V noci moc nespim, v pokoji desny vedro a bezvzdusno, klima to nejak nezvlada:( Navic musim vstavat brzo, uz v 725 me ma vyzvednout bus, se kterym bych mel jet na vylet na sever od Cairns podel pobrezni cesty na Cape Tribulation. Zastavit se na krokodylech, prejet reku Daintree a pres udoli Mossmon a Port Douglas se vratit navecer do Cairns. Alespon takovou napln hlasi ten krasny propagacni letacek...
V 720 uz lelkuju pred hostelem a cekam na bus, v 735 stale nikde. Uz zacinam byt trosku nervozni, jestli se nekde neco nepopletlo. Ale nastesti ne, asi za dalsi 3 min se pririti bus, do ktereho naskakuju. Delame okruzni jizdu snad po vsech cairnskych hostelech, kde nabirame ostatni ucastniky dnesniho zajezdu. Kdyby nenastoupil takovy v porovnani s ostatnima postarsi parecek, tak bych tu byl snad za nejvic staryho dedka, haha.
Sedam si dopredu, abych dobre videl. Po asi 40 minutah objizdeni konecne vyrazime. Nas dnesni pruvodce a ridicka v jedne osobe se jmenuje Cindy, asi Australanka kazdym coulem. To, ze je solidne prdla, je jasny hned od zacatku:) Tak snad s ni bude legrace:) Projizdime kolem nejakeho resortu, kde pry jedna noc stoji 17000A$, slusny. Tak uz vim, kam se zitra prestehovat, dneska mam ale jste zaplacenou tu noc v dormitory:)
Pak jedem kolem nejake plaze, ktera by snad mela podle Cindy byt nudisticka. Coz se nakonec snad neukaze jako pravda. Jen nas Cindy zkousi, jestli poslouchame. Ano, vsichni poslouchaji, protoze cely autobus se otaci na nuda plaz smerem vpravo:)
Kazdopadne Cindy ma slusnou slovni kadenci a la AK47, takze ji obcas fakt nestiham, stejne jako nejake jeji australske vyrazy a fraze..no snad si postupem casu zvyknu. Projizdime kolem bananovniku, Cindy vysvetluje, ze na banany mistni zemedelci vesi pytle a banan pry kdyz roste, tak produkuje nejaky plyn, ktery se prave v tom pytly zachytava a pak se nasledne vyuziva. No zajima zdroj prirodni energie, kdo by to byl tusil, ze je toto mozne...
Dal zastaujeme v nejakym cafe na ceste, kde doplacime vsichni zbytek ceny nasi cesty, ja 91A$. Jakmile je zacalovano a nemame zadneho cerneho pasazera, jedeme se podivat po rece Daintree na krokodyly.
Na dusledny vyber penez tu dohlizel tajne jeden netopyr:
Zadnyho macka tady bohuzel nevidime, ale aspon jednoho vetsiho ano, tak 2m a pak dva krokodylecky tak 50cm, ktery se ale dost stydi....Ale pekny, videt i jednoho v prirode je trosku neco jinyho, nez videt stovky na krokodyli farme.
Lodi prejizidme na druhou stranu a tam potkavam bandicku tri slovenskych bratru, nebo bratrancu. Poznavam podle trika "Policia". Nejdriv je typos zmaten a mluvi na me anglicky, ale pak se uz chytne....pry tu uz je 7 let a ja jsem prvni cechoslovak, na kteryho tu pry takhle nahodou narazil...Kecame ale jen chvili, cekame az se nejaka holka na zachode vyblinka, coz netrva nastesti moc dlouho:) Jestli je to dusledek vcerejsi noci nebo rychle Cindiny jizdy, tezko rict.
Pilot Cindy:
Ale uz ficime, s bratama jsem toho moc nestihnul, ale neva. Cindy vypravi "vesele" historky s krokodylama. Pred nekolika mesici tu pry snedl nejakaho 4 leteho kluka a pak jeste jednu, kdy se nejaka pomatla turistka sla fotit do vody s krokodylem, ktery se u privozu objevil. Mela kliku a nezautocil. To az kam lidska blbost dokaze dojit, je neuveritelny....
