, kam uz se ani kavarna nevesla, takze Tiger nechal zbudovat jednu pred terminalem asi z vyrazeneho kontejneru:) No ale za tu cenu 70A$ proste vic chtit nemuzu:)
Let docela zajimavy tim, jak to dneska haze, zvlaste pak pred Sydney. Obkrouzime docela pekne cele mesto, nez se dostavame na naletovou lajnu. Sydney opravdu mega rozlehle, mega velke a utesy u more, u kterych naletavame, ultra pekne. Navic se nam zmenilo i pocasi, zatimco v Melbourne opravdu dneska nebylo nic moc, v Sydney je prijemne teplo s modrou oblohou. Pristani asi nejpodivnejsi v mem leteckem zivote. Letadlo naletava nad morem a runway zacina tesne u vody, takze to skoro vypada jak na nejake nouzove pristani. Hlavne fouka ale dost bocni vitr, tak za ty vykruty a zatacky uplne tesne pred dosednutim by se nemusel stydet ani Alberto Tomba, hodne slusny. Nastesti to pilot tesne pred dosednutim stocil rovne a bezpecne jsme dosedli, za coz si pilot vyslouzil takovy jemny potlesk.
Letiste v Sydney je docela hodne blizko od centra, ale normalni mestska doprava tam nejak nejezdi. Vozit lidi na letiste je preci hodne dobry kseft, na kterem se musi lidi vetsinou co nejvic oskubat:) Da se jet normalnim primestkym vlakem, ale co je na tom zajimavyho, ze pokud se nastoupi stanici pred letistem a jede se na centralni nadrazi, plati se cena jedne obycejne jizdenky, zatimco pokud se nastoupi na letisti, tedy zastavku blize centru, plati se petinasobek ceny. Cim to je zduvodneni, nevim, kazdopadne je to zvlastni. Aby toho zvlastniho nebylo malo, tak pokud je potreba se dostat z domaciho terminalu na terminal mezinarodni, plati se i za tuto sluzbu, no podivne:)
No neva, vlak se mi tedy prici, tak naskakuji na nejaky zvlastni autobus, co jede na Bondi Junction. Po tom, co projedeme snad vsechny pidi ulicky a malem srazime jedno pana se psem, dojizdim na Bondi Junction, kde preskakuji na misti zeleznici/metro a dostavam se s ni az k radnici, k memu vybranemu hostelu.
Hostel by mel byt podle letacku uplne super skvely, ale presto se radeji ubytovavam jen na jednu noc, jistota je jistota. Postupne zjistuji, ze delam docela dobre. Vzal jsem si ten nejlevnejsi pokoj za 29A$ a nejak to tam trosku divne zapacha, na coz se da zvyknout, ale je tam hlavne dost vedro...no to jsem zvedavy na spanek...Seznamuji se tu s nejakym asi tak padesatiletym Afgancem, ktery vypada spis jak nejaky takovy opaleny strejda od nas. Pry je tu v Sydney uz asi pul roku a ceka na povoleni k pobytu, nebo k praci, uz nevim. Docela ale pohodar, z ceho tu vlastne zije, se radsi ani neptam, kazdopadne Afganec se stava asi nejexotictejsim "cestovatelem", s kterym se na ceste potkavam.
Vecer travim jednak nakupem potravim v mistnim supermarketu a cpanim se nejakou nakonec kureci rolkou, ktera by tak normalne stacila aspon trem normalne stravujicim se lidem. Ja se ale musim snazit dohanet a zvladam to!
Po digestivni prochazce po nocnim Sydney uleham ke spanku v me pretopene saunicce. Afganec sel spat asi v deset. Po me prichazi jeste nekdo, dela docela solidni borde, ale Afganec, zvykly asi na vystrely a bomby, si v klidu spi:)
Jinak Australani jsou asi opravdu velci vtipalci. Bohuzel letistni personal asi nema smysl pro humor, zadny srandicky tu povoleny nejsou:)
