Pouze několik dnů mě dělí od startu dalšího
oceánského závodu Transat ag2r. Bude to již čtvrtá cesta přes Atlantik, ale
moje obavy to nijak nezmírňuje. Tentokrát pojedeme ve dvou. Mým spolujezdcem
bude Angličan Phil Sharp. Hodně lidí mi fandí a přeje zisk další medaile, ale
jaké jsou naše reálné šance? Co nás vlastně na Atlantiku čeká?
MCU Libor Svacek Vloni jsem vybojoval na závodě Transat 6,50 bronzovou medaili. Byl to nádherný výsledek, ale stálo to hodně úsilí. Na závod jsem se připravoval dva a půl roku a loď jsem znal téměř dokonale. Rozhodl jsem se jít dál a mým novým mezikrokem je profesionální třída Bénéteau Figaro.
Jedná se o 10,15m dlouhou loď, s maximální šířkou 3,43m a ponorem 2,15m. Výška karbonového stěžně je 14,5m a celková hmotnost 3300kg. Na závod vezeme celkem sedm plachet. Hlavní plachtu (36m2), kosatku, genu (28m2), střední spinakr (75m2), dva velké spinakry (85m2) a bouřkovou kosatku. Figaro má navíc vestavěný motor Volvo s výkonem 14kW, který bude zaplombovaný. Vyvažovat pomáhají dvě boční nádrže pro vodní balast, každá o obsahu 260 litrů.
Loď je náročná na ovládání. Má poměrně úzký kýl a je těžké udržet současně rychlost a stoupavost. Vyžaduje to hodně citlivou jízdu a neustálou kontrolu rychloměru. Také je potřeba dobře vyjíždět vlny, ale s minimálními výchylkami kormidla. Figaro rychle ztrácí rychlost.
Při prvních srovnávacích testech pod vedením profesionálního coache jsme hodně ztráceli právě na kurzu ostře proti větru. Po půl hodině jsme ale rychlost srovnali a na konci tréninku už jsme své soupeře občas i předjížděli. Hlavní náš problém tkví ale v tom, že nemáme dostatečný cit pro tuto novou loď. Většina soupeřů jezdí na Figaru již řadu let a trénují každý druhý týden a to i přes zimu. Mají za sebou řadu závodů a plnou databázi důležitých informací o nastavení takeláže, kormidel, plachet, využití vodního balastu, přesouvání vybavení a podobně. My když vidíme, že nám soupeř ujíždí, tak začneme laborovat a nakonec rychlost srovnáme, nebo dokonce zlepšíme. Problém bude ale ten, že druhý den po startu atlantického závodu se lodě rozprchnou po oceánu a nám bude chybět srovnání rychlosti. Zatímco soupeři budou využívat svého citu pro loď.
V každém případě to nebude jednoduché. Navíc nelze předpokládat, že bychom mohli nějak výrazně těžit z chyb našich soupeřů. Většina z nich je mnohem zkušenější. Je zde řada jachtařů, kteří několikrát obepluli svět ať již v závodech Vendée Globe, nebo ve Volvo Ocean Race.
Snažíme se udělat maximum. Tým preparátorů včele s Vojtou Komárkem perfektně vyladil dno a nastříkaný antifouling ještě rozleštil. Nyní se do práce zapojí odborníci na elektroniku z „nke“ a my budeme ještě dolaďovat značky na trim stěžně a rozvor kormidel. Test nových plachet dopadl celkem dobře. Nový velký spinakr je perfektní a kosatka i gena se také velice povedly a zvýšily nejen naší rychlost, ale zejména stoupavost. Starosti nám dělá hlavní plachta, kterou jsme již jednou poslali na přešití. Stále se mi nelíbí zadní lem. Jinak profilově je velmi vydařená. Celkově je plošší, takže jsme omezili dotahování zadního stěhu, ale má v patě hodně lehkého materiálu navíc, který je stažený suchými zipy. Ty se na zadní vítr odepnou a povolením spodního lemu zde vznikne velmi bohatý profil. Jinak každý den pracujeme na analýze meteorologické situace a vytváříme různé strategické varianty. Máme na to několik podařených počítačových programů počínaje MaxSea a konče programem od našeho Slovinského meteorologa Jure Jermana, který ve čtvrtek přiletí a důkladně nás připraví na závod.
V pátek na prolog přijede také moje drahá Lucie i s rodinou. Nyní nám připravují balíčky se stravou na doporučení dietologa Petra Havlíčka, se stravovacími doplňky od Nutrendu. Bude tam zase hodně sušeného ovoce, ořechy, suchary, dehydrovaná horolezecká strava, ale nebude chybět ani pravý uherák. Tím mě Petr mile překvapil. Asi si uvědomil fyzickou náročnost třítýdenního závodu v extrémních podmínkách, všudypřítomné vlhkosti a více než týdenní zimě. Tuky budou potřeba a pořádná chuť také přijde vhod.
Jaké jsou tedy naše šance? Jede celkem 28 profesionálních dvojic. Většinou se jedná o francouzské posádky. Ty jsou v této třídě a v sólovém a dvouposádkovém oceánském jachtingu absolutně nejlepší na světě a jen málokdo se rozhodne jim konkurovat. Na kurzech ostře proti větru budeme pravděpodobně trochu ztrácet, ale většina závodu snad bude na ostatní kurzy. S velkým spinakrem máme zkušenost s jízdou ve větru do 35 uzlů. Je to extrémně divoká jízda a bude záležet hodně na psychice, zda udržíme nasazení hlavně při divokých surfech na obřích vlnách zejména v noci. Na ostřejší boční kurzy bychom ztrácet neměli. Hodně bude rozhodovat volba strategie. Musíme pečlivě naplánovat trasu plavby vzhledem k meteorologickému vývoji počasí. Od Jureho budeme mít plán na jeden týden, ale budeme jej postupně doplňovat o meteo data, které budeme dostávat od pořadatelů během plavby. Pokud se nám za Madeirou bude do cesty tlačit tlaková níže, pak pojedeme asi hodně západně až západo-severo-západně a budeme bojovat se silným povětřím. V předminulém ročníku fouklo až 60 uzlů. Pokud se nám do cesty postaví tlaková výše, pak zamíříme nejspíše více k jihu, ale nebudeme to příliš přehánět. Náročná bude hlavně první část přes divoký Biskajský záliv a volba strategie u Cap Finnistere. Bylo by dobré doplout v TOP 20 a myslím, že dojezd v TOP 14, tedy v první polovině, by nám vynesl velký respekt mezi soupeři, kteří s námi až tolik nepočítají. Váží si nás pro naše předchozí výsledky, ale vědí, že Figaro chce čas a ten nám tentokrát chybí. Samozřejmě budeme bojovat i o TOP 10 a po Minitransatu věřím i na zázraky, ale pro mě osobně bude dobrý výsledek ten, když si v cíli budu moci říci, že jsem pro výsledek udělal úplné maximum a nedopustil jsem se žádných zbytečných chyb. Tak držte palce ať se tak i stane.
Závod bude možné sledovat každý den i na elektronické mapě. Odkazy budou umístěny na mém osobním webu www.davidkrizek.cz a na speciálním blogu Transat na iDnes.
