Jak jsem se stala alkoholikem!
Piju v zásadě jen při dvou příležitostech – když se něco povede a musí se to oslavit, anebo když se něco po …nepovede a musí se to spláchnout. Jinak ne. Vlastně ještě když mám spisovatelský blok, tak abych se jako rozepsala. Ten mívám asi tak obden.Tenhle přístup mi hodně pomáhá, a tak vlastně piju zhruba jen pětkrát týdně. Přiznávám někdy otevírám flašku už ve čtyři odpoledne, ale to jen tehdy, když svítí sluníčko a můžu sedět na terase anebo když je velká zima, tak na zahřátí. I když je alkohol v Londýně drahý, vyjde to zásadně levněji než zapínat plynové topení.
Ze začátku jsem pít musela, protože alkohol (a cigarety) byl jakýsi spojující prvek. Ono, když moc nemluvíte anglicky, pít prostě musíte (a kouřit). Jenže jít si jen tak sednout na pivo do hospody je takřka luxusní zábava pro horních deset tisíc a peněz ze začátku nebylo nazbyt. Budu upřímná, řešili jsme to různě. Začínalo to nákupem cideru v pakistánské večerce. Dva litry třináctiprocentního čehosi za 1.79, no nekup to. Pokud jsme měli touhu vydat se mezi lidi, praktikovali jsme McDonald. Jako jasný, ani v Anglii neprodávaj v mekáči alkohol. Plán byl prostý. Zakoupení nejlevnějšího vína v místním supermarketu, načež jsme se vydali do mekáče a za 99 pencí jsme si koupili colu nebo sprite, záleželo zrovna na druhu vína. Červené víno – kola, bílé víno sprite. To jsme vylili (nebo vypili) a na záchodech do téže kelímku nalili naše zakoupené víno. Po dvou lahvích jsme bývaly nejveselejší a nejšťastnější zákaznice McDonaldu. Hlavně, že jsme byli mezi lidma.
Poté, když už jsem se dostatečně seznámila, důvod k pití se zase našel. Jednou to bylo kvůli posprejované omítce domu, kterou jsme nechali nově natřít toho dne ráno, pak ukradený cypřiš a šest červených bramboříků, které jsme měli vedle vchodových dveří, hloupý pošťák, který nám neustále dává do schránky dopisy, které nejsou pro nás, ale ty, které jsou pro nás nikdy nedojdou, pokuta za špatný parkování, imigrační, spousta lidí všude, nacpaný metro k prasknutí nebo pokousanej pes.
Když nad tím tak přemýšlím. Já za to pití vlastně ani nemůžu. Mám to v genech. Naši si vždycky večer, když jsme se ségrou přestali otravovat, otevřeli flášu červenýho. Já bývala s alkoholem zdrženlivá. Zdrženlivá do svých třinácti let, když jsem se opila, protože mě máma nepustila u babičky na vesnici na hasičskej ples. Jako pomstu jsme vybílili bar kamarádových rodičů, kteří právě odešli na ten bál. S heslem pije se všechno, co teče. Becherovka, tuzemák, fernet, vodka. I když se mi snažili kámoši všemožně pomoci, a to včetně strčení hlavy do haldy sněhu, prstu do krku a vypití turka na ex. Nepomohlo nic. Došla jsem na mol. Dorazila jsem do chalupy už s poblitou péřovkou a za hlasitého dávení do záchodové mísy jsem brečela a říkala “Promiň, maminko, já už to nikdy neudělám!”. Malej čtyřletej bratránek mě naneštěstí viděl a chodil a všech se ptal “Už se zase poblila?”
Nyní už jsem fajnšmekr. Piju Pinot Grigio a Malbec, blije se po tom sice stejně, ale zní to líp než kola s rumem. Nedávám si velké cíle, snažím se jet půl na půl. Tři dny abstinuji, čtyři dny piju, a to je fér ne? Tak na zdraví a třeba se uvidíme na příštím sezení A.A.
Kristýna Burgerová
Jak jsem zatoužila mít velkej zadek
Jsem k sobě zdravě kritická, a tak jsem v průběhu let řešila nadité tváře, povolené břišní svalstvo, roztřepený vlasy, ovarová kolena, příliš velká nebo příliš malá prsa, to podle nálady, ale nikdy mě nenapadlo řešit zadek.
Kristýna Burgerová
Servírkou v Londýně
Jsou jen jedni typy hostů – ti otravní. Po letech obsluhování v hospodě, už ani jiní existovat nemohli.
Kristýna Burgerová
Levné letenky do Cvokhausu
Říká se, nejsme tak bohatí, abychom mohli kupovat levné věci. Já říkám, nejsme tak bohatí, abychom mohli lítat s nízkonákladovými společnostmi.
Kristýna Burgerová
Anglická televize aneb zlatej Soukup
Naše rodina se rozrostla, už jsme nebyli čtyři, ale bylo nás pět. Dva lidi, dva psi a televize. Důvodem ke koupi tohohle ďábelského přístroje byl fotbal.
Kristýna Burgerová
Hledám práci zn.: Beru cokoliv!
Peníze a kus žvance nejsou všechno. Příběh o tom, že ne vždy se vyplatí opustit bezpečí komfortní zóny.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Přímý přenos Poslanci se přeli o změnu zákoníku práce. Opozici se ho nepodařilo vrátit vládě k přepracování....
Na Chebsku vjel vlak do spadlého stromu a vykolejil, provoz na trati stojí
Ve čtvrtek odpoledne najel osobní vlak u Skalné na Chebsku do spadlého stromu a částečně vykolejil....
Auto vjelo na chodník a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Omyl i zneužití. Poznat predátorské časopisy není vždy lehké, říká akademik
Publikování v časopisech, které se tváří jako vědecké, může být jen omyl nebo i dlouhodobá snaha...
Prodej moderního bytu 3+KK v lokalitě Plzeň-Bory
Tomanova, Plzeň - Jižní Předměstí
4 650 000 Kč
- Počet článků 103
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 5257x
Vzhledem k nénaročnému životu prvomatky se může stát, že se její vydání posune na rok 2038.