Příslovím, že z cizího krev neteče, nebo mírněji řečeno, košile je bližší než kabát, zdůvodňují odboroví předáci napříč Evropou křižácká tažení proti vládním balíčkům, jež mají zastavit krizový vývoj a stabilizovat státní finance. Nejmarkantněji se tento trend projevuje v Řecku, kde státní dluh dosáhl 300 miliard eur a rozpočtový schodek 12,7 procenta hrubého domácího produktu. Nelíbí se jim, že vláda plánuje zmrazení platů ve veřejném sektoru, posun věku pro odchod do důchodu a zvýšení daně z pohonných hmot, alkoholu a tabáku.
To se ovšem nezamlouvá placeným „strážcům práv pracujících“, a tak během posledních týdnů dvakrát svolali své stoupence, aby zemi ochromili generální stávkou. „Řecký lid dobře ví, že fiskální situace státu je v hrozném stavu, ale ta opatření nejsou spravedlivá,“ řekl BBC šéf odborové ústředny GSEE Jannis Panagopoulos. „Žádáme spravedlivé rozdělení zátěže tak, aby zaměstnanci a důchodci neplatili cenu za krizi, kterou nevyvolali,“ dodal. Nepřímo tak naznačil, že břímě finančních problémů země by měli solidárně nést daňoví poplatníci ze všech států Evropské unie. Pregnantně řečeno – ať si místo jeho krajanů utahují opasky jiní.
Ostatně pozadu za kolegy z Peloponéského poloostrova nezůstávají ani čeští odboroví bossové. Především ti, kteří zastupují zaměstnance na železnici a v dalších sektorech zajišťujících dopravní obslužnost. Zhruba dva týdny drželi společnost v šachu hrozbou stávky v době ranní dopravní špičky, jen kvůli tomu, aby svým „věrným“ zachovali výhodu neplatit za určité produkty stejné DPH, jako platí odvádějí ostatní občané naší země. Prý ji mají od dob rakousko-uherské monarchie a není důvod je dnes o tyto benefity připravit, volají potomci těch, kteří před dvaaosmdesáti lety, řečeno slovy klasika „bourali vesele to Rakousko zpuchřelé“. Skutečnost, že zmatky s chystanou stávkou, jejíž termín se z pondělka přesunul na čtvrtek, připravil České dráhy minimálně o příjmy ve výši tři milionů korun, a protože podnik je dlouhodobě ztrátový, a tudíž spolufinancován z našich daní a náklady ponesou všichni občané, je jim lhostejná. Stejně jako to, že stovky a tisíce dopravních expertů mařili dva týdny čas sestavováním krizových scénářů, místo aby se věnovali produktivnější činnosti. Proč také ne: „Vždyť z cizího krev neteče!“
Nakonec sice stávku odvolali, ale s pohrůžkou, že pokud jim Senát a prezident republiky nepůjdou na ruku stejně, jako to učinil premiér Fischer a levice s KDU-ČSL v Poslanecké sněmovně, do stávky půjdou. „Odvolat jsme ji dokázali za několik hodin, zorganizovat ji můžeme za stejnou dobu,“ pohrozili v televizním zpravodajství. V pevné víře, že je povinnosti každého občana, aby s nimi solidarizoval a s případnými stávkokazy jim pomohl rázně zatočit!
Lekci, jak vypadá skutečná solidarita s vlastním národem, dala odborovým lídrům ze země pod bájným Olympem pětasedmdesátiletá řecká zpěvačka Nana Mouskouri, interpretka hvězdného hitu The White Rose of Athens. V dopise, který poslala toto úterý ministerstvu financí, nabídla, že důchod, jejž pobírala za poslancování v Evropském parlamentu v letech 1994 až 1999 (a nejde o nijak zanedbatelnou částku), dává zcela k dispozici státní pokladně. „Cítím jako povinnost k vlasti,“ cituje z jejího vyjádření list Eleftherotypia, „nezatěžovat naši státní pokladnu, dokud nepřekonáme katastrofální hospodářskou krizi.“
Právě její počin mě inspiroval k zamyšlení: Co by se stalo, kdyby naši odborářští bossové si ze svých, a věřím nijak malých platů, ponechali jen symbolickou částku ve výši platu průměrného železničáře, řidiče tramvají či autobusů, a zbytek použili k zaplacení DPH za zaměstnanecké bunusy. Kdyby tak učinili i jejich podřízení na nižších placených funkcích, a rozhodně také poslanci, kteří vedle členství ve sněmovně provozují druhé zaměstnání, nebylo by asi co řešit. Jenže… Košile je bližší než kabát a zvlášť před volbami se dá masa zmanipulovaných členů odborových svazů krásně využít k prosazovaní politických cílů. Jakých, vezmeme-li v úvahu, že někdejší „táta“ odborářů Richard Falbr zasedá od roku 1994 v Evropském parlamentě za ČSSD a jeho nástupce ve funkci šéfa odborové centrály ČMKOS Milan Štěch působí v našem Senátu za stejnou stranu, není snad třeba říkat.