Pak jedem na takoy maly jungle pochod. Pry uz tu ale ta dzungle umira, protoze slunce se dostava az na zem. Cersty vzuch nam tu kazi bohuzel dva coudici kominy z Nemecka. Prekvapilo me, ze jim Cindy rekla, ze ty nedopalky muzou hodit do dzungle. I kdyby se to tu rychlejc rozkladalo, stejne divny....
Cindy nam dava ochutnat mravence, moc lidi to nezkousi, ale takovou gurmanskou lahudku si nemuzu nechat ujit. No dobre to neni, chutna to asi jako zazvor nalozeny v citronu..ble...ale mozna jsou i lepsi kousky...Cindy furt neco mele, houpe se na lijane atp. Na zaver dela lov na jesterku, ktera nastesti neni blba a zdrha:) Mam radost:)) Cestou jsme take videli jednoho Kakadu. Jak se vymyslel nazev pro tady toho papoucha, to by me fakt zajimalo...
Nastesti utekla...
Seznamuji se s Brazilankou, co sedi pres ulicku. Brazilanka jede bohuzel na Cape Tribulation na dva dny. Jmenuje se Pamela a je to takovy nomen omen. Sice neni blondata, ale te nejznamejsi Pamele na svete se v necem podoba:) No skoda, ze jede na ty dva dny, je s ni docela sranda. Ze Sau Paula, asi prvni Brazilanka, co poznavam. V Australii byla studovat a tedka cestuje, ale od J na S a Cairns je pry jeji posledni zastavka:(
Dojizdime na Cape Tribulation, zatimco nase skupinka jednodennich ucastniku zajezdu se jde podivat na plaz a pak na obed, ostatni Cindy rozvazi k jejich ubytobani. Bohuzel Pamela tedy take odjizdi:(
Zastavka na plazi:
No co se da delat, tak se rychle seznamit s nekym jinym. Sedim na obede u stolu s tim postarsim pareckem, Anglicanem riznutym Indii Adamem, dalsi Brazilankou nevim uz jak a jednou Nemkou. Kecame spis s Australanem. Ten je pry z Tasmanie a teda rozumim mu tak kazdy paty slovo. Co me uklidnuje, ze rodily mluvci Adam taky moc nestiha a nakonec Deanovi moc nerozumi ani Cindy:) Obidek ok, ale na muj rozmazleny a rozjedeny singaporsky zaludek je to malo:( Ale neva, uz se fici nazpet.
Sedam si vedle Cindy, je tam preci jenom lip videt a snad jeji rychlojizdu preziju. Ale vypada, ze vi, co dela.
Na silnici je nejaka oprava a musime tu stat. Na kazdy strane to ridi clovek, co ukazuje autum, jestli maji jet, nebo ne. Ten na nasi strane vypada jako Santa Claus. Cindy s nim keca a dela si z neho legraci. Santa se ze zacatku smeje, ale pak mu uz dojde trpelivost a prestane se se Cindy uplne bavit. Ta ho provokuje tak, ze slape zaroven na pln a brzdu, Santa nereaguje a dela, jako ze to nevidi. No nakonec nas asi po 15 minutach Santa pousti a muzem jet.
Australsky Santa:
Konecne mam lepsi vyhled, cesta nejdriv destnym pralesem uplne super a pak je moc hezka silnice, ktera vede snad tak jen 5m od more.
Zastaujeme se v Port Douglas, ktery je pry snad takovy hogo fogo stredicko. No me tu nejvic zaujmou mistni papousi Lori, ktery se tu jen tak prohaneji. Vetsina z nich jsou pry alkoholici, protoze vyhledavaji mistni zkvasene mango, ktere tu roste. Pekny a vtipny, ozraly papousci, haha..
Lori ochlasta:
Port Douglas - ty vyhledy na more jsou tu fakt krasny:
Port Douglas je nase posledni zastavka, pak uz spechame do Cairns, kde jsme kousek pred pul sedmou. Pisu Sophie, jestli nechce nekam na veceri, ale neodpovida. Jdu sam, nevim kam. Ale nakonec se ozve, ze byla v kine a koupila si pizzu s sebou, tak si rychle kupuju neco k jidlu v mistnim supermarketu a jdeme to snist k lagune. Sophie si pry dneska udelala komplet relax den. No kecame tam asi do 11, nez ona odchazi do sveho hostelu urceny jen zenam:)
