Tentokrat jsme nenechali nic nahode a vcera vecer jsme si radeji nekolikrat zkontrolovali, ze nam letadlo leti v 1145 a z letiste LCCT (low cost carrier terminal), aby se neopakovala situace z Bangkoku, kdy jsme to meli opravdu tak tak nez nam letedlo uletlo. Navic vcera jsme omylem absolvovali zkusebni jizdu monorailem na stanici autobusu KL Central, odkud jezdi autobusy na letiste. Tak aspon nemusime nic hledat, doptavat se a stresovat se, ze nam letadlo uleti:)
Vstavame znovu v sedm rano, balime a pojime tradicni hnusnou hostelovou snidani (toast+jam). Proc jeste v hostelech nevymysleli neco originalnejsiho mi opravdu neni jiste:( Kousek po osme opoustime hostel smer monorail, zkusene jedeme na KL central a taktez zkusene uz vime, ze na LCCT terminal jezdi 2 autobusy, jeden za 9RM, druhy za 8RM, takze volba je jasne:)
Autobusem je to hodinka a ctvrt, kazdopadne pro me je to velmi dlouha cesta, protoze se mi celou cestu dost chtelo....odpocitaval jsem opravdu kazdy kilometr:) Letistni hala je opravdu super "low cost", zrejme nejhnusnejsi letiste, z ktereho jsem kdy v zivote letal. V podstate se jedna o takovou snad skladovaci halu, ktera by v pripade super letecke krize mohla byt za par dnu prestavena na skladiste.
Probiha odbaveni, ktere je tradicne velmi laxni. Uz jsem se s timto zpusobem setkal v Thajsku. Batohy se projedou mozna fungujicim rentgenem. jeste nez se daji na prepazku. Prirucni batohy se zatim vubec nekontroluji. Sice se na zavazadlo nalepi plomba, ale to v pripade batohu opravdu postrada smysl, u prepazky to stejne nikdo nekontroluje.
Mam zaplaceno jen 15kg zavazadlo, ale to ze mam skoro 17 je slecne za prepazkou jedno, preci si nebude pridelavat praci, kazdopadne tuhle laxnost velmi vitam, jinak bych se musel vice navleci, nastrkat knizky do kapes, vzit si boty a nevim co jeste. Zavazadlo odjizdi po pasu asi 3m a pak hned vidime, jak uz se naklada na vozicek. V letistni hale davame predrazenou nudlovou dost nic moc polevku. Pruchod na nasi branu je stejne laxni jako odbaveni zavazadel, to ze mam s sebou velkou vodu tu nikdo neresi, mladik za rentgenem podle me stravi vic casu tukanim SMS sve kocicce nez koukanim na obrazovku. Tak snad tohle zadni muslimsti teroriste nevyuziji.
Na let nastesti necekame dlouho a cekani nam zpestruje male hejno vrabcu, kteri v hale poletuji. K letadlu se presunujeme pesky, kdyby nahodou prselo, ma tu Air Asia pripraveny pro cestujici destniky, no tak tohle je opravdu low cost konfrot:))
Uklidnuje nas tu vrabcaci svitoreni:)
Start letadla je neuveritelne pomaly, takovy hlemyzdi rozjezd jsem snad jeste nezazil. Snad je to jen klam, protoze letadlo se i presto odlepi od zeme. Mozna nas kapitan setril pohonne hmoty a nechtel na to moc slapnout:) Vetsinu letu jsou lehci turbulence, ale jinak ok. Kazdopadne co ocenuji, ze hnusne letiste se spolecnost Air Asia snazi nahradit krasnymi letuskami. Podle me jedna z nejhezcich, ktere jsem kdy v letadle mel:))) Tak aspon neco...
Letuska 90-60-90
Asi za 1h45min doletame do Kuchingu, hlavniho mesta Bornea. Z letadla Borneo vypada jako krajina zarostla dzungli a velkym mnozstvim meandrujicich rek. Prilet do Kuchingu ok. Kupodivu prestoze jde v podstate o vnitrostatni let, probiha pasova kontrola a dostavame razitko do pasu, coz ocenuje hlavne EL zatim s docela ne zcela zaplnenym pasem. Z LP se dozvidam, ze oba dva malajske regiony na Borneu, Sarawak a Sabah, si uzivaji vyraznejsi formy vlastni samospravy, s cimz souvisi i ta imigracni procedura.
