Jak asi vypadá indické knikhupectví...

23.2.2008 …bzzzzzzzzz………….bzzzzzzzzzz…sakra, kolik je hodin?

Hm…sedm…to ten komár nemůže počkat, než mi zazvoní budík? Ty mrchy jsou schopny přežít útok tabletky, ze které se teplem uvolňuje smrtící  látka. Evidentně to nefunguje. Stejně jako naše rezistentní plíseň na zdi, by tento druh komárů stál za vědecký průzkum.

Soukám se do kalhot a košile, honem dát do pořádku to vrabčí hnízdo, které mi tam někdo přes noc postavil a hurá do práce. Myslím, že za zmínku by stálo pár postřehů z cesty do práce. Třeba, že lidé ráno provádí očistu zima nezima, polívají se venku vodou jen ve spodkách, když je ráno venku pod patnáct stupňů a ve dřepu si čistí zoubky. Okolí silnice je kromě chaotické zástavby takový hliněný nerovný terén, s kopci navezené hlíny tak půl metrové výšky, porostlý jakousi trávou a keříky. Pasou se tu stáda oveček a koz a tak se sem tam stane, že musíme zastavit a počkat, než pasáček převede celé stádo přes cestu. Krom toho mě zaujali lidé, kteří mezi nerovnostmi nenápadně dřepí. Chvíli přemýšlím, co tam tak dělají. Pak si všímám, že mají stažené kalhoty! A oni si vykonávají ranní velkou potřebu.

Dnes to vypadá na nenáročný den. Se sestřičkou po velké vizitě, které se tady říká „round“, převazuji ránu na dolní končetině pacientovi po bifemorálním bypassu. Jsem ráda alespoň za něco. A pak už nemám do čeho píchnout, tak mizím do knihovny s šálkem teplého kafe (z té klimatizace fakt mrznu) a vzdělávám se.

Mára mi volá, že mě bude muset vyzvednout dřív, jelikož jede do Delhi (a tím pádem se nemám jak dostat domů). Nevadí, pojedu taky a rovnou zajedu do Delhi Bookstore a pořídím si nějaké knihy. Je to ve staré části Delhi, jedeme neútulnými a křivolakými uličkami, kde se povalují na zemi lidé, míjíme takové ty špinavé vývařovny na chodníku, kolem sedí na zemi a jedí místní, staré domy s upatlanými stěnami a umouněným z okna visícím prádlem, jakoby se tady zastavil čas a já si říkám, že to není možné, aby tady bylo nějaké dobré knihkupectví a jestli ano, tak jak to knihkupectví musí vypadat.

Omyl. O takovém knihkupectví si my v ČR můžeme nechat jen zdát. Moderní budova, třípatrová a

naplněná knihami. Takový sortiment odborných knih jsem nikde nikdy neviděla. A ty ceny! Kupuji si šest úžasných knih a to jsem tam ještě tak tři kousky nechala, ať si můžu udělat radost i jindy. Jsem naprosto nadšená! Jen mi to trvalo půl dne tam a zpět.

Po cestě zpět vyzvedáme Máru a jedeme domů, taky už je sedm hodin! Česnečka se mi dnes povedlaJ, Marek ji zase pokořil a já jsem si dala papáju, rusberry a medový meloun, to je pochoutka. Tak já si jdu užívat listování v nových knihách…