Naturalismus, počátek cesty

Četl jsem zajímavý údaj, podle něhož patří Česká republika mezi nejateističtější země světa. Naši cestu jsem se tedy rozhodl začít naturalismem, který je u nás (podle onoho údaje) ve svých různých aplikacích nejrozšířenějším pohledem na svět.

René Descartes (1596-1650) připravil půdu svým chápáním světa jako obrovského mechanismu z HMOTY, kterou lidé obsáhli MYŠLENÍM. Tím rozdělil skutečnost na dva druhy existence. Budoucí naturalisté ustanovili poté ducha jako podtřídu mechanistické hmoty. Nicméně Descartes sám sebe považoval za teistu / o teismu někdy příště/, ale svým pojetím otevřel naturalismu dveře.

Johk Locke (1632-1714) se domníval, že lidský rozum má posoudit, co je pravdivé a co nikoli. Byl v dějinách asi prvním významným filozofem, který ustanovil rozum jako odpovídající instrument k posuzování víry, např. toho, jestli Bible je pravdivá, či nikoli. Naturalisté budoucích věků z této představy odstranili „Bohem daný rozum“ a udělali „rozum“ jediným měřítkem.


Hmota existuje věčně a je vším, co jest. Bůh neexistuje.
Toto je základní teze naturalismu.

„Vesmír je všechno, co je, co kdy bylo a bude“
Carl Sagan, význačný americký astronom. Toto je velmi důležitá myšlenka, neboť naznačuje, jak naturalisté vidí svět – jako uzavřený systém.Vesmír není složen ze dvou komponentů, hmoty a ducha, jak to vidí zastánci jiných filozofických směrů, pro naturalisty vesmír existuje jako jednota příčiny a účinku v uzavřeném systému.
Naturalisté vidí vesmír jako kontinuitu času, prostoru a hmoty. Systém drží pohromadě řetězcem příčiny a účinku. Člověk je pro ně složitý stroj, osobnost je vzájemný vztah chemických a fyzikálních vlastností, které ještě plně nechápeme, jsou však plně vysvětlitelné chemicko-fyzikálními procesy působícími v čase a prostoru.

V naturalismu jde tedy o to, že jako lidské bytosti jsme součástí kosmu. V kosmu je jen jedna substance – hmota. Jsme tedy hmotou a ničím jiným. Smrt znamená zánik osobnosti a individuality. Dějiny jsou přímočarý proud událostí spojených příčinou a důsledkem, avšak bez společného cíle.

Evolucí se zde objevil tvor, jež si uvědomuje vlastní existenci. Je pravděpodobně jedinou bytostí na světě, která to dokáže. S příchodem člověka tedy přicházejí smysluplné lidské dějiny. Před příchodem člověka neexistovalo vědomí, neexistoval ani smysl, neexistovala etika. Žádný etický systém nelze odvodit z povahy věcí kolem. Neexistuje žádná „moudrá“ příroda. Jinými slovy řečeno, „smysl“ přišel až s příchodem člověka.

Existují dvě význačné formy naturalismu ( jinak je druhů naturalismu přirozeně celá řada). Tou první je světský humanismus. Humanismus je postoj, že lidé mají zvláštní hodnotu. Že jejich usilování, myšlenky a touhy mají význam.
Druhou významnou formou naturalismu, jež přišla ke slovu především ve 20. století, je dialektický materialismus. Ten vidí svět jako proces, v němž k pokroku dochází skrze střety protichůdných sil.


Poznáváte se v zrcadle naturalismu? Jste naturalisty, humanisty či materialisty? Pokud ano, uvítám jakýkoli smysluplný příspěvek v diskuzi, pokud ne, zvu vás – pojďte se mnou k dalším filozofickým směrům a postojům. Příště se podíváme za hranice naturalismu: … k nihilismu …