Asi v devet rano nas bus dorazil do me cilove stanice Hue. To, ze je to Hue, jsem se dozvedel asi az po deseti minutach, kdy jsem si v klidku sedel v buse a myslel jsem si, ze Hue bude teprv dalsi zastavka:) Ridic si myslel, ze jedu az do Hoi Anu, tak mi stale tvrdil, ze mam zustat v autobuse. Jednim z nadhanecu jsem se nechal zadarmiko odvest do oblasti, kde jsou hotely s tim, ze mu nic neslibuju...
Smraknul jsem jeho hotel a on mi rekl, ze chce za pokoj $10. To bylo pro me samozrejme hodne, tak jsem mu rekl, ze tolik nedam, ze musim mit za min a ze dam max $6, coz je cena obvykla tady v tomto meste (no mozna neni, ale myslel jsem si to a byl jsem o tom 100% presvedcenej:)). No nakonec zapusobila taktika odchazeni a on ze mi jeden pokoj za sest da, ale ze musim pockat. Pokoje vypadali fakt ok, tak jsem mu na to kyvnul, ze tedy jo.
Musel jsem asi hodku a pul cekat nez nekdo udela checkout, nez to uklidi a pripravi pro dalsiho..no aspon cas na snidani pred narocnym vyletem do mesta. Davam uz asi 51. cestovatelsky smazeny vajicka a docela dobrou tomatova polevka. Po vcerejsim trosku pustu prisla vhod, hlavne musim dohanet tech 5kg ztracenych nekde na ceste mezi Pekingem a Hong Kongem:)
Take jsem provedl marketingovy pruzkum mezi mistnima cestovkama ohledne navstevy Demilitarizovane zony. Muj GH mi to nabidl za $9, jedna cestovka za osm, taky ale za deset, ale taky za 20. Nejaky manik na motorce mi nabizel tuhle cestu za $40 a ukazoval mi doporucujici dopisy od nejakych jeho zakazniku, jednim z nich byl nejaky Pepa, nevim odkud, protoze tam napsal Praha/Pribram/Pardubice, mozna nejaky jeho zeleznicni depa:)
Taky mi ukazal nejaky zapisek z roku 2007 od nejaky Amika Matta, ktery jel nejdriv s cestovkou a pak tady s tim motorkarem. Na cestovku samozrejme hrozne nadaval, jak to bylo desny, ze spoustu casu stravili v restauraci misto jezdeni po DMZ a tady toho motorkare hrozne mooooc vychvaloval. Ha ha, no ale $40 mu stejne nedam, ja jsem z kraje "low cost":) Trosku nechapu, jak muze jet jeden den s cestovkou a hned druhy den v podstate absolvovat to samy s motorkarem. No tohle dokaze asi jenom American. Tak uvidime, jak hrozny to s tou cestovkou je, protoze jsem to za tech $8 dolaru ukecal na hotelu. Uz se tesim na organizovanou legraci a spoustu dalsich krasnych organizovanych zazitku.
Doufam, ze pojedu s nejakym amikem, co to tam zazil a co bude vykladat, jak tam ten vietkong kosil napalmem nebo jak aspon rozhazoval oranzovyho agenta:) No neni to takova legrace, pro civilisty to tady bylo asi naprosto neuveritelne peklo:(
Asi v pul 11 jsem se vratil na hotel, pokoj uz byl pripraven, vcelku ok. Za tu cenu nemuzu chtit nic lepsiho. Chvili jsem pak lenosil a relaxoval po narocny ceste spacim busem z Hanoje a po uprave zevnejsku jsem vyrazil mezi prosty vietnamsky lid smer citadela.
Vyrazit z hotelu tady v Hue znamena hlavne mit pevnou vuli, aby nervy neruply. Kazdych snad 30 vterin vas nekdo na ulici oslovi a pta se, jestli nepotrebujete nekam dovest na motorce nebo na rikse. Trosku neprijemny, ale da se to zvladnout s odmitavym usmevem.
Citadela trosku zklamala, jsem si myslel, buhvi jak to nebude super. Vstupny za 55VND, dost pamatek se uvnitr citadely rozpada a trosku to pusobi takovym zvlastnim dojmem. Potencial to ma, ale meli by na tom Vietnamci trosku zapracovat. Dost staveb je fakt na spadnuti. Misto toho, aby opravovali stavby, tak se radeji venovali zastrihovani stromecku.
Zastrih c.1:
Zastrih c.2. Tipoval bych to tak na psa......ale uroven je pod psa...v pozadi rozpadajici se cast citadeli
Nejvetsi vlajkova vez ve Vietnamu a spartakiadni trenink:
Od reky byl take videt vietnamsky Rip....zajimave, co ty Vietnamci vsechno neokopiruji......pritom takova blbost....
