Lex Havrankova II

Z pár reakcí na mou malou glosu jsem pochopil, že je nepochopitelná. Omlouvám se. Pro ty, co chtěli pochopit, se pokusím vyjasnit.

Pro právníky a skoroprávníky

(ti, co se necítí, mohou přeskočit na další část :) )

Právní stát jako Česká republika je postaven na zásadě, že zákon platí pro všechny. Pro občany i pro státní orgány. Pravidla hry jsou jasně daná a všichni hráči by se jimi měli řídit. Pokud někdo prohrává, neměl by kvůli toho pravidla měnit, jen aby mohl říct, že vyhrál.

Samozřejmě, pokud se ukazuje, že pravidla byla špatně nastavena a nesplňují svůj účel - v desítkách a stovkách případů - je možné diskutovat o jejich zlepšení a vhodných změnách. Pokud se však jedná pouze o to, že státní orgány a politikové nebyli schopni v jednom nebo dvou případech dosáhnout v rámci daných pravidel uspokojivého veřejně líbivého výsledku, ačkoli se řešení nabízí, není důvod pravidla měnit.

V opačném případě by to znamenalo, že státní orgány a politikové jsou nad právem a mohou si proti občanům dělat, co se jim zlíbí. Potom už by Česká republika nebyla právním státem. A my bychom nebyli svobodnými občany.

Nevím, jestli případ paní Havránkové je jedním ze sta případů, a systém je proto nesprávný a je třeba jej změnit. Nebo je to jen případ jediný, který dráždí generace ministrů zemědělství, ale každý se na něj bojí šáhnout, aby se před volbama nespálil a někdoho nenařknul ze stalinistických praktik.

Je však poněkud podivné, že na tak jednoduché řešení, jakým je změna zákona, nepřišel žádný ministr zemědělství už dávno. Je pro mne těžké uvěřit, že paní Havránková slíbila panu ministru Gandalovičovi hřivny rodinného stříbra za to, že vládu přesvědčí, aby s ní uzavřela dohodu.

Spíše mám proto pocit, že úřednická vláda, která je jen trpěna všemi parlamentními stranami, kromě pana poslance Melčáka, je skvělou příležitostí, jak udělat rázný řez do základních svobod občanů bez toho, aby si některý z politiků ublížil. Vžyť ve vládě sedí jen úředníci, byrokrati, schopní a nepolitičtí odborníci na výši,  možná trochu bez citu. To my v parlamentu, my muzikanti. Za nic nemůžeme - ale slibujeme, že až my budeme u moci, nic podobného se vícekrát nestane.

A tak se paní Havránková může paradoxně stát největší obětí této překlenovací vlády, která se snaží rychle vyléčit veškeré bolístky předchozích, nepřeklenovacích vlád. Stejně jako Tošovského vláda před více než deseti lety, i od této vlády si možná naši pánové v parlamentu slibují, že za ně velice rychle vyřeší nejen krizi, ale i takové vřídky na jejich popularitě, jakým je paní Havránková.

Pro absolutní neprávníky

Máte malou zahrádku. Pěstujete na ní po celý život brambory, květák, jahody a pár kytek, které vám a vaší rodině udělají radost na nedělním stole. Přijde soused Jouza a řekne, že by si na vaší zahrádce rád postavil garáž, kterou by pronajímal celé vesnici. Ve vesnici žádná garáž není a auta zbytečně hyzdí hezkou náves.

Vy zajdete na úřad a zeptáte se, jak že to s takovou garáží na vaší zahrádce je. A oni vám poví, že Jouza si může na vaší zahrádce garáž postavit, ale jen tehdy, když vám za to dá jinou zahrádku nebo zaplatí peníze. Podle toho, co vy si vyberete.

Cestou zpět se stavíte za Jouzou a uvidíte, že má kousek louky, který nepoužívá. Řeknete mu: "Jouzo, jdu z úřadu a říkali, že si garáž můžeš postavit. Ale buď mi dáš peníze nebo novou zahrádku. Já si ale květák, brambory, jahody a květinky na zahradě pěstuji raději sám. Víš, Jouzo, nechci je kupovat v obchodě. Mám rád čerstvé ovoce a zeleninu. Dej mi proto raději kousek svojí louky, kterou stejně nepoužíváš. Já si na ni ty svoje květáky a brambory přesadím a ty si klidně postav tu garáž. Já sice auto nemám, takže garáž mi na nic nebude. Ale ať má celá vesnice radost."

Jouza si s váma plácne a vy jdete spokojeně domů. A už přemýšlíte, jak všechny ty květáky a brambory a jahody a květiny přesadíte.

Druhý den se u Jouzy objeví bohatý pán z města v černých brýlích a kostkovaném obleku a řekne mu: "Pane Jouza, slyšel jsem, že budete stavět garáž. Výborný nápad! Mám takový návrh. Vy postavíte garáž a já vybuduju myčku aut. Tak nejen že auta nebudou stát v garáži místo na návsi, ale budou i pořád hezky čisťounká. Lidé ve vesnici si rádi trochu připlatí za čisté auto. No, a my se šábneme - za každé umyté autíčko něco málo ode mne dostanete. A vaše auto vám samozřejmě budu mýt zdarma!" Po chvilce dodá: "Jak se tak koukám, támhle máte kousek louky, který nepoužíváte. A je hned naproti té vaší budoucí garáži. To by se nám to mylo!"

Jouza si řekne, že to není vůbec špatný nápad. Zajde za váma, když se zrovna lopotíte na zahrádce, a zaburácí: "Sousede, tak jsem si to nechal projít hlavou a ten kousek pole vám nedám. Buď si vezmete peníze, které vám dám já, nebo na vás zavolám policajty."

Vy se nedáte, zaběhnete na úřad a tam vám dají lejstro, že jste to vy, kdo si může vybrat, jestli louku nebo peníze, ne Jouza.

Jouza se rozlobí. Zamyslí se a vzpomene si, že na úřadě pracuje strýček. Za strýčkem zaběhne a bude mu vykládat o pánovi v černých brýlích a kostkovaném obleku. "Strýčku, ten pán by myl i tvoje auto zadarmo," ledabyle nadhodí. A strýček se usměje a dá mu jiné lejstro, kde bude napsané, že Jouza si vybere, jestli louku, nebo peníze, a že to lejstro, které vám dali na úřadě předtím, tímto už neplatí.

Pak už jen Jouza přijde, vykope vaše květáky, brambory, jahody a zadupe květinky. Do ruky vám vrazí pár stovek a pošle vás k čertu. Postaví garáž. Pán v černých brýlích a kostkovaném obleku vybuduje o kousek dál krásnou myčku aut. Všichni ve vesnici si auta postaví do garáže a jednou za týden si zavezou vedle umýt auto. Pan Jouza je hrdinou. Všichni jej chválí, všichni se na něj usmívají.

Na vás se ale dívají zpříkra. A za rohem si šuškají: "To je ten, co nám kvůli svých blbých květáků a brambor málem nenechal postavit tu krásnou garáž!" A vy jen smutně chodíte do místního konzumu a kupujete dětem k nedělnímu obědu nahnilé brambory a zdřevnatělý květák. A vzpomínáte, jaké krásné květiny rostly na té vaší zahrádce."

Líbilo by se vám v takové vesnici? Možná ano, kdybyste měli auto. Ale co když Jouza jednou přijde, že by si na vaší zahrádce chtěl postavit školku?