Příběh vladaře Karla : školení pro současné i budoucí politiky

Janův syn Karel se ve svém životě řídil jednou důležitou zásadou. Tuto zásadu lze spatřit v jeho činech a tato zásada zní: s ničím v životě zbytečně neotálet !!! Jak se touto zásadou řídil sám Karel IV. ?

Ve svém životě rozhodně nic neodkládal na později. Tak například v sedmi letech se oženil. Na univerzitu v Sorbonně tedy už vstupoval jako ženatý muž a promoval zde ve třinácti. Po úspěšné promoci ho čekala profesní kariéra. Na počátku své profesní kariéry se stal guvernérem sedmnácti italských měst. To mu již bylo plných patnáct roků. V šestnácti se stal stavitelem pevností a v tomto věku se začal přátelit s básníkem Petrarcou. Titul „Markrabě moravský“ získal v sedmnácti letech. Přibližně ve stejném věku začal projektovat a stavět hrady.
Co říkáte, bohatá profesní kariéra na několik životů? Přesně tak, ale teprve počátek kariéry u Karla. To podstatné právě přichází: králem českým a římským ve dvaceti. Zakladatelem první univerzity ve střední Evropě ve dvaadvaceti.
Karel jako politik oplýval vzácným a výjimečným darem: uměl s protistranou zavřít vzájemně výhodné dohody tak, že obě strany měly pocit výhodnosti. Tímto postupem získal Českému království privilegia, která se ukázala většími než měly německé státy. Myšleno ve Svaté říši římské. I s mocnou šlechtou uzavřel vzájemně výhodné dohody.
Nutno podotknout, že mu notně popřálo štěstí. Karel nebyl válečník, úspěchy a růst říše získával jinými zbraněmi než válečnými. Přesto na jednu jedinou (a v jeho očích nevyhnutelnou válku ) musel své vojskou zmobilizovat. Vyhrál ji však nečekaně, se štěstím. Jeho nepřítel si zlomil vaz pádem z koně ještě před vypuknutím bojů.
Čeština se stává úředním jazykem, rovna před zákonem němčině a latině. Z Prahy dělá hlavní město Svaté říše římské. Jeho přítel, básník Petrarca jej vyzývá, aby hlavní město říše přenesl z Prahy do Říma. Karel odmítá. Do Prahy přivádí největší duchy své doby a s nimi startuje následující projekty:
1,sedminásobné rozšíření Prahy ( 40 000 obyvatel ).
2,urbanistické řešení, které poslouží potřebám města na šest století
3, zapojuje jednotlivé stavy (šlechtice, obchodníky, řemeslníky ) do stavby města
4, Praha se stává největším staveništěm Evropy tohoto století (práci má 10 000 dělníků a řemeslníků)

Myšlení a jednání Karla IV. možná dobře ilustruje jeho následující výnos, týkající se lesů:

„Krásný soubor našich lesů vzbuzující obdiv cizinců chceme netoliko nepromrhati, ale zamýšlíme jej uchrániti od veškerého kácení. Chtějíce, aby lesy zůstaly nedotknuté a věčné, rozkazujeme, aby žádný z našich hajných nebo lovčích ani žádná jiná osoba nesměl je káceti, vyvážeti nějaké dříví z našich lesů, zcizovati je nebo je prodávati, leč pouze dřevo suché nebo to, které padne silou větrů. Kdo by jednal opačně, tomu hrozí trest utětí pravé ruky.“

A hle, jaký byl výsledek tohoto Karlova výnosu? V Českém království Svaté říše římské nebylo mnoho lidí jednorukých, leč lesy ve své kráse zůstaly uchovány příštím generacím.

Nikdo, kdo měl v Čechách vladařskou moc před Karlem IV. či po něm, pro Čechy nevykonal tolik dobrého a v nejlepším smyslu velkého jako on.
Posuzujme činnost a snahy našich současných politiků ve světle činnosti a snah císaře Karla IV. , a hned se nám jejich snahy a činnost objeví v novém, možná nečekaném světle …