Dala jsem si novoroční předsevzetí, že budeš žít zdravěji

O tom, jak je úžasné, když to s vámi kamarádky myslí dobře. Až příliš dobře. A kolikrát ještě lépe, než jak dobře to sami se sebou myslíte vy :-)

Mám úžasnou kamarádku. Už od střední školy. Je to takový smíšek, vzrůstem zapadající mezi žáky základní školy, prostorově významná, asi jako opuchlá žížala (i když tvrdí, že musí zhubnout). Hlásek vysoký tak, že když zpívá (a že to dělá často, ráda a nahlas) mají netopýři problémy s navigací. Prostě bytůstka, která může hrát hodného skřítka nebo vílu bez toho, že by vůbec navštívila maskérnu. A s touhle úžasnou kamarádkou a partou dalších lidí jsme slavili poslední den v roce.

Každý ty oslavy zná - alkohol se pije, pochutiny se baští, řečičky, hudba, smích a do toho někdo pronesl, že si jako předsevzetí do nového roku dává, že přestane kouřit. Salvy smíchu, hahaha, hohoho, hehehe a další člověk se přidal. Opět smích a vědoucí úsměvy těch, kteří si toto předsevzetí v silvestrovské opilosti předsevzali už několikrát. A do nastalého veselí a klepání si na čelo se ozval zvonivý hlásek kamarádky:

„Já si nedávám předsevzetí, že přestanu kouřit. Já si dám předsevzetí, že Honza bude kouřit míň, bude pít míň kafe, začne běhat a žádný stravování po hospodách. Pěkně domácí strava, kterou si sám uvaří!"

Tentokrát měl smích asi 2 vteřiny zpoždění. Prvotní výrazy ve tvářích okolosedících, naprosto jasně vyjadřující, že asi všichni špatně slyšeli, přešel přes vytřeštění očí, za které by se nestyděla ani žába, v pobavený smích.

„Já to myslím vážně!" Dup nožičkou. „No fakt! Honzo, od zítřka omezíš cigarety, kafe, budeš si vařit a já s tebou budu chodit běhat! Já to s tebou myslím dobře!"
Do té chvíle jsem se smál s ostatníma. „No to jsem zvědavej, jak tohle předsevzetí chceš dodržet. To budeš mít docela těžký."
„Já to s tebou myslím dobře! Budeš míň kouřit!" První část předsevzetí zakončila potáhnutím z cigarety.
„Ale já už kouřím míň..."
„A piješ moc kafe!" Nedala se zastavit.
„To není pravda. Už dlouho mi žádnej barman neřekl, že bych měl uvažovat o fetování, že je to v mým případě zdravější vzhledem k tomu, kolikátý kafe si dávám. Ty časy jsou dávno pryč." Pokoušel jsem se mírně oponovat.
„A budeš jíst doma. Žádný restaurace. Pěkně si budeš vařit zdravý jídla!" Pokračovala zatvrzele kamarádka.
„No, o tom se dá uvažovat akorát když jsem v Čechách, že jo? Na hotelu to je malinko nepraktický"
„A budeš chodit běhat. Já budu chodit s tebou. A budeš brát Marťáska!" Marťásek je můj pes, a i on se podíval na tou dobou už značně rozohněného skřítka nedůvěřivě. "Já to s tebou přece myslím dobře!"

Co vám budu povídat - zkoušel jsem rozumně argumentovat, odkládat hovor na jindy, bojovat s „kamarády", kteří ještě provokovali ke stupňování odvážných předsevzetí a ke konkretizaci, o kolik cigaret za den vykouřím míň, nic nepomohlo. Kamarádka tvrdošíjně opakovala, že to se mnou myslí dobře.

Největší radost z toho měla moje budoucí švagrová, pro své občasné diktátorské snahy ze srandy přezdívaná v rodině „Fidel". Konečně jí někdo v generálství překonal.

Tak jsem teď zvědav, zatímco piju kafe a kouřím cigaretu po pizze v restauraci, jak ta moje kamarádka svoje předsevzetí dodrží. Budu jí rozhodně držet palce, stejně tak jako všem, kteří si dali předsevzetí ať už za sebe, nebo za někoho, s kým to myslí dobře. Hodně štěstí :-)

P.S.: Budoucí švagrová je super a její občasné fidelovství je spíš úsměvné.

P.S.2: Kamarádka to se mnou fakt myslí dobře, a i když si z ní teď dělám legraci, je to moc hodnej člověk, kterého si vážím (a který mě snad za tento blog nezabije :-) )