Uz jsem videl rozhodne lepsi Citadely. Jsem od Hue cekal asi nejak trosku vic. No nic, tak si aspon projdu mesto, abych vedel jak tu lidi ziji. Abych mel nejaky cil, tak jsem se vydal k chramu Nam Giao. Cestou pres mostik to bylo kolem nejake trhu. Dost me tam pobavila nejaka pani, co prodavala houby. Nikdo u ni nekupoval a kdyz me videla, tak se zacla hrozne snazit mi neco prodat. Jsem na ni tak pokrcil ramenama, jako co bych s houbama delal a zasmal se jeji snaze. Asi to fakt myslela ze srandy nebo si teprv uvedomila jeji marnou snahu, co ja bych s houbama asi tak delal (leda houby) a ona se tomu zacla taky dost smat:) Tak asi ti Vietnamci nejaky ten smysl pro humor maji.
Taky jsem jeste kupoval vodu v nejakem pidikramecku, prodaval tam nejaky deda, tak 80 let nebo jeste vic, asi zaskok. Jsem mu rekl jednu vodu, on mi rekl 10, coz je normalni cena, tak ze to beru. Deda zasel nekam dozadu a diskutoval tam s nejako pani, zrejme se pro jistotu preptat na cenu a ta mu asi rekla, ze to ma stat 8. No tak mi to prodal za 8VND, prestoze to klidne mohl dat za tech 10. Nechapu...byt tohle nekde v Turecku, tak tam by turkodeda rekl tak dvacku:)
Cestou kolem me projela motohlidka mistniho mobilniho operatora. No bylo na co koukat, to by meli zavest i v Pze:) Zrejme slo o vyber nejlepsich mistnich krasek....
No chram stal uplne za prd, ale aspon jsem odtamtud zahledl nejakou pagodu, kazdopadne cil zjistit jak se zije v Hue splnen. Obcas trosku opravdu bidne:( Pagodu jsem obesel a cestou jsem nejakym borcum ukazal, jak se kope do mice (za moji strelu sandalovou sajtli jsem dokonce sklidil vietnamsky potlesk) a sel nazpatek do mesta. Vietnamci vubec vypadaji daleko vic sportovnejsi narod oproti Cinanum. V Cine se to asi odehrava jen na profi urovni, kdezto tady ve Vietnamu clovek vidi kluky cutat merunu, hrat volejbal nebo tenis. To v Cine clovek fakt moc nevidi, spis vubec.
Cestou naz5 jsem u najakych babek na ulici koupil zeleny pomerance nebo co to je a taky par granatu (jablka), abych jel zitra do DMZ nalezite pripraven odrazit jakykoliv utok prezivsich prislusniku Vietkongu. Kazdopadne pri nakupu granatu jsem zjistil, ze docela zacinam rozumnet cislum, pokud mi to reknou srozumitelne.
Za neustaleho odmitani motoriksu jsem dosel na hotel a dal si relax a sprchu nez jsem vyrazil na veceri. Tu jsem dal v nejake restauraci, kde sedeli jen lokalci. Meli tu cepovany pivko, tak jsem dal rovnou 3 ty jejich minipiva, pivo vcelku dobry a hlavne fakt levny:) 7VND za asi tak ctyrku.
Nejaky lokalci tam popijeli po vietnamsku: Objedna se ke stolu cela basa piv a kybl ledu, no a pak se to postupne vypiji. Led se sype do sklenicky s pivkem. Tak kazdy pivni narod je nejaky jiny a je nutny to respektovat, kazdopadne ja si tu pivko ledem redit nebudu.
Po veceri jsem zasel do nejakyho lokalniho prijemnyho baru, kde sedeli jen mistnaci a ja. Bar super, jen jim tu nesel net, kvuli kteremu jsem tam prisel:( Tak jsem musel na hotel, tam pokecat s nejakym recepcnim a pak uz jen spat....
--------------------
Cestou ve meste jsem si take konecne vyfotil tutu komunistickou relikvii. Jsem si myslel, ze tento monstrnakladak IFA uz musel na svete vyhynout, ale ne, ve Vietnamu jich jezdi jeste dost a dost. Mel jsem dojem, ze to bylo z NDR, ale asi to tu musi nejak vyrabet v licenci a dovadet to k naproste vlastni dokonalosti, asi jako letnanska Avia, ktera vyrabela snad po dobu neuveritelnych 40 let Avii na koncepci Renaultu Savien:(
