nase dcery se narodily v cizine a cesky sice jakz takz rozumi, ale samozrejme jim chybi ta bezna hovorova praxe. Po navsteve prarodicu referuji pravidelne o necem podobnem jako autorka. V obchodech maji pocit, ze chovani personalu je takove neuctive. a ze obtezuji. Nejstarsi to charakterizuje tim puvodnim nemeckym pojmem "Servecewüste" (viz angl.wiki s timto pojmem)

Hovoril jsem o tom s pribuznymi a ti byli prekvapeni, ze by to tak melo byt. Vubec to tak nevnimaji. I kdyz jim to dcera predvede:

"no taak panii, uz ste si vybrala??"

tak rikaji - to je normalni :-) - i kdyz to dcera tochu prehnane prednese v te 'utocne' intonaci.

Jak i jini diskutujici bych jeste podotknul, ze se to poslednich 5 let rapidne zlepsuje.

Jste měkká. Pokud mě osloví prodavačka jak píšete, tak se dočká returnu i kdybych si tam neměl nic koupit.

Ano, čoklaři jsou hrozní. Je to stejný mor jako Babišova vláda.

Jen strucne, vzpominam si na komunisticke chovani prodavacek a cisniku v zacatku padesatych let a podstatne zlepseni se chovani k zakaznikum v techto podnicich. S kourenim se to take zlepsilo. Jinak mnohe nesvary zapadu se dostaly i k nam.

A vracela jste se tedy protoze....? Ocividne Vas to v CR stve, tak bych ve Vasem pripade neplytval zivotem na misto, kde se mi nelibi a vratil bych se do Londyna. Kazdy mame samozrejme jiny set preferenci. Ja take ziji v UK (sever) a zrovna nejsem odvaren z toho, ze v Londyne a dalsich vetsich meste zuri drogova valka, teroristicka aktivita a kriminalita ve stylu rovnikove Afriky a ghet, viz. poprava 15ti leteho kluka v Birminghamu za denniho svetla, stalo se to minuly mesic. A to je jen spicka ledovce, kazdy pubertak z nizsi socialni skupiny tady ted taha kudlicku a na blby okriknuti muzete dojet kejhakem. Takze si rikam, ze prece jen radsi snesu nerudnou prodavacku nez blazna (peclive volim slova), ktery se zrovna rozhodl, ze se vyda na cestu k bohu a vezme s sebou par bezvercu. Vzdyt prochazka po Londyne je jak ve valecne zone, tezke zabrany na mostech, namestich a pesich zonach, aby tam nevlitla dodavka. Detektory kovu a vybusnin na stadionech a koncertnich halach. A mezitim prioritou bezpecnostnich slozek je samozrejme narceni z rasismu a xenofobie. Kdyz se na to clovek podiva v tomhle svetle, tak CR zase nedopada az tak zle, ze?

Hehe, přeji hezký den je alespoň česky. Ale já narážím na "mějte pěkný den", a to se na mne nezlobte, to mi již česky nepřijde. Přitom to říkají milí usměvaví příjemní lidé, ale stejně se z toho přání jaksi ošívám...

Soucítím s Vámi, jsem na tom podobně. Taky na mě lidi startují. Chvíli mi trvalo, než jsem přišel na to proč. Já totiž vypadám pořád nasraně, ačkoliv to většinou ani není pravda, a lidi podle toho reagují. Možná bychom si na ksicht měli namalovat smajlíka, třeba by to bylo lepší :-).

Mám v práci kolegu, který nás vždy zásobuje naprosto podobnými příběhy jaké zažíváte Vy. Prostě to někdo asi přitahuje... U něj jsou nejlepší příběhy z obchodu, většinou u kasy... Hodně štěstí!

A ještě jedna novota: česky se správně píše "Kdo s koho" (i když mi samotnému to moc nejde přes klávesnici. Ale tradice je tradice.)

Já mám osobně tedy opačný problém: přemíra vlídnosti. Hlavně silně módní pozdrav "přeji hezký den". Asi obdoba Have a nice day. Ne že by mi tento pozdrav vadil sám o sobě, není na něm nic špatného. Ale nevidím smysl v tom, že přibyl jako třetí fráze k "Dobrý den" a "Na shledanou". Tyto dvě fráze jsou zažitým znakem pro zahájení i zakončení komunikace s cizími lidmi ve formálním styku. Jaký smysl má k těmto dvěma pozdravům připojovat ještě ono "hezký den". Zvláště, když je přání příjemného dne vyjádřeno již v úvodní frázi "dobrý den". Není tedy lepší rovnou vyměnit dobrý den za hezký den? V kontaktu s cizími lidmi zůstáváme stále formální, není přece důvod vyjadřovat nějaké nadbytečné emoce nad účel dané komunikace. Když si koupím v pekárně chleba, nemusím přece prodavačce vyjadřovat kdovíjak srdečné blahopřání k tomu, ať se jí zbytek říjnového úterý či nadcházející víkend vskutku vydaří.

Jinak s nějakým negativním jednáním směrem od úředníků nebo prodavačů nemám časté zkušenosti, jen tu a tam se něco najde. Ovšem zato je stále zcela normální jiný zvyk: začít před zákazníkem, který čeká na obsloužení, vést s druhou prodavačkou hovory zcela soukromé nebo interní, jako by tam zákazník nebyl. Takže když čekám na to, až se na mě prodavačka podívá, ať můžeme zahájit komunikaci, musím si docela často vyslechnout její nasupené hodnocení toho, proč má dneska zrovna ona ranní šichtu nebo jak se k ní zachoval někdo z vedení obchodu apod., o čemž se normálka baví s druhou prodavačkou.

Také jsem zažila prodavačky v družném hovoru o neoblíbené kolegyni, než si všimly, že u pultu stojí zákazník.

Ale v naprosté většině mám zkušenosti dobré.

Kecáš

A ještě něco, když vám nesedí oslovení 'zlatíčko' což takhle 'ahoj vole'?