Na letisti zjistujeme, ze bohuzel do mesta nejezdi zadny autobus, tak musime minivanem do hotelu Tunehotel za 8RM kazdy. Vezeme se sami jako dva velky pani. Cestou prichazim na to, ze jsem se s Kuchingem dost mylil. Cekal jsem nejakou zastrcenou zapomenutou diru, ale mesto vypada naprosto moderne, snad jeste vice nez pevninsky Georgetown na Penangu. Prijizdime do Hotelu Tune, tam zjistujeme cenu 65RM a nenapadne se vyparime hledat neco levnejsiho. EL prenechavam dulezitou cinnost v podobe hlidani zavazadel a vydavam se hledat nejake vic socialni ubytovani. Prochazim 3 hostely, ktere maji plno, takze jsem rad, ze ve ctvrtem maji pekny pudni pokojik za 45RM. EL si prala pokojik s okynkem. Okenko tady je, asi tak 5x10cm, mam radost, ze se to povedlo:)))
Ubytovavame se a uzivame si chladku v klimatizovanem pokoji. Vcerejsi pesi maraton po KL nas preci jenom trosku zmohl.
Kdyz nabereme silu po narocnem letu, je nutne doplnit energii. Prochazime mestem a hledame, kde se najist. Centrem jsme prosli snad 3x krizem krazem a 3x dokola, nez se nam podarilo neco otevreneho ve 3 odpoledne najit. Koncime v nejake hale, kde si ale davame super dobrych 5 a 20 minispizku s lahodnou arasidovou polevou, mnam:)
Centrum mesta pusobi takovym ospalym dojmem, vetsina obchudku je zavrena, zustavaji otevrene jen ty turisticke, ktere prochazime. Nastesti tu jde vcelku o vkusnejis a tradicni suvenyry, zadny kyce ala jahodove Tanah Rata tu nemaji. Nasleduje akce "JK se chce ostrihat". Hledame otevrene kadernictvi, ale bez uspechu, krome jednoho luxusniho salonu, kde se jen trapne zeptam na cenu a odejdu:) 35RM e mi zdalo zbytecne moc. Jsme tim cestovanim a 6x krizem krazem a 6x dokola okolo centra Kuchingu tak unaveni, ze v nejblizsm kiosku davame zmrzlinu a relaxujeme. Navic zatimco v CZ momentalne zuri tezke rijnove mrazy (pry az okolo nuly a snih, na rijen dost prekvapive, fuj), v Kuchingu zuri tezke teple a vlhke vedro, ktere je vecer preruseno vydatnou bourkou a destem.
Ospaly Kuching:
Ctu si alespon LP. Malajske Borneo opravdu nevypada jako nejaka zastrcena dira, ale vcelku jako ostrov s docela rovnomerne rozvinutym osidlenim. Je tu nekolik statisicovych mest, alespon tedy dle LP. V poloostrovni Malajsii zrejme vse stahuje KL, kdezto tady to vypada, ze se to podarilo nejak snad vice vyvazit, alespon dle velikosti mest. Tak uvidime, jake to bude. Kuching se tvari dost turisticky, a na jeho velikost se tu nachazi pomerne dost 4* a mozna i vice hvezdickovych hotelu, no to bych ani necekal. Mesto pusobi takovym relax dojmem, zadny stres, zadne dopravni zacpy, pekna promenada okolo reky. Po hektickem KL je tu krasny klid.
Po desti pro me pokracuje akce hledam strihani. To nenalezam, tak uz aspon dojdu k sose kycovite kocky, znaku mesta Kuching.
KKK - Kocko Kyc Kuching:
Kuchingska Vltava:
Vracim se na hotel, chvili zrelaxuju a vydavame se na veceri do doporuceneho seafoodu restaurantu, nachazejici se v poslednim patre parkoviste. Vcelku zajimava myslenka, jak vyuzit nevyuzity parkovaci prostor. Mame to z hotelu asi 10min, ale do kopecka. EL aby tam vubec dosla, dava si jeden energy drink znacky "Femina":) Zajimavy nazev:) Cestou se jeste zastavime u Kuchingskeho lokalniho vyberu pro soutez "Sarawak hleda super star". Nechcem ovsem prijit o usi a nas dobry hudebni vkus, tak se moc dlouho nezdrzime.
Sarawak hleda super star:
V restaurantu davame znovu rybku, trosku se tu gurmansky v posledni dobe rozjizdime. Ale ryba "cerveny snajpr" nebo jak se to cesky jmenuje, je znovu super. Jednu pulku jsme nechali udelat na masle s cesnekem, druhou na mangu. Mango netradicni, zpocatku sladke, nakonec lehce palive. Vecere za 56RM pro oba, ale super:) Prejedeny se nezmuzeme na nic jineho, nez se dojit z parkoviste podivat na soutez o nejhezciho punkera. Vubec zjistujeme, ze punkersky styl tu docela dost frci, hlavne u mistnich mladiku. Taktez to vypada, ze v Kuchingu uz je daleko vice Malajcu nez Cinanu a Indu a ze islam tu nema takove silne postaveni, jako na poloostrove. Satky tu sice jsou, ale cernou mumii jsme nepotkali ani jednu.
Ryba a la Mango
Kuching hleda punker star:
Po promenade u reky, kde se malem prerazim o natazeny retez mezi dvema sloupky, jdeme na hotel a spat.
