Každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán!

Občas, asi vlivem mého muže, který poděkuje i za to, že jste mu podkopli nohu, se u mě objeví jakési charitativní sklony. Nepřicházejí často.

Většinou ve dny, kdy mám dobrou náladu a pocit, že se mi vše daří a že bych se měla světu nějak odvděčit, což je zhruba tak jednou do roka, když zhubnu a dopnu kalhoty, anebo mám zrovna dobrou karmu na iDnes.

Když tedy strýček Skrblík náhodou opustí mé tělo, mou rozhazovačnou náladu většinou schytá bezdomovec se psem, protože přeci ten, kdo se stará o němou tvář nemůže být špatný člověk.

Přesně to se stalo, když jsem uviděla v metru sedět na zemi mladého kluka s papírovou cedulkou mám hlad a po boku měl nádherného stafforda. Pohladila jsem psa a klukovi dala pět liber. Druhý den seděl na tom samém místě, i se psem a flaškou vodky v ruce. Možná by cedulku mám hlad měl vyměnit za mám žízeň.

Neodradilo mě to a rozhodla jsem se zachraňovat paní, která pobíhala v kabátě, pod kterém měla jen pyžamo po naší čtvrti. S klíčem na plyn v ruce prosila procházející o nějaké drobné, aby si mohla dobít plyn a zatopit. Dala jsem jí peníze a s dobrým pocitem se vydala na pivo, které mi ovšem velmi zhořklo ve chvíli, když ta samá ženská v pyžamu si to naběhla do té samé hospody a veškeré prachy narvala do hracího automatu.

Do třetice všeho dobrého, nevzdávala jsem se. Přece jen jsem si stále chtěla odškrtnout jeden dobrý skutek. Poučena z dvou předchozích zkušeností, jsem se rozhodla vyvarovat se pomoci finanční a přeměnit ji na materiální. Koupila jsem horké kafe a pizzu s plánem obdarovat prvního bezdomovce, kterého potkám. Už zdálky jsem si vyhlídla starého pána s prošedivělým plnovousem a zašlou červenou čepicí. Seděl opřený o zeď, zabalený v něčem, co vypadalo jako starý spacák. Popošla jsem blíž, ale ani jsem se nestihla zeptat, jestli nemá hlad, když se na mě ze spacáku vyřítil bílý vořech, a než jsem se vzpamatovala, procvaknul mi svými zuby kalhoty i s lýtkem. Smeták jeden. Jasný příklad toho, že v dnešním moderním světě se i charita má raději řešit online. Já to zkusím zase až na přes rok (nebo až dopnu ty kalhoty).

*plyn se v některých domech dobíjí stylem jako kredit do mobilu. Vezmete “klíč”, který vypadá jako USB a jdete do večerky a dobijete tolik, kolik zrovna máte. Zkrátka nemášprachy – nevaříša mrzneš! Stejnětak to funguje s elektrikou.